Je pozoruhodné, že celý hradní areál byl vybudován za poměrně krátkou dobu necelých tři roky a v únoru roku 1381 se stal Jira z Roztok majitelem tvrze a vsi Krakovce a už 16.10.1383 byla vysvěcena hradní kaple.

Vstup do hradu byl pouze od severu ze širokého svahu, který spadal do Krakovce od Krakova a kudy vedla také příjezdová cesta do předhradí. Odtud se po padacím mostě vjíždělo přes prokopaný příkop čtyřbokou věž s hlavní bránou do hradu. Vedle ní byla branka pro pěší. Věž byla kryta sedlovou střechou. Za ní bylo nádvoří se studnou a stála stranou půlválcová věž. Mezi touto věží a palácem byla ještě jedna branka, kterou se procházelo na druhé nádvoří s vlastním hradním palácem. Druhé nádvoří bylo obestavěno ze všech tří stran jednotraktovou stavbou o dvou patrech s dřevěnými pavlačemi na kamenných krákorcích, které byly vysunuty nad nádvořím. Z nádvoří se vystupovalo po dřevěných schodech na pavlače a z nich se vcházelo do jednotlivých místností. Celý hrad byl postaven z kamene s tesanými kvádry v rozích. Sklepní a přízemní místnosti v západním a jižním křídle paláce měly vesměs křížovou klenbu s podvlečenými kamennými žebry, vybíhajícími z rohových konzol. Místnosti v patrech měly stropy trámové. Okna byla profilovaná ,různých tvarů a velikostí. V přízemních místnostech byla jen malá okénka v tesaných ostěních. Palác měl celkem 26 obytných místností a 8 místností bylo ve sklepě. Nejlépe bylo vybaveno první patro s velkým sálem a rohovou kaplí v jihovýchodním nároží paláce. Na stěně kaple bylo devět fresek ze života Panny Marie, znatelných ještě roku 1851. Podle zjištění Karla Wiesenfelda pocházely z druhé poloviny 14.století. Kapli vysvětil 16.10.1383 litoměřický biskup Jan III., zvaný Soběslávek, byla to nejhonosnější místnost hradu a její arkýř vytvářel i zvenčí ozdobnou část hradu.

V únoru roku 1410 prodal Jíra z Roztok hrad Krakovec, dvůr s tvrzí v Krasově, dalších 12 vesnic v okolí Jindřichovi Leflovi z Lažan za 2500 kop. Lefl pocházel z rytířské rodiny ze Seidlitzu ve Slezsku, později povýšené do panského stavu.jeho potomky byli Bechyňové z Lažen. Snad se stal i Jírovým nástupcem na královském dvoře, protože byl také Václavovým důvěrníkem a komořím.
Jindřich Lefl z Ležan náležel mezi přívržence reformního hnutí a poskytl po 15.7.1414 útulek na hradě Krakovci mistru Janu Husovi, když už nemohl déle pobývat na Kozím hrádku. Hus zde vyčkával na další vývoj sporu o jeho osobu a učení. Na Krakovci se vlastně odehrála předehra kostnické tragédie.

 Tady také vznikly Husovy obrany a obranné listy. Odtud posílal listy svým přátelům a věrným Pražanům a 10.10.1414 zde také napsal poslední vůli, adresovanou svému žáku Martínkovi z Volyně. Dne 11.10.1414 odjel Hus z Krakovce do Kostnice, aby obhájil své názory před církevním koncilem.Jindřich Lefl se po Husově smrti od reformního hnutí distancoval a po vypuknutí revoluce stál na straně katolického panstva. Padl v bitvě pod Vyšehradem 1.11.1420.
Po Leflovi zůstali dva synové, Hynek držitel Krakovce a Jan, zvaný Bechyňka, byl majitelem Bechyně. Roku 1425 již seděl na Krakovci Ondřej Špalek ze Slatiny, purkrabí na hradě Libštejně. Když zemřel Hynek Lefl, uplatňoval nároky na hrad Krakovec Jan Lefl Bechyňka, kdy vznikl spor, protože Ondřej Špalek pronajal zatím krakovecké panství bratrům Hrdoňovi, Václavu Gutovi a Janovi z Dubjan. Spor rozřešil soud ve prospěch Jana Lefla Bechyňky, který pak roku 1437 prodal Krakovec Janu Blehovi z Těšnice za 2500 kop grošů. Behl byl v roce 1424 táborským hejtmanem a roku 1426 byl zvolen spolu s Prokopem Holým hejtmanem táborského vojska.

Roku 1445 se stal majitelem Krakovce Albrecht z Kolovrat na Bezděkově, který se tu usadil a založil rodovou větev Krakovských z Kolovrat. Hrad byl v té době v dobrém stavu, protože jeho poškození ve válkách bylo vyspraveno cihlami. Když se stal v letech 1474-1477 poručníkem nezletilého Albrechtova vnuka Jindřicha Krakovského Čeněk Berka z Dubé, nebyl hrad udržován a chátral. Proto musel Jindřich roku 1479 opravit a napravit i další škody, které Berka napáchal.Jindřich se oženil roku 1487 s Kateřinou z Vartemberka a přikupováním okolních vsí rozšířil panství, které bylo roku 1497 propouštěno z manství a prohlášeno za dědičný majetek.

Jindřich Krakovský z Kolovrat byl v letech 1501-1510 sudím královského dvora. Za něho byl postaven pod hradem pivovar. Zemřel roku 1530 a panství zanechal synům Albrechtovi, Janovi a Hynkovi, kteří se o ně rozdělili. V roce 1548 prodal Jan z Kolovrat hrad Krakovec s poplužním dvorem, pět vsí, dvůr a tvrz Dubjany a pustý dvůr v Hlincích Janu staršímu Lobkovicovina Zbiroze za 3850 kop grošů. V roce 1550 převzali krakovecké panství jeho syn Jan mladší s manželkou Annou z Roupova, kteří je však postupně rozprodávali. V roce 1565 prodali Janu Újezdeckému z Červeného Ujezdu za 2000 grošů i hrad Krakovec s příslušenstvím.
Za Lobkoviců byl hrad Krakovec v letech 1548-1565 opravován a dostal i některé renesanční části, například nové renesanční nástřešní štíty u obytných křítel hradu.Jan Újezdecký žil na Modřejovicích, kde si postavil tvrz a s Modřejovicemi sloučil i celé krakovecké panství.

Samotný hrad prodal roku 1570 Kryštofu Jindřichu Krakovskému na Všesulově za 1050 kop grošů. Při hradu zůstaly jen krčma, lázeň, pivovar se sladovnou, mlýn, cihelna, 3 chalupy, 3 potůčky a lesy kolem Zhoře a Rousínova. Roku 1588 musel však zadlužený Kryštof Jindřich prodat Krakovec císařskému radovi Radslavovi ze Vchynic na Teplici za 1250 kop grašů.Radslav připojil ke Krakovci Zhoř s Rousínovem a Skupou a hned roku 1589 prodal celé krakovecké panství za 16 500 grošů svému strýci Jaroslavu ze Vchynic na Drástech, místokomorníku Českého krákovství. Po Jaroslavově smrti v roce 1614 se ujal panství jeho synovec Radslav, kterému byl strýc dlužen, ale brzy se vyrovnal s jeho syny Adamem a Jiřím, kteří se o majetek rozdělili.Krakovec s vesnicemi Rousínovem a Zavidovem převzal Jiří. Roku 1620 vyplenila hrad Krakovec bavorská armáda, táhnoucí od Plzně přes Čistou do Rakovníka. Pro účast na odboji proti králi Ferdinandovi II. byl Jiří Vchynský roku 1623 odsouzen k ztrátě veškerého majetku, ale z milosti mu byla polovina vrácena. Hrad Krakovec, zvaný Červený zámek, byl pustý, vytlučený a na samém oboření.Zkázu dokončili v letech 1631-1634 Sasové.

Jiří Vchynský zemřel roku 1637 a jeho potomci prodali zadlužené a většinou pusté krakovecké panství roku 1646 Františku Matyáši Karlu Šternberkovi na Libochovicích a Zelené Hoře. Krakovec tehdy náležel k Petrovicům. Po Šternberkově smrti prodala vdova Lidmila Binigna, rozená Kavková z Říčan roku 1651 petrovických statek s Krakovcem Karlu Heřmanovi Kocovi z Dobrše za 38 000 zlatých.Jelikož hrad Krakovec byl tehdy ještě neobyvatelný, hospodářští úředníci bydleli v Petrovicích.V roku 1660 kopil petrovický statek a pustý hrad Krakovec s příslušenstvím Ota Jiří Helversen z Helvershaimu, který zahájil generální opravu hradu či Červeného zámku, jak se po nich Helversen někdy psal.Nejdříve byly opraveny krovy, střechy dostaly červené tašky a pak byly upraveny interiéry, což trvalo do roku 1720, kdy byl zase připraven k obývání. Helversonové drželi Krakovec až do roku 1715, kdy ho pro dluhy museli prodat Karlu Josefu Hildeprantovi z Ottenhausenu na Zboři za 42 000 zlatých. Jeho syn přikoupil Slabce, kam ze Zhoře přesídlil a přenesl sem také správu panství, třebaže hrad Krakovec byl už opraven a obyvatelný. Slabecký zámek byl však pohodlnější.
Za karla Josefa Hildepranta v létě 1783 zapálil hrad blesk a objek vyhořel tak, že z něho zůstaly jen holé zdi.Mohutný hrad Krakovec se změnil ve zříceninu a zásobárnu kamene pro okolní stavby, protože majitel neměl o něj zájem.Počátkem 19.století spadla také renesanční stříška se zvoničkou ze vstupní brány, zmizela vrata i most.

V roce 1847 koupil slabecké panství s Krakovcem Hugo Nostic z Rieneka na Hřebečníkách a od něho je získal roku 1866 kníže Alex Croy Düllmen s manželkou Františkou Salm-Salmovou. Jeho nástupce princ Max Croy Düllmen daroval roku 1915 zříceninu hradu rakovnické odbočce Klubu českých turistů. Tehdy se začalo jednat o záchranu zříceniny, která se stala národním památníkem a místem každoroční pouti celého kraje u příležitosti výročí zdejšího pobytu mistra Jana Husa. Zdi Krakovce byly zpevněny a celá zřícenina je dnes uchovávaná v přístupném stavu.Počítá se s tím,že část zříceniny bude zastřešena a takto získaný prostor by sloužil k instalování některých památek na stavební vývoj hradu a pobyt M.J.Husa.

Také i filmaři si všimli pohádkové zříceniny a byl zde natočen film Ať žijí duchové - točily se zde všechny hradní scény