►►►► |
r y c h l é m e n u | ||
zbytky hradu založeného na počátku 13. století , po obnově v držení Vartemberky a rodem Berků |
I n f o r m a c e |
|
Cheb | |
https://www.zamek-kynzvart.eu/cs | |
29.3.2016 | |
50.0044497N, 12.6052394E | |
v návštěvních hodinách | |
jen exteriéry | |
parkování u zámku | |
F o t o g a l e r i e |
|
H i s t o r i e |
Ojedinělým představitelem venkovské empírové rezidence je zámek Kynžvart, spojený především se jménem významného rakouského politika, kancléře Klimenta Václava Lothara Metternicha. Někdy na konci 16. století tady na úpatí Slavkovského lesa stála tvrz, která byla barokně přestavěna a rozšířena v letech 1681-1991 - vznikl trojkřídlý zámek s čestným dvorem. Objekt ale přestal vyhovovat vzrůstajícícím nárokům, a tak Metternich pověřil vídeňského architekta Pietra Nobileho v letech 1833-1839 přestavbou zámku na letní rezidenci. Vznikl tak klasicistní zámek vilového typu na půdorysu písmene U. Na průčelí středního křídla - směrem do dvora i do parku jsou trojúhelníkové štéty s metternichovským znakem, místo původní kaple prozrazuje hranovolová zvinice. Uprostřed dvora je litinová kašna římského typu, zdobená plastikami delfínů. Metternichové pocházeli z Porýni, kynžvartské panství drželi v letech 1623-1945. Významnou osobou byl František Jiří Metternich (1746-1818), rakouský diplomat, který v roce 1803 získal knížecí titul. Kynžvart v roce 1808 věnoval jako vánoční dárek svému synovi Klimentu Václavu Lotharovi (1773-1859), který se brzy vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších evropských politiků. Nejprve se stal velvyslancem, pak rakouským ministrem zahraničních věcí a tvůrcem Svaté aliance, v letech 1821-1848 zastával funkci rakouského státního kancléře. Kynžvart byl jeho nejoblíbenějším sídlem. Tady vedl řadu diplomatických jednání, sem za ním přijížděly významní osobnosti jako J.W. Goethe, hrabě Kašpar Šternberk, jako vychovatel působil na zámku spisovatel Adalbert Stifler. Kancléř na zámku soustředil velké množství uměleckých předmětů, kuriozit, sbírky mincí, medailí, zbraníi porcelánu. V letech 1976 byl objekt uzavřen poté, co interiér napadla dřevomorka. Po dlouholeté rekonstrukci se brány zámku otevřely veřejnosti v roce 1994. Přístupné jsou historické interiéry se stylovým zařízení, vidět lze bohaté sbírky i proslulou kancléřovou knihovnou, jednu z nejvýznamnějších šlechtických biblioték u nás. Obsahuje více než 12 000 titulů ve 24000 svazcích. Mezi 160 rukopisy je i vůbec nejstarší rukopis v českých i moravských knihovnách - unikátní zlomek Starého zákona z konce 8. století. V egyptologickém oddělení je mumie stará 3500 let Prvním správcem Metternichova muzea byl poslední chebský kat Karel Huss
|