Na rozsáhlém hřibitově byl v letech 1280-1320 postaven kostel neboli taky kaple,dnes kostice.Jisté je že v roce 1278 byl poslán opat sedleckého kláštera Jindřich s poselstvím Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma. Jindřich si odtud přinesl hrst hlíny z Kalvárie a rozsel ji po sedleckém hřbitově. Tím hřitov získal pověst svaté země.Od té doby se sem dávalo pohřbívat mnoho lidí nejen z okolí, ale i z ciziny, zvláště z Polska, Bavorska ale i Belgie. Mnoho lidí tady našlo poslední odpočinek v dobách epidemií. Ve starých kronikách se uvádí, že třeba za velkého moru v roce 1318 bylo sem pohřbeno na 30 tisíc lidí.Také za husitských válek počet hrobů vzrostl. V roce 1421 husité vypálili cisterciácký klášter a pobili na 500 mnichů. Po husitských válkách došlo k postupnému rušení části hřbitova.

Kosti byly nejprve naskládány kolem kaple, později přemístěny do její spodní části. Zde je v roce 1511 poprvé srovnal poloslepý mnich do šesti pyramid.Samotný hřbitovní kostel, dnes kostnice je zajímavá , původně gotická stavba z konce 14. století. Je složená ze dvou kaplí nad stebou. V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. V 18.století byly kaple znovu obnoveny a úpravy interiéru,pyramidy,svícny. V roce 1784 císař Josef II. ruší kláštery, tak zanikl i sedlecký klášter. Ten pak odkoupili Schwarzenberkové z Orlíka. Kostní výzdoba byla pak v Roce 1870 obnovena Františkem Rintem z České Skalice. Z původních šesti pyramid dnes můžete obdivovat jen čtyři.

 Kosti z dvou pyramid zakomponoval a vybílil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. zbytek kostí pietně uložil zpět do hřbitovní půdy. Když vejdete do kaple , tak u vchodových dveří jsou v latinském a řeckém jazyce nápisy IHS, což znamená JESUS HOMINUM SALVATOR- JEŽÍŠ SPASITEL LIDSTVA. V rozích kaple nás upoutají mohutné pyramidy z kostí, nikdo je nedokáže sečíst . Uprostřed kaple visí lustr, který je sestaven ze všech druhů kostí lidského těla. Pod tímto lustrem je vchod do hrobky, kde jsou uloženy ostatky patnácti bohatých kutnohorských měšťanů.

 Po obvodě hrobky jsou barokní svícny. Ve výklencích hlavního oltáře jsou monstrance. Na mříži v levé části kaple je sestaven erb Schwarzenberků. V pravém spodním poli erbu vidíme havrana klovajícího oko Turkovi - to je znázornění, že bylo vítězství Schwarzenberků nad Turky v bitvě u Rábu a to v roce 1591. V osvětlených vitrínách jsou umístěny lebky bojovníků z husitských válek. Podle odhadu je Kostnice společným hrobem asi 40 tisíc lidí. Toto dílo není samoúčelné, ale po staletí připomíná návštěvníkům fakt smrti a hodnoty věčnosti.