rychle menu  

 

   

   
 Datum : 12.-23.6.2008
 Název s CK Alpina na Korsiku, výstup na Monte D'Oro, krvavé ostrovy
 Lokalita Korsika
 Okres  
 Mapa oblasti

  Najdete nás na mapy.cz

NE foto na facebooku - 800x600
Statistika  

 Délka trasy

 
 Maximální výška  
 Minimální výška  
 Převýšení  
 Dnes vystoupáno  
   
   
 
  Pozvánka:     Období vánoc a zimy je období, kdy je vhodné plánovat si dovolenou na příští rok. Jak skloubit relax u moře, krásy přírody a trošku si protáhnout tělo po horách? Korsika je ideální a s programem této cestovky jsem  spokojen. Takže tento rok vítězí Korsika před putování v rumunských Karpatech.   Takže už teď se těšíme na ostrov, který je mimo to znám jako rodiště slavného francouze Napoleona Bonaparte. A doufám, že nějaké ty stopy najdeme. Pokud se někdo ještě najde pro tento termín, budeme rádi, víc známých víc srandy, i když i ty co se přihlásí nepochybuji, že to bude dovolená nadměrně úspěšná

Hodnocení:  Myslím si, že se zájezd velmi zdařil, skvělí byli nejen instruktoři, řidiči, ale také kolektiv v počtu 23 + 2 řidiči. Popisovat to zde nemusím, vytvořil jsem 5-dílnou reportáž i s komentářem. DVD je před dokončení - nějak je těch výletů mnoho - no nedivím se, je léto, a tak kdo má zájem DVD shlédnout tak strpení ještě, účastníci zájezdu obdrží informační e-mail. 

 

 

 

 3. den výstup na D'Oro 2378 m.n.m. - ráno je budíček v 5.30 a nastal krásný pohled na náš cíl, je těsně po východu slunce a hory jsou zbarveny tak nějak jinak  autobus musel parkovat vedle campu, protože by tam nevešel

 na rozcestí nás vysadil - a heleďme se, kdo tady řádil? to není nahrané to je pravé  a tak míříme vzhůru, začátek je lesem, někteří si netroufají jít nahoru a tak volí náhradní trasu, všichni na vrchol nedošly, přece je to větší zabírák, ale jinak, stálo to za to

 můj barometr mi ukazuje, v jaké výšce už jsme a tak hlásím - jsme na úrovni Lysé Hory, Pradědu, Sněžky .....  cesta lesem je občas s překážkou, ale v pohodě, horší bylo, že malý potůček si vybral jako své koryto právě turistickou cestu, ještě že není moc vody

 jojo, tak tam už jde vidět náš cíl, naše řady se zmenšily, někteří obracejí a jdou zpět na anglické kaskády jinou trasou  výhledy byly čím dál tím hezčí

 a zde vám představím třetího člena výpravy - Mirek plnil funkci pomocníka a na tůrách měl  funkci jako pojistka a chodil jako poslední a "sbíral raněné" a dodával jim psychické pomoci. Snad proto to bylo príma, v pohodě. Mě Mirek pak pomohl při závěrečném výstupu  

   a vidíme sněhové pole - no snad tam nepovede naše trasa

 omyl, vedla, a tak překonáváme několik sněhových polí, neklouže to a neboří, ale opatrnosti není nazbyt  zde jsem zachytil ty co dělali průzkum, jak to vypadá

 okolí moc hezký  

 po tomto sněhovém poli následovalo plazení po skalách, zde mě trošku brala křeč stehenního svalu, takže se ocitám jako poslední, ale jdu, pomalu ale jistě, Mirek mě psychicky podporuje a já lezu po svých třech zdravých končetinách, jak jen to jde  

 a při pauze se Mirek zadíval do kraje - zatím ztráty na civilním obyvatelstvu nejsou a je spokojen  Luboš - nejstarší "účastník" zájezdu - ten vyšlapal a vylezl ve svých 66 letech i Monte Cinto, tak klobouk dolů, Luboši a přeji hodně takových úspěchů

   

 jsme už více jak 2000 metrů n.m., kdo by to řekl, mraky se valí pod námi, slunce peče a peče  i když jsme vysoko, přesto je zde květena - krokus

 tak, do cíle už to je kousek, tak namasírovat svaly a vydržet  poslední sněhové pole, zde se Mirkova stala vážná nehoda, při posledním kroku se probořil o 20 cm a nabral si sníh do bot, takže honem vytřepat sníh a pokračujeme dále

 jsme nahoře ... konečně ..... krásné výhledy, stačí jen malovat ,to já mám rád, doufám že v Tatrách budou výhledy také hezké, jen vše záleží na počasí  

 na vrcholku je svačina a oddych, představím vám dalšího účastníka výpravy - ve žlutém vidíte naše budoucího předsedu klubu Pastis - Mirka-bratra  no tak nějak se dělají společné fotky aby tam byli všichni

 a konečně já na vrcholku u kříže, takže jsem zdolal 2378 m.n.m  fotím co to dá, a tak aspoň tyto fotografie

 Linda zavelela Konec pauzy, a jdeme dolů, v tom jednom úseku, který se musel sešplhat, kluci pomáhají radit, kam šlápnout, kam se chytit, takže určitě klukům patří dík  abych vás seznámil s následující trasou, čeká nás zhruba 1300 výškových metrů sestupu po kamení - a to doslova a do písmene, v závěru se přdává ještě voda a tak to občas klouže

 jedno horské pleso, moc hezké, mám ho z několika úhlů, tak tady aspoň jeden pohled  sestupujeme - není to příliš náročné, jen je třeba dávat pozor na to, kam se šlape

   a pohled na D'Oro, takže sbohem a snad příště zase

 mraky se občas přihnaly a jak rychle připluly, tak i odpluly  ach jo, ta Linda se porád usmívá, ale to je dobře, vládne pohoda a klídek

   dolů je to pořádný kus a pořád kamení a suť, a pořád a pořád a pořád, už se těším na to pivo, co přede mnou utíká, barometr ukazuje stále se blížící cíl

 anglické tůňky, no na koupání to nevypadá, já chci pivo  

   

   

   a už se blíží kiosek, kde konečně si dávám pivíčko, sešli jsme se všichni, nikdo nechybí a tak honem zpět do campu, dnes máme večer slíbené štěně a seznamovací večírek

 a zde jsem já - rozpuštěný a vypuštěný, ale nebojte, po seznamovacím večírku jsem opět napuštěn  4. den přesun do Ajácia - konečně moře, zajíždíme za město do campu - no mohlo to být lepší, ale jde to, a tohle je náš přenosný domeček, kde strávíme každou noc

 Valaši měli stan větší - důvod je jednoduchý, měli hodně slivovice  hned vyrážíme na pláž, která je asi 500 metrů vzdálená, písek je žhavý, voda příjemná, tak nabíráme další síly na další výlety, hlavně doplnit sůl do těla

 a jak tak fotím, každá vlna pode mnou ubírala písek a tak je fotka trochu z kopce  

 zhruba 200 metrů od nás jsou malé skály jako ostrůvky, valaši su tvrdí chlapi, plavou tam i zpět  a večer "snídaně v trávě" vlastně večeře - a po večeři nás čeká prohlídka města a západ slunce u Krvavých ostrovů

   v rodném městě Napoleona Bonaparte se určitě setkáte s jeho sochou

 Petr utíká do sochy a hlásá, je tam, je tam  

 dále se přesouváme k vojenské pevnosti - stále funkční, Linda vypráví a provází a já fotím a fotím  

 hezkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý  pohled na vjezd do pevnosti, vlevo je bysta generála - Pierre Lelong

   

   ve městě je spoustu krásných objektů, jeden na křižovatce, samozřejmě v noci je to osvětleno

   socha Napoleona a jeho čtyři bratři

   

   

   

   

 malá prohlídka končí, zpět jde každý sám, a my jdeme  na dobrou zmrzlinu, francouzsky sice neumíme, ale přesto se domluvíme

 a ještě malá návštěva zdejšího "portu" nebo-li přístavu, zrovna tam parkovala jedna výletní loď, hmm to bych si nechal líbit, o tom, že jsme potkali u přístavu divně se kolíbajícího českého nejmenovaného turistu či turistku, se zmiňovat nebudu  ačkoliv vidíte jen Valacha - Pavla, přesto jsme tři, inu, 2D obraz

 k ostrovům vede cesta úzká, zdá se, že západ bude krásný, má zapadnout ve 21:02  západ slunce očekáváme od nejvyššího bodu, od věže, a abychom nevyšli ze cviku, tak si jí obejdeme jednou navíc

 západ se blíží, zkouším různé blbinky, jak to bude vypadat když voda bude z kopce  už to chytá barvu

 leč ve 20:50 se slunce schovalo za mraky a tak jsme viděli prd - hmm, takže CK dostává další černý puntík - neviděli jsme ostrovy při západu  a Luboš, aby zahnal žal, si dal aspoň pivíčko

Konec druhého dílu

NAVRCHOLU.cz