Na strmé skále vysoko nad stejnojmenným městečkem trůní zdaleka viditelné zříceniny hradu Andělská Hora. První známka pochází z roku 1402 v souvislosti s Borešem Hrabětem z Oseka, za husitských válek tu sídlil Jakoubek (podnikal loupeživé výpady do kraje a kořist ukrýval na hradě). Po roku 1437 se tady usadili Šlikové a hrad důkladně přestavěli. Od nich objekt vykoupil král Jiří z Poděbrad a v roce 1466 se Andělské Hory zmocnili pánové z Plavna. Královské vojsko sice pevnost dobylo, ale páni z Plavna ji získali zpět a založili pod ní i městečko. Pro dluhy však museli Andělskou Horu prodat.

 V době stavovského povstání se tu usadil odpůrce Habsburků Linhart Colona z Felsu, po porážce stavů hrad získal Heřman z Chudenic, ale nesídlil tady. V roce 1635 hrad dobyli Švédové a po částečných opravách a požáru v roce 1718 (oheň se přenesl z městečka) byla Andělská Hora definitivně opuštěna. Hrad měl dvojdílnou dispozici. První brána je prolomena v hradbě se střílnami, druhou se vcházelo na nádvoří. V zadní části stál lichoběžníkový palác, od něhož stoupala hradba, vrcholící baštou na nejvyšším bodě skály. Stával tu čtyřhranný donjon, později tu bylo prolomeno několik oken. zachovaly se obě vstupní brány, dvě rozlehlá nádvoří, zříceniny obytného paláce i obytné budovy horního hradu.

V předbělohorské době tady bla alchymistická laboratoř, v níž působil Jakub Tentzel, autor pojednání o alchymii ve sborníku, uloženém v Národním muzeu. Zříceniny se staly oblíbeným cílem lázeňských hostů z Karlových Var - v roce 1786 zde oslavil své 37. narozeniny J. W. Goethe. prostory hradu můžeme poznat i v úspěšném filmu Balada pro banditu, v němž si hlavní roli zahrál Miroslav Donutil