O zámku Fryštát se začalo psát s počátkem existence Fryštátu a jeho vysazením na město. Nejprve byl pravděpodobně na tomto místě postaven dřevěný hrad v gotickém slohu, který založili těšínští Piastovci.  Poté, co dřevěná stavba hradu vyhořela, byl zde postaven renesanční zámek. Sídlili v něm  příslušníci knížecího rodu. V 15. a 16. století zde sídlili těšínští vévodové. Ze záznamů vyplývá, že právě za doby, kdy se na Fryštátu usadily knížecí vdovy Ofka a Anna Těšínská, došlo k jeho výraznému zvelebení. Roku 1511 však vypukl rozsáhlý požár a celý zámek lehl popelem.  Další dědic Fryštátu vévoda Bedřich Kazimír si Fryštát příliš neoblíbil a vystavěl v sousedním Ráji krásný barokní zámek, kam také roku1570 přesídlil.  Po jeho smrti muselo být fryštátské knížectví dáno do dražby.

Roku 1572 jej koupil zemský hejtman Václav Cikán ze Slupska .  Následný požár stihl Fryštát roku 1617 a další devastaci pro něj a pro celou oblast znamenalo období Třicetileté války. Cikánové ze Slupska se hlásili k protestantskému náboženství, a proto museli v roce 1637 Fryštát opustit. Novým majitelem se stal  šlechtic Zdeněk Žampach z Potštejna, ten však zámek po dvou letech prodal. Ani za doby knížete Jindřicha Václava z Minstrberka (potomci krále Jiřího z Poděbrad) nedošlo ke zlepšení stavu zámku, který dále chátral. Roku 1650 zámek převzali Gašínové z Gašína , za jejichž držení se zámek Fryštát opět stal rodovým sídlem. Od roku 1738 nastává další rychlé střídání majitelů.

V roce 1749 se  zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu . Za necitelné vlády tohoto rodu vypukla roku 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo dokonce roku 1771 vydání robotního patentu pro Slezsko. Další požár roku 1781 zámek poškodil.

Roku 1792 koupil Fryštát  rod Larisch-Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945.   Ihned po koupi zámku byla zahájena jeho rozsáhlá přestavba. Po dokončení v roku 1800 zámek získal čistě empírovou podobu. Před hlavní budovou zámku byl založen okrasný park, jehož střed zdobila kamenná kašna. 

Následky požáru v roce 1823 byly odstraněny neprodleně, navíc se dále pokračovalo v úpravách parku.

V 60. letech 19. století došlo k dalšímu zvelebování zámku a jeho přizpůsobení vysokému postavení hraběte Jana.  Zámek Fryštát byl mezitím obýván synovcem hraběte Jiřím Larischem, který zde velmi krátce pobýval se svou chotí Marií z Wallersee, neteří císařovny Alžběty spojovanou se skandálem kolem Mayerlingské tragédie a smrti prince Rudolfa. Za držení hraběte Jindřicha začátkem 20. století hostil zámek Fryštát mnoho význačných osobností - především následníka rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda d´Este, německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda. Poslední majitel zámku hrabě Jan, který se na zámku Fryštát narodil, přesídlil natrvalo na zámek Solca. Zámek byl od té doby využíván k občasným návštěvám panstva.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Od té doby byl zámek užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde byl umístěn Městský národní výbor. Zkonfiskovaný mobiliář zámku byl rozmístěn do různých  zámků, muzeí a knihoven, dále rozprodán a také pravděpodobně, i rozkraden.

Od roku 1990 je zámek spolu s parkem ve vlastnictví města Karviné. Od roku 1994 do roku 1997 probíhala rekonstrukce hlavní budovy zámku, který byl již na podzim roku 1997 zpřístupněn veřejnosti.