I n f o r m a c e

F o t o g a l e r i e

H i s t o r i e

Malebná zřícenina hradu okupuje návrší (403 m.n.m.) na východním okraj obce Brníčko. Hrad založil v 1. polovině 14. století páni z Otaslavic, od roku 1387 získali Brníčko páni ze Slavoňova. V neklidných dobách bojů mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem se hrad proměnil v nedobytnou pevnost, kde byla bezpečně uschována kořist Joštových přívrženců. Na sklonku husitských se na Brníčku usadili Tunklové, objekt opravili a rozšířili.

Jan Tunkl z Drahanovic, zakladatel rodu Tunklů s Brníčka, se z nezámožného zemana vypracoval na jednoho z nejpřednějších moravských šlechtic. Brníčko se stalo centrem rozsáhlého zábřežského panství. Janovi synové byli věrnými přívrženci krále Jiřího z Poděbrad, proto se stali terčem nájezdů vojsk Matyáše Korvína. Tak byla v roce 1471 většina jejich hradů včetně Brníčka obořena. Brníčko přestalo plnit svoji funkci, vybavení bylo odvezeno do Zábřehu a hrad rychle chátral - v roce 1513 byl uváděn jako zbořený.

Brníčko bylo zajímavým typem hradu s plášťovou zdí, obklopující celý areál. Hradbu zpevňovalo několik bašt. Na záadní straně stával trojdílní palác, vedle něj hranolová obranná věž. Z mohutné hradní pevností zůstaly jen zříceniny dvojpatrového paláce, věže, část plášťové zdi, pilíře zesilující hradbu i kusy parkanové hradby. Dobře patrný je i příkop a val.

Ne všem Tunklům se dařilo, Jednám z držitelů hradu byl Jiřík Tunkl, který na svém panství zakládal velké rybníky - většinou ovšem na úkor políček svých poddaných. Ti se vzbouřili a v roce 143 v Zábřehu Jiříka ubili.

Podle pověsti se pak majitel panství zjevoval jako přízrak zapražený do pluhu a poháněný čertem. Ze zakletí ho vysvobodila truchlící manželka - rozebírala hráze rybníků a hlínu a kamení roznášela po okolí. Tím  vykoupila vinu svého muže