►►►► |
I n f o r m a c e |
|
Hodonín | |
http://www.straznice-mesto.cz/straznicky-zamek/d-1024/p1=1071 | |
13.7.2008 | |
N 48° 54' 28.06" E 17° 18' 48.12" | |
v návštěvních hodinách | |
pouze exteriéry | |
na vyhrazených parkovištích v okolí nebo i na náměstí (1 km) | |
F o t o g a l e r i e |
|
H i s t o r i e |
Podle datované listiny od Miloty z Dědic lze předpokládat, že strážnický hrad již v roku 1302 stál a patřil právě Milotovi. Hrad byl oddělen od města ramenem řeky Moravy a bažinatým terénem, takže přístup k němu nebyl snadný. Po Milotovi z Dědic získala v roce 1376 strážnický hrad větev Benešoviců, píšící se z Kravař. Strážnický hrad proslul za husitských válek. Již předtím v něm sídlil Petr z Kravař, těšící se zvláštní přízni krále Václava VI., takže se po smrti Lacka z Kravař v roce 1417 stal nejvyšším hejtmanem moravským. Podobně jako jiní příslušníci rodu pánů z Kravař přilnul i Petr k husitství a povolal z Čech na strážnické panství husitské kněze. Strážnice se tak stala přední oporou husitství na Moravě. Její poloha však byla strategicky příliš významná a panství se stalo zejména v říjnu 1421 terčem nájezdů uherského vojska, které neslýchaným způsobem mučilo a vraždilo poddané.Petr z Kravař musel nakonec kapitulovat, zříci se kalicha a uznat Zikmunda za krále. Po smrti Petra z Kravař v roce 1434 panství převzal jeho starší syn Jiří, který nejen pečoval o obnovu panství, ale především rozšířil a přestavěl strážnický hrad v pozdně gotickém slohu. Slavné dny prožíval hrad v únoru 1468, kdy tady byly podepsány úmluvy mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem a smluven sňatek s dcerou Jiřího, Kateřinou. V roce 1466 Jiří z Kravař zemřel a jeho čtyři dcery dědictví rozdělily.Strážnické panství získala Alžběta nejdříve provdaná za Petrolda z Lipé a později za Petra z Rožmberka. V roce 1486 získávají Strážnici Žerotínové. Jan Jetřich ze Žerotína v poslední polovině 16.století budovy přestavěl na renesanční zámek.Také zdokonalil opevnění a tak v 17.století odolal několika vpádům uherských povstalců i náporu turecko-tatarských vojsk. V 18.století byla zbořena věž , do té doby uzavírající nádvoří na jižní straně. V 5 .letech 19.století Filip Magnis zámek přestavěl do dnešní romantizující podoby.Magnisům patřil zámek do roku 1945, pak byl upraven pro potřeby muzea, dnes Ústavu lidové kultury. Představují se tu historické interiéry s dobovou zámeckou instalací, knihovna, Muzejní výstava Nástroje lidové hudby v ČR je v rámci střední Evropy zcela unikátní. Zámek obklopuje anglický pak z 19.století. |