![]() |
|
rychle menu |
|
|
|
|
|
|
Po odpočinkovém dni máme za úkol zdolat nejvyšší vrchol pohoří
Králického Sněžníku, podívat se za slůnětem a zkontrolovat pramen řeky Moravy.
Trasa je stejná jako na podzim, počasí je přívětivější, je krásný sluneční den,
na rozdíl od 17.11 však je chladněji a na vrcholku mrzne a hodily se zimní
doplňky - čepice a rukavice, které jsou nedílnou součástí mé výbavy. Moc turistů
jsme nepotkali - pouhým 8 a z toho pouze dva měli dobrou obuv a oblečení -
ostatní šli jen tak nalehko, snad tam nezmrzli. Nad obcí Stříbrnice - na chatě
Na návrší bylo opět zavřeno a opět nás vítal bernardýn "Bohouš" ale jelikož
majitelé bylo poblíž, bez obtíží nám poskytují občerstvení - inu, takový přístup
se na horách vždy cení. Tentokráte jsem při výšlapu navštívili i chatu Horské
služby Franciska - její fota jsou v reportáži. Zpáteční cestu volím opět na
kapličku a pak dále po modré až do Stříbrnic a zpět do Starého Města pod
Sněžníkem. Večer vyrážíme do kilometr vzdálené hospody u Musila - obsluha
příjemná a pivíčko moc dobrý, brzy již hovoříme s obsluhou i ostatníma a
dostáváme dárek - informační balíček o místním kraji a doporučení na zítřejší
segedinský guláš - megamenu. Nebyla to jen planá řeč, jídlo opravdu bylo skvělý
a bylo toho dosti a moc dobrý. Kdyby někdo nevěděl, tak penzion Musil se nachází
asi kilometr od nádraží Kouty nad Desnou po pravé straně ve směru na
Červenohorské sedlo. 1. den - 21 km - odpolední procházka na Tři kameny
|
|
|
|
| radnice ve Starém městě pod Sněžníkem |
cestou do Stříbrnic míjíme i bunkr a tam za tím keřem zasněžený Králický
Sněžník |
|
|
|
| pohled na Sněžník bez keřů | a ještě jeden menší detail, tak tam za chvilku budeme |
|
|
|
| ve Stříbrnici bylo jaro - ptáčkové zpívali a štěbetali | po prudkém výstupu okolo sjezdovky přicházíme na chatu Navrší |
|
|
|
|
|
nad chatou za zákrutou již začíná sněhová
pokrývka, zase ten sníh
|
|
|
|
| |
ale je tady krásně, loni tu byla inverze a nebylo nic vidět |
|
|
|
| moc turistického ruchu jsme nezaznamenali, zato letadel tam bylo po ... prostě hodně | |
|
|
|
| a jeden z rozcestníků - Nad Adélinim pramenem - důležitá křižovatka | |
|
|
|
| u bývalé Františkovy chaty je znát nový snížek na stromech | nezapomenu dojít ke slůněti - stojí na téměř dva metry vysokém podstavci a vyhlíží do kraje na tisícovky Kralického Sněžníku, ale i Hrubého Jeseníku již od roku 1932, kdy sem byla jeho žulová socha umístěna.Některé prameny hovoří o slůněti jako o hraničním kameni, jako další důvod bývá zmiňováno připomenutí výstupu nizozemského krále Wilhema Friedricha na vrchol v roce 1843 |
|
|
|
| no řekněte sami - není to nádherný když se slůně kouká na Jeseníky ? | od slůněte jdeme na vrchol okolo pramenu řeky Morava, sice trošku zasněžený, ale rozpoznatelný |
|
|
|
| a hop na chvilku do Polska, doufám že nepříjdou pohraničníci | |
|
|
|
| hranice Česko-Polsko | poská část Sněžníku - škoda že Poláci již rozhlednu neobnovili |
|
|
|
| ještě jeden pohled na místo, kde stávala rozhledna - měl jsem tu čest na ní býti za mých mladých let | pohled do údolí na zasněženou kleč |
|
|
|
| malá exkurze jak to vypadá u chaty horské služby Francisca - mají tady studánku, kadibudku i malou chajdu - určitě místo kde by se dala přečkat nenadálá povětrnostní bouře a možná i noc, uvidíme jestli to využijeme v létě | |
|
|
|
| a nebyla to obyčejná budka, byla to kadibudka | pak už sestupujeme dolů a těšíme se, kdy přestane sníh |
|
|
|
| u kapličky si dáváme pauzičku | |
|
|
|
| lesem klesáme dolů do Stříbrnic | |
|
|
|
| a odtud do Starého Města | |
|
|
|
|
|
|
| petrklíče, kterých tam bylo cestou požehnaně | a další krásný den za námi |
|
|