►►► |
rychle menu |
|
|
Pozvánka:
Období vánoc a zimy je období,
kdy je vhodné plánovat si dovolenou na příští rok. Jak skloubit relax u moře,
krásy přírody a trošku si protáhnout tělo po horách? Korsika je ideální a s
programem této cestovky jsem spokojen. Takže tento rok vítězí Korsika před
putování v rumunských Karpatech. Takže už teď se těšíme na
ostrov, který je mimo to znám jako rodiště slavného francouze Napoleona
Bonaparte. A doufám, že nějaké ty stopy najdeme. Pokud se někdo ještě najde pro
tento termín, budeme rádi, víc známých víc srandy, i když i ty co se přihlásí
nepochybuji, že to bude dovolená nadměrně úspěšná Hodnocení: Myslím si, že se zájezd velmi zdařil, skvělí byli nejen instruktoři, řidiči, ale také kolektiv v počtu 23 + 2 řidiči. Popisovat to zde nemusím, vytvořil jsem 5-dílnou reportáž i s komentářem. DVD je před dokončení - nějak je těch výletů mnoho - no nedivím se, je léto, a tak kdo má zájem DVD shlédnout tak strpení ještě, účastníci zájezdu obdrží informační e-mail. |
|
|
3. den výstup na D'Oro 2378 m.n.m. - ráno je budíček v 5.30 a nastal krásný pohled na náš cíl, je těsně po východu slunce a hory jsou zbarveny tak nějak jinak | autobus musel parkovat vedle campu, protože by tam nevešel |
|
|
na rozcestí nás vysadil - a heleďme se, kdo tady řádil? to není nahrané to je pravé | a tak míříme vzhůru, začátek je lesem, někteří si netroufají jít nahoru a tak volí náhradní trasu, všichni na vrchol nedošly, přece je to větší zabírák, ale jinak, stálo to za to |
|
|
můj barometr mi ukazuje, v jaké výšce už jsme a tak hlásím - jsme na úrovni Lysé Hory, Pradědu, Sněžky ..... | cesta lesem je občas s překážkou, ale v pohodě, horší bylo, že malý potůček si vybral jako své koryto právě turistickou cestu, ještě že není moc vody |
|
|
jojo, tak tam už jde vidět náš cíl, naše řady se zmenšily, někteří obracejí a jdou zpět na anglické kaskády jinou trasou | výhledy byly čím dál tím hezčí |
|
|
a zde vám představím třetího člena výpravy - Mirek plnil funkci pomocníka a na tůrách měl funkci jako pojistka a chodil jako poslední a "sbíral raněné" a dodával jim psychické pomoci. Snad proto to bylo príma, v pohodě. Mě Mirek pak pomohl při závěrečném výstupu | |
|
|
a vidíme sněhové pole - no snad tam nepovede naše trasa | |
|
|
omyl, vedla, a tak překonáváme několik sněhových polí, neklouže to a neboří, ale opatrnosti není nazbyt | zde jsem zachytil ty co dělali průzkum, jak to vypadá |
|
|
okolí moc hezký | |
|
|
po tomto sněhovém poli následovalo plazení po skalách, zde mě trošku brala křeč stehenního svalu, takže se ocitám jako poslední, ale jdu, pomalu ale jistě, Mirek mě psychicky podporuje a já lezu po svých třech zdravých končetinách, jak jen to jde | |
|
|
a při pauze se Mirek zadíval do kraje - zatím ztráty na civilním obyvatelstvu nejsou a je spokojen | Luboš - nejstarší "účastník" zájezdu - ten vyšlapal a vylezl ve svých 66 letech i Monte Cinto, tak klobouk dolů, Luboši a přeji hodně takových úspěchů |
|
|
|
|
jsme už více jak 2000 metrů n.m., kdo by to řekl, mraky se valí pod námi, slunce peče a peče | i když jsme vysoko, přesto je zde květena - krokus |
|
|
tak, do cíle už to je kousek, tak namasírovat svaly a vydržet | poslední sněhové pole, zde se Mirkova stala vážná nehoda, při posledním kroku se probořil o 20 cm a nabral si sníh do bot, takže honem vytřepat sníh a pokračujeme dále |
|
|
jsme nahoře ... konečně ..... krásné výhledy, stačí jen malovat ,to já mám rád, doufám že v Tatrách budou výhledy také hezké, jen vše záleží na počasí | |
|
|
na vrcholku je svačina a oddych, představím vám dalšího účastníka výpravy - ve žlutém vidíte naše budoucího předsedu klubu Pastis - Mirka-bratra | no tak nějak se dělají společné fotky aby tam byli všichni |
|
|
a konečně já na vrcholku u kříže, takže jsem zdolal 2378 m.n.m | fotím co to dá, a tak aspoň tyto fotografie |
|
|
Linda zavelela Konec pauzy, a jdeme dolů, v tom jednom úseku, který se musel sešplhat, kluci pomáhají radit, kam šlápnout, kam se chytit, takže určitě klukům patří dík | abych vás seznámil s následující trasou, čeká nás zhruba 1300 výškových metrů sestupu po kamení - a to doslova a do písmene, v závěru se přdává ještě voda a tak to občas klouže |
|
|
jedno horské pleso, moc hezké, mám ho z několika úhlů, tak tady aspoň jeden pohled | sestupujeme - není to příliš náročné, jen je třeba dávat pozor na to, kam se šlape |
|
|
a pohled na D'Oro, takže sbohem a snad příště zase | |
|
|
mraky se občas přihnaly a jak rychle připluly, tak i odpluly | ach jo, ta Linda se porád usmívá, ale to je dobře, vládne pohoda a klídek |
|
|
dolů je to pořádný kus a pořád kamení a suť, a pořád a pořád a pořád, už se těším na to pivo, co přede mnou utíká, barometr ukazuje stále se blížící cíl | |
|
|
anglické tůňky, no na koupání to nevypadá, já chci pivo | |
|
|
|
|
|
|
a už se blíží kiosek, kde konečně si dávám pivíčko, sešli jsme se všichni, nikdo nechybí a tak honem zpět do campu, dnes máme večer slíbené štěně a seznamovací večírek | |
|
|
a zde jsem já - rozpuštěný a vypuštěný, ale nebojte, po seznamovacím večírku jsem opět napuštěn | 4. den přesun do Ajácia - konečně moře, zajíždíme za město do campu - no mohlo to být lepší, ale jde to, a tohle je náš přenosný domeček, kde strávíme každou noc |
|
|
Valaši měli stan větší - důvod je jednoduchý, měli hodně slivovice | hned vyrážíme na pláž, která je asi 500 metrů vzdálená, písek je žhavý, voda příjemná, tak nabíráme další síly na další výlety, hlavně doplnit sůl do těla |
|
|
a jak tak fotím, každá vlna pode mnou ubírala písek a tak je fotka trochu z kopce | |
|
|
zhruba 200 metrů od nás jsou malé skály jako ostrůvky, valaši su tvrdí chlapi, plavou tam i zpět | a večer "snídaně v trávě" vlastně večeře - a po večeři nás čeká prohlídka města a západ slunce u Krvavých ostrovů |
|
|
v rodném městě Napoleona Bonaparte se určitě setkáte s jeho sochou | |
|
|
Petr utíká do sochy a hlásá, je tam, je tam | |
|
|
dále se přesouváme k vojenské pevnosti - stále funkční, Linda vypráví a provází a já fotím a fotím | |
|
|
hezkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý | pohled na vjezd do pevnosti, vlevo je bysta generála - Pierre Lelong |
|
|
|
|
ve městě je spoustu krásných objektů, jeden na křižovatce, samozřejmě v noci je to osvětleno | |
|
|
socha Napoleona a jeho čtyři bratři | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
malá prohlídka končí, zpět jde každý sám, a my jdeme | na dobrou zmrzlinu, francouzsky sice neumíme, ale přesto se domluvíme |
|
|
a ještě malá návštěva zdejšího "portu" nebo-li přístavu, zrovna tam parkovala jedna výletní loď, hmm to bych si nechal líbit, o tom, že jsme potkali u přístavu divně se kolíbajícího českého nejmenovaného turistu či turistku, se zmiňovat nebudu | ačkoliv vidíte jen Valacha - Pavla, přesto jsme tři, inu, 2D obraz |
|
|
k ostrovům vede cesta úzká, zdá se, že západ bude krásný, má zapadnout ve 21:02 | západ slunce očekáváme od nejvyššího bodu, od věže, a abychom nevyšli ze cviku, tak si jí obejdeme jednou navíc |
|
|
západ se blíží, zkouším různé blbinky, jak to bude vypadat když voda bude z kopce | už to chytá barvu |
|
|
leč ve 20:50 se slunce schovalo za mraky a tak jsme viděli prd - hmm, takže CK dostává další černý puntík - neviděli jsme ostrovy při západu |
a Luboš, aby zahnal žal, si dal aspoň pivíčko Konec druhého dílu |
|