Hrad Košumberk se poprvé připomíná v roce 1318, kdy byl jeho majitelem Ojíř z Košumberka, snad byl i jeho zakladatelem. Po jeho smrti se zmocnil hradu Košumberka násilím Bohuněk z Popovce a vyhnal vdovu i sirotky. Na příkaz krále Jana Lucemburského však musel hrad vrátit. Tohle se stalo v letech 1318-1346. Jak se potom dostal hrad Košumberk znovu do rukou rodu Popovců není známo. V roce 1372 prodal Diviš z Popovce Hrad Košumberk bratřím Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. Páni z Chlumu z Košumberka jedno z předních rodových sídel a začali se psát z Košumberka.

V letech 1382-1393 byl jediným pánem Košumberka nejstarší z bratří Diviš. Po jeho smrti spravoval panství v letech 1397-1405 Divišův strýc Jindřich Lacembok z Chlumu. V roce 1406 se ujal Košumberka Jan z Chlumu , snad syn Ješkův. V roce 1417 při dělení panství pánů z Chlumu převzali Košumberk Janovi bratři Vilém a Diviš z Chlumu. Vilém z Chlumu zemřel v roce 1434 a polovinu panství zdědili jeho synové Slavata a Jan. Později se jediným majitelem této části panství stal Jan, protože Slavata si ponechal majetky na Čáslavsku. Po Divišově smrti v roce 1454 nejsou druhé poloviny košumberského panství známy. Na počátku 16.století náležela tato část jeho vnuku Slavatovi, který neznámým způsobem získal i část náležející Vilémovým.Do stavebního vývoje hradu Košumberka zasáhl nejvíce Salavatův syn Diviš Slavata z Chlumu, který převzal panství v roce 1540.V roce 1547 se Diviš aktivně zúčastnil protihabsburského odboje, za to byl potrestán a panství se změnilo v manství.

Později mu císař Maxmilián II. odpustil a manství bylo zrušeno.V roce 1560 začal Diviš uvažovat o celé přestavbě hradu a k realizaci došlo až v roce 1573. V tomto roce hrad Košumberk vyhořel od úderu blesku a oprava hradu se stala i východiskem jeho přestavby. renesančně byl přestavěn původní gotický palác.V roce 1575 zemřel Diviš Slavata z Chlumu a panství zdědili jeho synové Adam, Jindřich, Michal, Albrecht a Zachariáš. Ti se v roce 1577 rozdělili a Košumberk připadl Jindřichu Slavatovi. Po Jindřichově smrti v roce 1599 zdědil Hrad jeho syn Diviš Lacembok Slavata a on dokončil renesanční úpravy hradu.Diviš Lacembok byl horlivým stoupencem jednoty bratrské a účastníkem stavovského povstání v letech 1618-1620.

Proto v roce 1623 těsně po jeho smrti , byla konfiskována polovina jeho majetku. Zkonfiskované panství koupil Divišův synovec Vilém Slavata z Chlumu. v roce 1634 postoupil Vilém Slavata hrad Košumbek synovi Diviše Lacemboka Jindřichu Vilémovi Slavatovi, který přestoupil ke katolictví. Za jeho vlády došlo značnému úpadku panství, který byl způsoben nájezdy ˇ3védů a drancováním císařského vojska. Jindřich Vilém zemřel v roce 1654 a panství zdědila jeho dvouletá dcera z druhého manželství Johanka Barbora. Ta rok nato zemřela a panství zdědila její matka Marie Maxmiliána, která se roku 1656 podruhé provdala a to za Františka Kryštofa Hýzrleho z Chodů. Po smrti druhého manžela a syna Ferdinanda Marie Maxmiliána zcela propadla vlivu hradeckých jezuitů a ti dosáhli, že v roce 1684 , když zemřela i jediná dcera Františka Terezie, odkázala celé košumberské panství jezuitské koleji v Hradci Králové.

 Jezuitská vláda se pro hrad Košumberk stala osudnou. Noví majitelé neměli o jeho údržbu zájem a tak zpočátku zde bydleli řemeslníci, později sloužil jako sklad a sýpka. V roce 1769 byla horní patra hradu označovaná jako neobyvatelná.Po roce 1773 spravoval hrad náboženský fond a v roce 1807 v dražbě koupil hrad Beličan Leopold de Laing. Zkáza hradu pokračovala i za tohoto majitele. K opravě hradu nedošlo ani v roce 1826, kdy panství koupil Karel Matyáš Thurn-Taxis a ti panství drželi až do roku 1922. V letech 1922-1924 byly provedeny na hradě rozsáhlé opravy.Interiéry vstupní budovy, která se nejlépe zachovala, byly upraveny jako hradní muzeum.Majetkem družstva zůstal hrad až do roku 1950. potom přešel do vlastnictví československého státu. Od roku 1961 byl ve správě ONV Chrudim. Dnes jsou zříceniny volně přístupné, platí se pouze do přední budovy,kde je muzeum.