►►►►
r y c h l é   m e n u
Hrad Kumburk založen na počátku 14. století rodem Markvarticů, vězněna tu byla Eliška Kateřina Smiřická Najdete nás na mapy.cz

 I n f o r m a c e

  
Semily
 
29.3.2014
N 50° 29' 36.05" E 15° 26' 44.93"
volně přístupný
 
při silnici pod hradem nebo u Klepandy
 
 
   
   
   

F o t o g a l e r i e

  

H i s t o r i e

  
  Jedna z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českým ráji trůní na osaměné homoli nedaleko Nové Paky. Výborně opevněný Kumburk patřil k největším hradům na Jičínsku - založili jej Markvartové někdy na počátku 14. století a nazvali honosně Goldenberg (Zlatá hora), první písemná zmínka pochází z roku 1325. Výhodou polohu umocňoval hluboký příkop a val obklopující celé hradiště. Hradní areál je příkladem tzv koncentrického typu, u nás ne právě běžného. Jednotlivé části jsou totiž umístěny spirálovitě nad sebou, spirálovitá je i cesta vzhůru. Postupně procházela čtyřmi branami na  menší prostranství obklopené hospodářskými budovami, pátá brána pak střežila vchod do horního hradu s palácem a mohutnou hranolovou věží. Cestu hlídala ještě Panenská věž, v níž byla více než deset let vězněna Eliška Kateřina Smiřická

 

Po Markvarticích získali Kumburk Krušinové s Lichtemburka, z nichž zejména Hynek byl významnou osobností husitských válek - zprvu byl nepřítelem, posléze věrným spojencem císaře Zikmunda. Právě za Hynka bylo v letech 1437-1456 zbudováno vnější dělostřelecké opevnění se šesti polokruhovými baštami.

Po Lichtemburcích se vystřídalo několik majitelů, k nejvýznamnějším patřili Trčkové z Lípy a po nich Smiřičtí - ti ale po Bílé hoře o veškerý majetek přišli, a tak Kumburk získal Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války areál zpustošili Švédové a v roce 1658 byl hrad na císařský rozkaz rozbořen. Ke zkáze hradu pak přispěli lidé, kteří rozebírali zdivo jako levný stavební materiál.

Až za Trautmannsdorfů v roce 1840 byl vyčištěn sklep paláce, o další opravy se postarali členové Klubu českých turistů v letech 1939-1941 - ti zabezpečili horní části hradu a opravili věž. Dnes si můžeme prohlédnout zbytky hranolové i kulaté věže, podzemní paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Ze zbytků se navíc otvírá překrásný výhled na Krkonoše i Podkrkonoší, do rovin Polabí, na Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory, opačným směrem na Ještěd, dobře čitelní jsou i nejvýznamnější dominanty Českého ráje.

Na Kumburk rád chodíval Bohuslav Balbín a básník Karel Hynek Mácha, který si zříceniny zakreslil do svého skicáře.

Slyšet zde můžete kvílející Meluzínu, což je prý duch Elišky Kateřiny Smiřické, potkat lze přízrak smutného myslivce. V zasypaných sklepeních je někde ukrytý poklad hlídaný kohoutem s ohnivými očima.