Hrad byl založen ve 13.století jako jeden z nejstarších hradů u nás.První zmínka  o hradě je spojena se jménem Pritivy z Buchlova,který byl asi purkrabím hradu.V téže době vykonával úřad královského lovčího Albert ze Zdounek, který se připomíná v roce 1320.O výstavbě středověkého hradu v místech původního opevněného strategického bodu ve druhé polovině 13.století svědčí i dnes dochované pozdně románské stavební prvky.Podle posledních závěrů/V.Richtr/pracovala na hradě stavební huť,jejíž dílo ,jak bylo zjištěno je slohově blízké o málo starším částem nedalekého Velehradu,např:nejstarším článkem hradu je pilovitě profilované ostění portálů asi z původní hradní brány,které souvisí s velehradskými portály.Východní stranu pozdně románského hradu chránila hranolová věž,k níž na západě přiléhal podélný palác s představenou průjezdní budovou.

Ještě dále na západě stála další hranolová věž,kdežto severní stranu hradního areálu obepínala hradba.Tento stavební typ na východní Moravě byl ojedinělý a má původ v bavorsko-rakouském Podunají.Výstavba románskogotického Buchlova skončila v 70.letech 13.století.Bezprostředně následující stavební činnost,která už patřila gotice ,přinesla především výstavbu hradní kaple,jež zaujala patro průjezdní budovy paláce.Uměleckohistorické bádání rozpoznalo u tohoto neobyčejně kvalitního díla souvislost s pražskou hutí,činnou na stavbě kláštera v Praze na Františku.Se vzrůstajícím významem Uherského Hradiště význam Buchlova poklesl.Hrad se ve 14.století udržel jako zeměpanský majetek,ale hned počátkem 15.století/1406/byl zastaven Hanuši a Jindřichu z Lichtenštejna.Lichtenštejnové drželi hrad do roku 1422,kdy jej podstoupili králi Zikmundovi výměnou za Podivín,snad v souvislosti s tím ,že v okolí bylo silné husitské hnutí.Zikmund si hrad sice nějaký čas podržel,ale  od roku 1425 byl Buchlov znovu zastavován,v roce 1437 jej získal Čeněk z Mošnova.

Také Jiří z Poděbrad hrad zastavil v roce 1468 bratřím z Landštejna,ale téhož roku jej obsadil uherský král Matyáš.Od počátku 80.let 15.století se na hradě vystřídala celá řada zástavních držitelů,z nichž  nejvýznamnější byli páni ze Zahrádky v 90.letech,za nichž došlo k velkým stavebním úpravám objektu/vystavěno severní křídlo s pozdně gotickými arkýři.Na volné severní straně byl vybudován pozdně gotický trakt místností,z nichž  vyniká /rytířský sál,dochované křížové i síťové klenby/.V roce 1511 se hrad dostal do šlechtického vlastnictví,když jej získal Arkleb Trnavský spolu se sousedním napajedelským panstvím,ale již roku 1520 se Buclov stal majetkem Václava ze Žerotína.Jeho syn Pavel spolu s bratry Janem a Vávlavem prodal hrad v roce 1544 Janu Ždánskému ze Zástřizl a to za 4750 kop grošů českých.

Nový majitel rozšířil hrad novými stavbami a přístavbami  v renesančním slohu,zejména předhradím a věží Andělkou.Přitom vybudoval nový vstup do hradu z terasy přistavěné jižní vstupní věží,zvané Hodinové,označené jménem stavebníka a letopočtem 1546.Původní vstup byl zazděn,kaple nad ním byla zrušena a rozdělena dvěma podlažími.funkci hradní svatyně převzala arkýřová místnost východně od rytířského sálu.Pro zlepšení obranyschopnosti hradu rozšířili Zástřizlové i hradní opevnění a vybudovali nový hradební pás a již zmíněnou jižní válcovou věží Andělkou.Do stavby hradu také zasáhl nejvýznamnější příslušník rodu Zástřizlů na Buchlově a to vzdělaný Jiří Zikmund/rok úmrtí 1614/Procestoval různé evropské země a vybudoval na hradě rozsáhlou knihovnu.

Spolu s Karlem starším ze Žerotína poslouchal v Ženevě v letech 1587-1588 přednášky učeného  Kalvínova pokračovatele Theodora Bezy,jehož knihovnu v roce 1588  téměř celou koupil a převel na Buchlov.Jeho svatba s Alžbětou  Kotvrdovskou v roce 1602 byla podnětem k výstavbě jídelny a tanečního sálu při vstupní Hodinové věži.V hradních sbírkách se dochovaly části svatebního příboru vyrobeného pro svatební hostinu,které jsou svědectvím mimořádně vysoké úrovně moravského habánského umění.Malované a ryté skleněné číše z téhož roku a ostatní renesanční poháry/1581,1582,1592/udivují vysokou kvalitou staršího českého skla.Počátkem 17.století přibyla k dosavadním stavebním změnám i úprava severozápadního obytného traktu pro rozvoj jednoty bratrské vybudoval Jiří Zikmund Prakšický sbor v Buchlovicích,který se postupně dochoval dodnes.Jiří Zikmund zanechal syna Milotu /1609-1649/jehož poručníkem se stal Bernard ze Zástřizl,odsouzený po bělohorské tragédii k trestu smrti,změněnému v doživotní žalář.Vdova po Jiřím Zikmundovi,Alžběta Kotvrdovská/rok úmrtí 1644/sice získala v době stavovského povstání majetek velehradského kláštera,ale po jeho porážce jej musela vrátit.Její syn Milota přestoupil ke katolictví a zemřel v roce 1649 a jímž vymřeli Ždánští ze Zástřizl po meči.Již v době Žerotínů a zejména pak Zástřizlů se začalo buchlovské panství podstatně zvětšovat.Po smrti Miloty ze Zástřizl připadl Buchlov sňatkem Petřvaldským z Petřvaldu,kteří měli původně majetek v Přerovském kraji.Bernard Diviš ,který se oženil s Milotovou sestrou Kunhutou,však brzy zemřel/roku 1644/a panství pak spravovala vdova/rok úmrtí 1654/.

Význam hradu znovu zanikl v době třicetileté války.V roce 1645 o jeho dobytí marně usilovali Švédové.Buchlov spolu s žeravickým statkem připadl Bernardovu synu Hanuši Zikmundovi/rok úmrtí 1688/,který v mládí hodně cestoval a vzdělával se v cizině.Po otci pak ještě vlastnil Střílky,Roštín a Dolní Moštěnice/dnes součást Hýsel/.Z jeho doby také pochází kostelík svaté Barbory na protějším kopci zvaném Modla,sloužící jako rodinná hrobka majitelů panství až do nejnovější doby .Další stavební úpravy hradu v roce 1662 byla obnovena první hradní brána s raně barokním portálem.Uvnitř hradu vzniklo nynější první nádvoří,hradní jádro doplnila arkádová chodba na nádvoří u severního traktu paláce a arkády v patře.Další desetiletí poznamenala hrad jen drobnou výstavbou,z niž je možno připomenout úpravu vstupu z předhradí do druhého nádvoří s bránou z roku 1691.

Z dalších členů rodu Petřvadských byl rozhodně nejvýznamnější osobností Jan Dětřich/1658-1734/,který vybudoval zámek v Buchlovicích.Po smrti své první manželky se oženil a Marií Annou Nosticovou.Z jeho doby se zachoval na Buchlově obraz psa Cerbera o němž pověst tvrdí,že jim dělal poslíčka a nosil dopisy mezi Buchlovem Chotovínami v jižních Čechách.Dětříkův syn Karel Zikmund/1693-1751/ bydlel v zimě na Buchlově a v létě v Buchlovicích.Pro zlepšení vnitřního vybavení hradu přikročil Zikmund k úpravám interiérů,které měly přispět k pohodlnějšímu bydlení z roku 1737 .Dalším majitelem panství se stal Bernard Jan Petřvaldský /1734-1763/vzdělaný  a zcestovalý muž.Dlouho se však z bohatství netěšil ,protože když v roce 1763 zemřel,vymřel po meči i rod Petřvalských a jeho majetek se rozpadl.Buchlov a Žeravice zdědily sestra Bernarda Jana Marie Terezie a Anežka Eleonora .Marie Terezie se poprvé provdala za Otislava z Kopenic a podruhé za Prospera Antotína Berchtolda.Když v roce 1768 zahynula při lovu,připadly statky jejím dvěma nezletilým synům,Leopoldu a Karlovi.Leopold pak předal jejich správu do rukou své neprovdané tety Anežky Eleonory již v roce 1800 vymřel rod Petřvaldů i po přeslici.Berchtoldové byli posledním rodem ,jemuž hrad Buchlov patřil.

Setrvali zde až do roku 1945.Prvním z nich byl Leopold/rok úmrtí 1809/,který ve svém mládí věnoval rozsáhlým studiím a byl původně státním úředníkem.Zchátralý hrad upravil a občas zde přebýval.V roce 1809 se však nakazil při ošetřování nemocných tyfem a zemřel.Po jeho smrti spravovala panství vdova Marie Johanka,rozená Magnisová/rok úmrtí 1814/.Leopoldův syn Zikmund dokončil právnická a politická studia a v roce 1828 se oženil s Ludmilou Marií Terezií Vratislavovnou z Mitrovic. Hrad,památný pobytem J.E.Vocela a přírodovědce J.S.Presla ,proměnil v muzeum s různými sbírkami.

Současně zpřístupnil objekt návštěvníkům,ale sám zde nebydlel.Ještě za svého života předal hrad v roce 1856 svému synu Zikmundovi II./rok úmrtí 1900/V roce 1896 utrpěl hrad po úderu blesku velkým požárem,byl však opět opraven.Předposledním soukromým majitelem Buchlova byl Leopold II.Berchtold/rok úmrtí 1942/ za něhož došlo  v roce 1931 po úderu blesku,hrad poškozený a znovu opravený.Po roce 1945 se stal hrad majetkem československého státu a je ve správě Krajského střediska státní památkové péče v Brně.

Na nádvoří můžete spatřit pamětní desku s textem:

Zde byl vylomen v dubnu l.p. 1868 základní kámen pro stavbu našeho národního divadla.

Pro úplnost dodávám, že základní kámen byl položen 16.5.1868