O stavbě a době vzniku chopyňskéko zámku nejsou žádné písemné zprávy. Snad jeho stavbu zahájil Hanuš Haugvic z Biskupic v letech 1579-1580 po stržení staré a nevyhovující tvrze,ale spíš až další majitelé panství a to Černčičtí z Kácova v letech 1581-1595.v zápise o prodeji hanušovými syny Janu Purkartovi Černčickému z Kácova v roce 1581 se sice hovoří o hradu Novém Haugvicově a o tvrzi i městečku Chropyni. Jenže je dost nepravděpodobné, že by Hanuš Haugvic začal stavět v té době nedaleko sebe hrad i zámek. Uváděnou tvrzí byla zřejmě ještě ze setrvačnosti míněna původní chropyňská tvrz z doby před rokem 1577. Za Pražmů z Bílkova a olomouckého biskupa kardinála Františka z Ditrichštejna /od roku 1615/, byla pak stavba zámku dokončena.

 Zámek byl postaven uprostřed obce poblíž kostela. Je to volná dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. V pravé části jsou zazděné arkády, v levé je kamenný portálek se znakem kardinála Ditrichštejna, nápisem a letopočtem 1615. Šlo o pozdně renesanční stavbu výrazné dispozice, přestavěnou koncem 17.století za olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna /1664-1695/. Biskupství totiž získalo statek výměnou za žďárské zboží od kardinála Ditrichštejna už v roce 1615. Návrh přestavby vypracoval G.P.Tencalla, který dal chropyňskému zámku barokní podobu.

 V roce 1705 byl zvýšen o druhé patro. Barokní stavební úpravy na přelomu 17. a 18.století připomínají některé dochované památky. V rytířském sále, který má plochu zhruba 110 m2, je na trámovém stropě umístěno 63 znaků rodů, příbuzných s biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. V přilehlé místnosti jsou majoliková kamna z kachlů, které nesou biskupův znak. takové kamna jsou pouze čtyři na celém světě.Dnes jsou okrasou zámku.Zámek sloužil olomouckým biskupům jako lovecký. Ti zde také založili hodnotnou sbírku majoliky a zbraní.Zbraně můžete dnes obdivovat v rytířském sále, kde se také konají svatby,přijímaní občánků a jiné akce.

.Na zámku je také kulatý , krásně vyřezávaný stůl, který prý býval v dávných dobách neustále prostřen a čekal na svého pána, hanáckého krále Ječmínka. Do desky stolu jsou vyřezány příbory. Dnes jsou některé místnosti upraveny jako hanácké muzeum.Později zámek byl majetkem Měst.NV Chropyně. Dnes patří pod správu olomouckého biskupství.

POVĚST: Pověst se právě váže k zámku a to o hanáckém králi Ječmínkoví, kterou poprvé stručně zaznamenal v roce 1805 hranický lékař Josef Heřman agapit Gallaš.

Nedaleko od zámku je rybník,kde jsou různí ptáci/Racek Chechtavý/,květiny trávy.
Pokud se vydáte na výlet na zámek Chropyně, tak zde strávite krásné chvíle jak na zámku,tak i procházkou kolem rybníku