►►► |
rychle menu |
|
Počet účastníků: 1, Peťánkův týden divů dnes pokračoval druhým výšlapem - tentokráte do části Beliánských Tater, kde je přístupna jen jedna trasa - ze Ždiaru Monkovou dolinou do Kopského sedla. Pak k Bílému plesu (minule byla mlha, že jsme ho neviděli), k Zelenému plesu a údolím Bielých vod k BUS, který ovšem nejel i když měl jet podle jízdního řádu v 17:48 a tak jsme všichni čekali přes dvě hodiny na další, co byl prázdnější. V klid jsem si prohlédl kamzíky, kteří nějak neměli žádnou obavu o sebe a klidně se pásli nedaleko stezky. Na Velkou Svištovku jsem si netroufal, bylo vedro, pár metrů už vystoupáno a představa cesty dolů ze Skalnatého plesa mě tak nějak netáhla. Příště si to dám odjinud. |
vyberte si ročník |
|
|
ráno start na nádraží do Staré Lesné - výhledy na hory nádherné | na Lomnický štít (ten vlevo) |
|
|
a na Slavkovský štít | busem pak do obce Ždiar - zastávku Tatra poznáte snadno, škoda že nemají v autobuse hlásiče zastávek, mnohým turistům by se ulevilo |
|
|
a pak kolem potoka | pak se otevře pohled na Beliánské Tatry na Havran |
|
|
hotel Magura | malebné zákoutí - už si to dovedu představit v zimě se sněhem |
|
|
zde má být výběrčí za vstup do doliny, dnes tu nikdo nebyl | |
|
|
poklidné stoupání | |
|
|
nad lesem již se stoupá po kamení - občas tu zasahuje i horská služba, tak hlavně opatrně - občas to klouže | |
|
|
jeskyně - snad tam bydlí medvěd nebo lovci mamutů Kopčem nebo Mamutík | |
|
|
|
|
krásné výhledy, jen škoda toho slunka, nebot má špatný směr | cestou pak narazíte i na studánku a lavičku, kde si můžete odpočinout a dobrat tekutiny |
|
|
závěrečný kilometr je již pozvolný | |
|
|
a už vyhlížím ty skalní kozy nebo-li kamzíky | a opravdu - pár jsem jich viděl, max vzdálenost cca 5 metrů, ale byli jsme v klidu všichni |
|
|
nerušená pastva | |
|
|
na horizontu další - jen tak si načuhoval | |
|
|
kuk - to jsem já | |
|
|
vrcholek Havran - co by nejvyšší vrchol Beliánských Tater | zřejmě malá meteostanice |
|
|
v dáli již siluety Vysokých Tater | a pokud se nemýlím Kežmarský štít |
|
|
v Kopském sedle malá puza | |
|
|
stoupání do Vyšného Kopského sedla | ještě ohlédnutí |
|
|
|
|
|
|
okolí jak na Sivém vrchu | |
|
|
|
|
|
|
|
|
tak tento byl nejblíže, ale než bych se k němu dostal přes malou dolinku, byl by určitě ve Starém Smokovci :D | |
|
|
sláva - konec stoupání - nejvyšší bod dnešního dne - Vyšné Kopské sedlo | |
|
|
|
|
|
|
pak už klesám k Bílému plesu | |
|
|
to, které jsme minule neviděli pro mlhu | ale stejně krásné zákoutí |
|
|
a další pleso na trasa k chatě pri Zelenom plese - podle ukazatele prý 30 minut - ať děláme co děláme, ještě nikdy se mi to nepovedlo splnit - 40 minut s vyplazeným jazykem, ještě že je cestou plno borůvek a studánka na dobrání vody | |
|
|
to je krásné kochání - chata pri Zelenom plese, jinak se jí říkalo Brnčalova chata anebo ještě Brnčalka | |
|
|
Jestřebí věž | |
|
|
a proč má pleso zelenou barvu? Podle legendy se na vrcholku Jestřebí věže třpytil velký zelený smaragd. Po několika neúspěších se podařilo jednomu mládenci dostat až na vrchol. Když mladík uchopil drahokam do dlaní, strážce tatranských pokladů zatřásl zemí a nešťastník spadl i se smaragdem do jezera pod štítem. Pleso pohřbilo mládence i se smaragdem a dostalo přívlastek zelené podle smaragdu. Podle pověsti byl onem mladík mladý hrabě Štefan Tókóli | |
|
|
ale je tu krásně - pohled z červené trasy | to je ta ona Jestřebí věž, kde byl smaragd |
|
|
a pak už dolinou Kežmarské Bílé vody na autobus | |
|
|
medvědů jsme se bát nemuseli - v lese se pracovalo, a pak už jen to dlouhé čekání na autobus, který nejel i když měl jet |
|