r y c h l é   m e n u
Založen koncem 14. století Matějem Salavou z Lípy, který se později stal husitským vojevůdcem a spojencem orebitů. Jeho syn odtud podnikal ještě po husitských válkách spanilé jízdy do Slezska a Lužice, proto byl hrad Slezany vykoupen a roku 1447 spolu s dalšími zbořen  Najdete nás na mapy.cz

 I n f o r m a c e

 
Náchod
 
2.5.2012
50°34'18.091"N, 16°8'25.638"E
volný přístup
 
v osadě Skály u zámečku, cesta z Teplic nad Metují
 
 

F o t o g a l e r i e

 

H i s t o r i e

 
   

Hrad Skály jako nové sídlo stárkovského panství založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy, který je v roce 1393 připomínán poprvé jako pán na Skále. Za husitské revoluce stál na radikální husitské straně a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal další majetek. Ve 40. letech 15. století podnikaly posádky hradů Skály, Vízmburk, Žacléř, Adršpach a dalších často bez vědomí svých pánů drobné loupeživé výpravy do Slezska a Lužnice. Proto slezská knížata a města Vratislav, Svídnice, Zhořelec, Budyšín a Žitava hrady jejich majitelům vyplatila v hotových penězích a ty včetně Skal v roce 1447 zbořila.

Skalský hrad byl brzy obnoven a po roce 1454, kdy zemřel Matěj Salava z Lípy, ho údajně získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. Jisté je, že v roce 1466 hrad náležel Hanušovi z Varnsdorfu, od roku 1488 Zbyňku Buchovcovi z Buchova a od něho jej roku 1497 získal Hynek Špetle z Janovic, majitel Náchoda. V roce 1513 koupil hrad kníže Bartoloměj Minstersberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad, významný politik, který se za sporů mezi šlechtou a městy stal spojencem městského stavu. Vleklé rozpory knížete Bartoloměje se slezskými městy vyústily v druhé polovině srpna 1513 ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s 2000 lidmi oblehl hrad Skály. Díky špatnému technickému stavu však děla obléhatelů způsobila více škod útočníkůlm než skalským hradbách. Slezané po zprávách o blížícím se vojsku pražským měst vyslané na pomoc Skalám raději po třech dnech ukončili obléhání, vydrancovali okolní městečka a vesnice a odtáhli. Největší ztráty pak Slezané utrpěli v půtkách mezi sebou při dělení kořisti z vydranncovaných vesnic, a také když je na ústupu pronásledovala skalská posádka.

Po tragické smrti knížete Bartoloměje v roce 1515 převzal Skály pro nedoplacení opět Hynek Špetke z Janovic. Hrad byl potom často zastavován či měnil majitele: roku 1528 byl spolu s hospodářským dvorem a celým panstvím Petrem Adršpachem z Dubé prodán Zdeňku Lvu z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka, v roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a konečně roku 1544 se stal jeho majitelem Bernard Žehušický z Nestajova. V této době byl již hrad Skály zpustlý a sídlo panství bylo přenesono do Stárkova, kde byl postaven v místech dnešního zámku nový panský dům. V roce 1625 bylo panství definitivě rozděleno na skalské a stárkovské. V 17. a 18. století byla zřícenina hradu Skály z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku.

Po bitvě na Bílé hoře se v hradním areálu tajně scházeli evangelíci s českobratrským biskupem Matoušem Ulickým - právě tyto události popisuje Alois Jirásek