Hrad Oheb dříve stával na skalnatém ostrohu,dnes nad Sečskou vodní nádrží.Hrad Oheb byl postaven v polovině 14.století pravděpodobně k ochraně vilémovského kláštera. Hrad se poprvé připomíná v roce 1405, kdy jej vlastnil majitel Vildštejna Ješek z Popovce a Ohebu. Původní hrad zaujímal část dnešního hradního areálu.Byl založen na nepravidelném půdoryse daném podobou vrcholu hradního ostrohu. Přístup na hrad byl od východu, kde ostroh byl v úrovni okolí. Na této straně byl hradní areál oddělen od okolí širokým příkopem a valem.. hrad byl obklopen hradbou, z níž se dochovaly jen skromné zbytky.

 Na severní a severovýchodní straně se už dnes přesně nedá určit její průběh.. Do hradu se vstupovalo valené sklenutou branou, která byla umístěna ve věži nad hradním příkopem.Část této věže je i dnes zachována.Jedinou stavbou uvnitř hradu byla pravděpodobně obdélniková věžovitá obytná budova.Hrad Oheb vlatnil Ješík z Popovce až do své smrti v roce 1408.Poté krad připadl králi Vaclavovi IV., který ho ještě v témže roce dal do zástavy kutnohorskému mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína a pražskému měšťanovi Mikuláši Bohatému. Později získal celou zástavu Petr Zmrzlík, kterému náležel hrad Oheb ještě v roce 1421. V průběhu hustského revolučního hnutí nejsou osudy hradu známy.Možná byl současně s ovládnutím Lichnice v roce 1429 se ho zmocnil Jan Hertvik z Rušinova.

V roce 1436 král Zikmund hertvíkovi vlastnictví majetků a taky i hradu Ohebu potvrdil. V roce 1455 podstoupil Jan Hertvik zástavu statků i hradu Burianovi Trčkovi z Lípy. Za Buriana Trčky se Oheb stal střediskem trčkovských majetků v Železných horách. Po Burianově smrti v roce 1468 zdědili jeho majetek synové Mikuláš, Burian, Jiří a Melchisedech Trčkové a rodová panství zpočátku vlastnili společně.Někdy na přelomu 60. a 70. let 15.století hrad Oheb opravili a rozšířili. Při trčkových úpravách, podmíněných asi vpádem Uhrů v letech 1468-1469, byl kolem původního hradu vybudován nový hradební okruh zčásti v místech valu,který chránil přístup k hradnímu příkopu. Původní příkop byl upraven jako prostranství mezi prvním tedy novým a druhým tedy starým hradním okruhem.

V novém hradebním okruhu byla postavena vstupní brána a před ní zřízen nový příkop. v souvislosti s výstavbou nového opevnění došlo k likvidaci části původní hradby na severní a severovýchodní straně. V jejich místech byly založeny nové budovy určené pro hospodářské příslušenství hradu. Z nich se zachovaly jen zbytky sklepů a základových zdí, které neumožňují přesnější rekonstrukci jejich podoby. Zdá se, že nové opevnění hradu Ohebu nebylo zcela dokončeno. Přerušení opevňovacích prací snad souviselo s uzavřením míru mezi českým králem Vladislavem II. a uherským králem Matyášem v roce 1478 v Olomouci. Význam hradu Ohebu zcela upadl po roce 1490, kdy Mikuláš Trčka hrad a vesnice k němu náležející spojil se svým lichnickým panstvím.

Hrad Oheb byl potom ponechán svému osudu. V roce 1533 , když se o rozsáhlá trčkovská panství dělilo pět synů Mikuláše staršího Trčky, se hrad Oheb uvádí jako pustý hrad. Naposledy se připomíná v roce 1628 jako příslušenství sečského panství. Po roce 1628 veškeré zprávy o hradě mizí a na konci 17.století se již ani nevědělo, kde hrad Oheb stával. Teprve v roce 1789 na existenci hradu upozornil ve své Topografii J.Schaller. Ve 30. a 40.letech 19.století za Vincence Karla Auersperka byly na hradě provedeny drobné úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny. Ze zříceniny byl odstraněn lesní porost a postaven můstek k věži na jižní straně hradu.

 K poslednímu velkému zásahu do okolí hradní zříceniny došlo ve 30.letech 20.století v souvislosti s výstavbou Sečské vodní nádrže. Okolí hradu se změnilo, když vybudováním jezera stoupla hladina Chrudimky a snížil se tak hradní ostroh. Současně vznikly nové přístupové cesty k hradu od přehradní hráze. Zbytky hradu Oheb stojí na ostrohu, který na severní , jižní a západní straně spadá k sečskému přehradnímu jezeru. Z hradu se zachovaly jen nevelké zbytky a to polozasypaný příkop na severovýchodní straně, zbytky zdiva prvního a druhého hradebního okruhu, většinou však jen základů, věž se zbytky původní vstupní brány, dvě dělové bašty, zříceniny věže na jižním výběžku hradního ostrohu a sklepy v místech obytných a hospodářských budov.Celý hradní areál je porostlý lesem.