Starojičínské panství i Nový Jičín,který se poprvé uvádí jako město a to v roce 1354.V poslední čtvrtině 14.století je rozděleno mezi členy rodu z Kravař a to na dva díly,.Vok z Kravař jemuž náležel díl s Novým Jičínem  a vystavěl si kamenný dům a to byl zárodek pozdějšího hradu/nebo spíše zámku/ a to kolem roku 1380.Původní hrad byl součástí městského opevnění a zbyly z něho přízemní prostory s mhutnými klenbami a mimořádně masivními zdmi,které dosahují síly 3 až 4 metry.Jsou zde i dvě gotická okna.Další fází zámku je 15.století asi za Cimburků,kdy byla vystavěna gotická jižní část dlouhého středního křídla,navazující kolmo na část starší.V poslední fázi,patrně na přelomu 15. až 16.století,byla přistavěna severní část středního křídla s průjezdem a lomenou arkádou brány.

Po pánech z Kravař drželi Nový Jičín od roku 1433 Cimburkové,od nichž získal město sňatkem hrabě Petr od Svatého Jiří a Pezinku,a roku 1500koupili staro-a novojičínské panství Žerotínové.Když došlo v roce 1533 po smrti Bernarda ze Žerotína k rozdělení zděděných panství mezi jeho synovce,převzal panství štramberské s Novým Jičínem Bedřich Ze Žerotína,který si zvolil za své sídlo novojičínský hrad.Spolu se svou manželkou Libuší z Lomnice dal v letech 1533-1541 přestavět městský hrad v jednopatrový renesanční zámek Alianční znak obou manželů je na předprsni renesanční lodžie.Mladší fáze renesanční výstavby spadá zřejmě do doby po roce 1558,kdy se město Nový Jičín vykoupilo z poddanství,stalo se komorním městem a současně i majitelem rozsáhlého velkostatku,k němuž náleželo městečko Štramberk s hradem a vsí,Bernartice,šenov,Žilina,Životice a další .Počátkem 80 let 16.století přibylo čtvrté dlouhé dvouposchoďové jihovýchodní křídlo,které zčásti uzavírá přední dvůr.Tím zámek získal půdorys ve tvaru písmene

Už v roce 1570 žádalo město Maxmiliána II.,aby se zámek stal radnicí,protože stará radnice nestačila na mnohonásobně zvětšenou agendu.Žádosti města vyhověl až Rudolf II.,v roce 1577 a o pět let došlo k adaptacím. Při požáru města v roce 1621 zámek nebyl poškozen,ale později vydrancován Švédy a to v roce 1642 a tak sloužil jako sklad obilí. Po  Bílé hoře bylo panství Novému Jičínu konfiskováno a v roce 1624 je získali jezuité.Na zámku poškozeném požárem v roce 1678 a jen nouzově opraveném ,se prováděly od konce 17.století až do počátku 18.století pouze menší opravy a přístavby.V druhé polovině 18.století přibyla na východní straně pozdně gotická přístavba s romantizujícím průčelím.V roce 1760  byly valy a příkopy proměněny v zahrady .V roce 1868 byla část druhého patra adaptována na byty a zámek dostal novou fasádu.Do zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla v zámku umístěna správa panství.

V 2.patře je stálá expozice Nechte na hlavě - výstava klobouků a pokrývek hlavy, ve 3.patře je galerie rodu Kinských