v obci Rieka se nám odkrývá vrchol - do dnešního dne jsem si myslel, že jde o Velký Kriváň, nejde - je to vrchol Chlieb

nikde nikdo, i když bufet má být otevřen, je zavřen (asi tak jako skoro všechno v dubnu)

šútovský potok - vody je v něm dosti, na horách taje sníh, zdá se, že bude dnes krásné počasí

na cestě k vodopádům je i chata Vodopád - taky zavřená a co je tu zvláštního? Je tu hezký lanový most, asi 20 metrů dlouhý, tak honem vyzkoušet

chůze po úzkém mostě je vskutku vzrušující, most se houpe a musí se našlapovat vždy na střed, jinak hrozí rozhoupání mostu a vypadnutí z mostu do vody

já si dovolil k kvůli fotce i otočit se a mostík se trošku rozhoupal, ale přečkali jsme to oba bez újmy.

dál vede cesta údolím, kolem skal

a kolem potoka

četné potůčky se nám stavěly do cesty, takže místy i přes vodu

konečně rozcestník k vodopádům, až zde je trasa pohodová a zvládne jí skoro každý, kdo umí ujít 8 km

otvírá se nám pohled na zatím nejkrásnější vodopád - Šútovský vodopád, který je téměř 50 metrů vysoký

ta voda je ale živel

i když nemám ve zvyku zde dávat moc svých fotografií, tak přesto mě tu uvidíte

horní kraj vodopádu

no jo, tak tam ten nenápadnej s tím batohem to jsem taky já

stoupáme lesem, hezká skála hned u cestičky

tak a jsme ve výšce 1000 m.n.m a začíná opět sníh, jde vidět konec lesa, takže bude sníh

jojo byl byl a ještě se šlo zešikma trošku vzhůru

na malém místečku bez sněhu byla malá pauza, kocháme se novými panorámatami

jak je vidět, sněhu dosti, turistické značky jsou pod sněhem, musíme se zde řídit mapou, jinak bychom došli do pr...

tak ještě chvilku nad koniklecem a vyrážíme

vyrážíme západním směrem, potok byl vlevo a Mojžíšovy prameny musí být nad potokem - kromě toho troje stopy tam vedou taky

boříme se ve sněhu, svah je prudší a prudší, ale dnešní cíl - Mojžíšovy prameny nevzdáme a bojujeme

tady jde vidět, jak sníh taje

  a záhy je ve sněhovém poli ostrov beze sněhu - to jsou ty Mojžíšovy prameny - přímo ze skály vytéká voda, podrobnosti se nedaly zdokumentovat, tak snad v létě

a že bylo sněhu dosti ? snad to na mě nespadne

ještě jeden pohled od pramenů

jsme ve výšce 1140 m.n.m., dle mapy je chata už jen 275 výškových metrů, no to musí být někde na tom kopci a tak si dáváme další cíl, dojít k chatě a udělat celý okruh, stopy před námi stále tři

svah byl hodně příkrý

ještě že občas prošel nějaký zajímavý mráček a bylo odreagování

odkrýval se nám výhled zřejmě na Velký Rozsutec - tam se také chystám, jen co roztaje sníh

a zde aby každý viděl, jaký sklon měl svah, odhadem zde asi 45 stupňů a to ještě nebylo největší, jo kam se hrabe sjezdovka na Lysé hoře, jde to pomalu, ale nevzdáváme, máme cíl, takže pomalu ale jistě

ano tam vzádu to by mohl být Rozsutec

už nám zbývá kousek na hřeben - chůze ve sněhu, který se boří, je dosti namáhavá

konečně jsme nahoře, jůůůůůůůůůůů tady je ale krásně, ale co to mé bystré oči vidí? chata je na druhé straně a uprostřed je spadlá lavina tak co ted?

  ještě se musím zvěčnit, že jsem tu byl - v pozadí vrchol Úplaz (1450 m.n.m)

tak tedy jdeme dál, lavinové pole je již na dosah, je to poprvé, co to vidím na vlastní oči

počet stop se zúžil na jedny, při přechodu laviny pozoruji, jaké jsou tam kvádry sněhu a vskutku, nechtěl bych tam pod tím být

pak nastává nejtěžší úsek, svah je příkrý, stopy žádné, ještě že je sníh mokrý a můžeme tvořit stopy pro větši stabilitu, letěl dolů by se mi nechtělo, je to psychicky i fyzicky náročný úsek, ale nakonec se to podařilo k rozcestníku Kopiská (1445 m.n.m) a odsud je to jen 8 minut k chatě

ale ty pohledy jsou velmi nádherné - to už jsme u chaty, kdy je terén rovný

jojo, ted na druhé straně se nám určitě ulevilo a obdivujeme, kudy jsme to vlastně šli

u chaty pod Chlebom je krásný výhled, vidíme, Malou fatru, Velkou Fatru, Tatry, škoda že fotografie nezachytí vše co vidí lidské oko

a hádejte - chata byla zavřená, prý zásobování. A zde také vidím poprvé Velký Kriván (1708 m.n.m) takže se těš Kriváni, 4.8.2008 tu jsem na to tata a nebudu sám, se mnou totiž příjde ...

  a na druhé fotce jak sem docházím - "přežili jsme Ardeny"

Bláznit je lidské, to mají v předsíňce chaty, jojo dneska to sedí

takže já a Velký Kriváň

a pak už jen dolů - jde to mnohem lépe než nahoru

a vidím zde poprvé žábu skákat na sněhu

vracíme se po zelené Revalovskou dolinou (samozřejmě že po značené cestě)

opuštěná chaloupka

a již jsme téměř v cíli

kdo by odolal krásnému podbělu?

stále se náš zrak obrací zpět k vrcholu, kde jsme ještě před krátkým časem byli a nevěříme, že jsme to přešli

ale musím říct, že jsem fakt dobrej, takže chce někdo se mnou chodit po horách?

a pak jen na kofolu do Šútova a večerní 7km procházka do Vrútek na večeři dovršila krásný den