r y c h l é   m e n u
při sz. okraji rozsáíhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh, v nádherné krajině Českého ráje, najdeme jednu ze zajímavých turistických atrakcí - zbytky skalního hradu, které dnes tvoří malebný labyrint Najdete nás na mapy.cz

 I n f o r m a c e

 
Mladá Boleslav
 
30.3.2014
50°31'52.282"N, 15°1'56.623"E
volný přístup
 
parkoviště u hradu Valčov nebo restaurace Krásná vyhlídka nebo v osadě Dnebohu
 
 

F o t o g a l e r i e

 

H i s t o r i e

 
   

při sz. okraji rozsáíhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh, v nádherné krajině Českého ráje, najdeme jednu ze zajímavých turistických atrakcí - zbytky skalního hradu, které dnes tvoří malebný labyrint. O historii tohoto sídla není téměř nic známo. Písemné záznamy o něm mlčí, nevíme ani jeho pravé jméno. Podle dosavadních archeologických nálezů se zdá, že hrad vznikl již ve 13. století, pak byl opuštěn, znovuobnovení a rozšíření se dočkal až v 15. století. V těsné blízkosti Drábských světniček leží hradiště Hrada, z jehož prostranství je na samý okraj plošiny vysunuto několik mohutných pískovcových bloků. Sedm z nich využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla.

 Mezery mezi nimi vyplnili dřevěnými konstrukcemi, na horních okraji skal v místech předpokládaného útoku vystavěli roubené hradby, na bocích skalních bloků ochozy. Vstup, vedoucí po mostě přes skalní průrvu., střežila velká dřevěná věž, hlavní dominanta hradu. Jak dokládaí do skal vysekané základy, byly tu ještě dvě další dřevěné věže. Po zděných stavbách tu nejsou žádné stopy, vše bylo ze dřeva, jádro však tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovní a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple o rozměrech 7x4 m s tesanou lavicí a oltářní menzou, doplněna o rovněž skalní sakristii. V bloku nazývaí Sloup je zvláštní skalní objekt zvaný Hladomorna, tvořený světničkou s okénkem a nižší zužující se šachtou. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Dvě místnosti v nízkém západním bloku a pocházejí patrně až ze 17. století a dokazují, že ještě za třicetileté války sloužila tato místa jako úkryt při válečných taženích císařského i švédského vojska. Většina objektů Drábských světniček je dnes přístupna po schodech a ochozech,z vrcholků skal je krásný výhled.

Vznik názvu Drábské světničky spojuje romantická pověst s obrem zvaný Dráb, který se živil tím,co ukradl sedlákům z okolních vsí. Když ovdověl, unesl mladou dívku, která s ním pak musela sdílet domácnost. Jednou jí dovlil navštívit rodiče, děvče však při návratu značilo klubkem příze cestu a přovedlo tak do Drábova sídla skupinu pronásledovatelů. Ti obra ve spánku svázali, naložili na vůz a odvezli do dalekých krajů, odkud se již nevrátil. Také se vyprávělo, že v Drábských světničkách žili feti, tajemné bytosti, lidé, kteří nemohou být zastřeleni obyčejnou kulkou, ale pouze kulkou skleněnou a jejich mrtvoly se nikdy nerozloží ale vyschnou