Hrad byl postaven na skalnatém ostrohu roku 1232 Divišem z Dobronic. Vladykové z Dobronic zde žili do roku 1418. Po nich následovali Lipold z Kraselova, Jan mladší z Malovic a Rynart z Dubu a to do roku 1443. V letech 1455-1459 patřil hrad Oldřichovi z Rožmberka, který dal přistavět západní křídlo. Po něm sídlili na Dobronicích Vítové z Rzavého a to v letech 1459-1528. Roku 1528 prodal Víta ze Rzavého polovinu hradu bratrům Volfu, Jindřichu a Jiřímu Hozlauerům z Hozlau.

 Janu Jiřímu Hozlauerovi byly v roce 1622 zkonfiskovány hrad i vsi a prodány jeho bratru Bohuslavu Nesterovi Hozlauerovi z Hozlau. Protože nezaplatil, prodala královská komora roku 1636 Dobronice nejvyššímu poštmistru Království českého Ferdinandu Pruggerovi z Grünburgu. Od jeho dcery Anny Jakoby, provdané Klebelsbergové, koupila statek jezuitská kolej.

V roce 1691 jej získali jezuité z klementické koleje na Starém městě pražském, kteří si objekty upravili na svou letní rezidenci. Po zrušení řádu v roce 1773 byl hrad opuštěn a ponechán svému osudu.V roce 1790 se začalo s jeho bouráním. Teprve v letech 1882-1895 dala správa paarského statku v Opařanech provést její nejnutnější zajištění.Po zestátnění v roce 1948 připadl hrad do péče MNV v Dobronicích. V roce 1972 přikročil ONV v Táboře k zajištění zříceniny. Dnes jsou z něj už jen mohutné zříceniny , kde dominuje válcová věž a zdivo východního gotického paláce ze 14.století. Dále zde jsou pozůstatky předního zámku s dosud zachovalými rozlehlými místnostmi a sklepy. Je to malebná zřícenina, která láká i vodáky, kteří sjíždějí Lužnici.