V roce 1420 Jan Černčický z Kácova postavil na vrcholu skalního ostrohu náměstí ,při jehož vnitřní straně postavil tvrz. Bylo to jednopatrové stavení ve tvaru písmene L. Slibný rozvoj města přerušil požár v roce 1526 a Jan Černčický z Kácova o rok později prodal Nové Město a celé novoměstské panství Vojtěchovi z Pernštejna. Vojtěch z Pernštejna v roce 1528 zahájil přestavbu města, z něhož učinil skutečný klenot renesanční urbanistiky. Po ukončení výstavby města měl být zřejmě na místě shořelé tvrze postaven zámek. Tento záměr se však již nepodařilo uskutečnit. V roce 1534 Vojtěch z Pernštejna zemřel a jeho zboží zdědil jeho bratr Jan z Pernštejna, který byl podle poslední vůle povinen stavbu dokončit.

Když však Johanka z Pernštejna v roce 1537 na náchodském zámku zemřela, ztratil Jan z Pernštejna o další výstavbu zájem. V roce 1551 celé panství prodal Janovi ze Stubenberka a ten si Nové Město zvolil za sídelní místo. Hned v tomto roce začal připravovat stavbu renesančního zámku. Tvrz dal přestavět a rozšířit a připojit dvě křídla , která nebyla podsklepená a dosavadní budovu zvýšit o dvě patra. V letech 1570-1620  byla nádvorní i vnější fasáda zámku i věže opatřena renesanční chiaroscurovou malbou. Stubenberkové měli ve Štýrsku-dnešní jugoslávské území, další dvě panství. Bylo to Kapfenberg a Horní Ptuj. Proto bylo koncem 70.letech 16.století Nové Město určeno za vdovské sídlo stubenberských vdov a ve Štýrském Hradci zřízena centrála, která spravovala veškerá stubenberská panství. Když však Ferdinand Štýrský své knížectví rekatolizoval, přesídlili Stubenberkové trvale do  Nového Města nad Metují. Rudolf II. ze Stubenberka, se zúčastnil českého stavovského povstání v letech 1618-1620. Rudolf II. zahynul při výbuchu  na jičínském zámku. Jeho nezletilému synovi bylo roku 1621 novoměstské panství zkonfiskováno a v roce 1623 je císařská komora prodala Albrechtovi z Valdštejna, který je pak roku 1624 směnil s Marií Magdalenou Trčkovou z Lípy za panství Kopidlno.

 Počátkem roku 1628 vypuklo poddanské povstání.  Dne 7.3.1628 dobyli vzbouření poddaní zámek v Novém Městě a zajali tu trčkovského regenta Václava Kustoše ze Zubří. Zámek byl zničen výbuchem střelného prachu, když vzbouřenci vnikly do zámeckých sklepů.  V příštím roce podstoupila Marie Magdalena Trčková novoměstské panství svému synovi Adamu Erdmanu Trčkovi z Lípy. Pro účast na vadštejnském spiknutí mu byly zkonfiskovány jeho statky a a on sám zahynul v Chebu roku 1634. V roce 1638 daroval Ferdinand II. Nové Město Waltrovi Leslieovi, který se podílel na zavraždění Valdštejna. Rekonstrukce zámku proběhla v letech 1652-1660. Barokní přestavbu zámku prováděli italští stavitelé Carlo Lugaro, Domenico Rossi a štuky zhotovil Battista Bianchi. Nástropní malby vytvořil Fabián Václav Hárovník. V roce 1737 začal stavět Jakub Leslie na valech na severovýchod od zámku mohutnou masivní baštu.  Po smrti Antonína Leslieho v roce 1802 přešlo Nové Město do držení Ditrichštejnů. Ti na zámku nebydleli a ten začal postupně pustnout.

V roce 1843 se sesuly konírny nad příkopem na věž sýpky a musely být strženy. V roce 1858 přešlo panství do rukou hrabat Lamberků.  Za nich stále zámek chátral, takže když se zde v roce 1908 konala výstava ovoce, byli návštěvníci vpouštěni jen v malých skupinkách, aby nedošlo ke zřícení. V roce 1908 koupili zámek bratři Cyril a Josef Bartoňové. Ti  v roce 1909 zahájili rozsáhlé opravy zámku, které projektoval architekt Dušan Jurkovič a které řídil inženýr Otakar Nypl. Jurkovič v letech 1909-1912 pečlivě odkrýval historické části a maleb v původní podobě a doprovodil je uvnitř zámku i na vnějších stěnách.František Kysela ozdobil pokoje v prvním patře jihozápadního křídla .Keramika Heleny Jónové oživila zámecké pokoje, Marie Tejnitzerová zhotovila gobelíny s přírodními motivy na stěny. Zámek se tak stal pokladnicí moderního českého výtvarného umění. Jsou zde díla J.V.Myslbeka, J.Štursy, L.Kofránka, F.Bílka, J.Obrovského, F.Úprky, O.Šaniela, S.H.Pinkase, H.Boentingera, J.Mánesa, V.Malého, A.Bubáka, Joži Úprky, M.Benky, A.Špilara, B.Jaroňka, J.Čermáka a J.Věšína.

V roce 1948 se novoměstský zámek stal majetkem státu a byl ve správě Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v Pardubicích. Rodina Bartoňů-Dobenínů , která získala zámek nazpět v restituci, umožňuje nahlédnout do dobových interiérů ve stylu secese a dekorativismu, prohlédnout si cenné umělecké sbírky, renesanční nástěnné malby i barokní štuky.Zámek i zahradu stojí za to si prohlédnout,nástěnné malby jsou překrásné.