r y c h l é   m e n u

Neuschwanstein je velkolepý zámek, umístěný na vysokém skalnatém vrchu v bavorských Alpách nedaleko soutěsky Pöllat. Nechal jej vybudovat bavorský král Ludvík II.

Ludvík byl korunován v Mnichově roku 1864 (jako osmnáctiletý), ale již od počátku bylo zřejmé, že o reálné panování nemá zájem

Najdete nás na mapy.cz

 I n f o r m a c e

 
Schwangau
 
10.6.2007
 N 47°33'16.776", E 10°44'15.934"
v návštěvních hodinách,
pouze exteriéry
z obce, kde je pokladna (nutná návštěva) bud po turistické trase nebo autobusem, možno využít i koňský povoz
 
 

F o t o g a l e r i e

 

H i s t o r i e

 
   

 

Pohádkový zámek,ale kdo chce znát kořeny dříve pyšného rytířského hradu Neuschwanstein, ten by měl napřed navštívit  níže položený zámek Hohenschwangau. Mladý korunní princ strávil v komnatách tohoto,starého hradu podstatnou část svého mládí Otcem byl Maximiliánem II. . Zde  byl obklopen nádhernými nástěnnými malbami v romantickém stylu 19. století, také připomínána velká minulost jeho sídla. Hrdinové německých pověstí mladému Ludvíkovi propůjčovali v jeho mysli křídla. Proto toto prostředí ho ovlivnilo natrvalo. Také jeho pozdější velkou oblibou v dílech Richarda Wagnera .


      2. února 1861 prožil zde patnáctiletý princ svou první operu. Wagnerův Lohegrin se  stal jeho klíčovým zážitkem.  Mladý král  vzpomínal na svět Richarda Wagnera a  přišel na myšlenku, že postaví zámek nedaleko místa radostných vzpomínek z dětství. V květnu 1868 píše dopis Richardu Wagnerovi.Richard Wagner  byl ten, kterému zasvětil tento  nejznámější z jeho zámků. Také místo,které vybral a to skalní plošinu naproti Pöllatské rokli, bylo přímo předurčeno pro tuto nádhernou stavbu. Odvrácen od světa, blíže nebi než světu lidí, měl být vztyčen jeho "grálový hrad". Již o jeden rok později v roce1869 byl položen základní kámen k novému hradu Hohenschwangau. Dnešní světově známý název  hradu dostal až po jeho smrti.Obytné místnosti krále se mezitím blížily k dokončení. Ludvík II je poprvé obýval od 27. května do 8. června 1884. Stejného roku upadl v nemilost u krále podlý Georg Dollmann,který byl nahrazen jeho bývalým spolupracovníkem Juliem Hofmannem.

     Stavební náklady stoupaly do neuvěřitelných výšin a nešlo je  hradit z královského /civilního/ rozpočtu. Korunní dotace činily roku 1880 asi čtyři a půl milionů marek ročně. Kabinet  neodsouhlasil žádné další peníze a  zadlužení bylo předurčeno. Stavební vášeň se nakonec Ludvíku II stala osudnou. Každopádně se stala záminkou k zbavení svépravnosti a sesazení z trůnu roku 1886.Zámek Neuschwanstein se měl stát také jeho posledním místem pobytu, ale byl převezen do zámku Berg u Starnberského jezera.

      O Ludvíkovi se začalo říkat, že se zbláznil, a byl považován za panovníka, který nemá vůbec smysl pro realitu. Bismarck jej v mládí prohlásil za svéprávného, ačkoli už tenkrát byl nápadný podivným oblečením a zvláštním životním stylem ( například prospal celé dny a představoval si, že přijímá k dinér ducha Ludvíka XIV.). Na konci života však Ludvík II zešílel.Byl střežen na zámku Bergustarnberského jezera a utopil se 13. června téhož roku za dodnes neobjasněných okolností.Ludvík II. zažil zámek Neuschwanstein ještě jako staveniště obklopené lešením. Bohužel  ho nikdy nespatřil,tak jak ho dnes vidí každý návštěvník Zámek má úctyhodné rozměry a byl postaven během sedmnácti let.Podle plánů už nebyly postaveny a to  mocná hlavní věž a  kaple.

 

.