rychle menu  

 Locronan (bublina 7), je bezpochyby jedna z nejkrásnějších vesnic ve Francii. Důkazem je i to, že si jí vybírají slavní režiséři jako dějiště svých filmů (Roman Polanski - Tess s N.Kinski, Philipe de Broca - Chouani se S.Marceau a Ph. Noiretem aj.. Květinami zdobené žulové domkly ze 16.a ž 18. století totiž dodnes nezkazila žádná novostavba. Pozdně gotický kostel svatého Ronana z 15. století je jedním z nejlepších příkladů tzv. plaménkového stylu a nebyl nikdy přestavován. V Locronu se jednou za 6 let koná významná náboženská slavnost La Grande Troménie. Po vzoru svatého Romana jenž přinesl křesťanství z Irska, procházejí poutníci cestu s 1 zastávkami. Na každé je kaple věnované nějakému světci. V městečku můžete navštívit i kapli Notre-Dame-de-Bonne-Nouvelle či procházet se uličkami

mys Pointe du Raz (Na konci světa bublina 8) - ačkoliv nejde o nejzápadnější bod Francie, láká tento mys a jeho dramatické scenérie mnoho turistů. Silný příliv a odliv se pohybuje mezi jeho skalisky a vzdálenými útesy ostrova Ile de Sein. I když zuřící zpěněné vlny jsou dost nebezpečné, někteří rybáři se do nich odváží i s malými loďkami a oceán jim poskytuje živobytí. Na sever od mysu je už bezpečnější písečná pláž zvaná Záliv mrtvých, protože právě odtud byli údajně mrtví druidové (keltští duchovní vůdci) převáženi k pohřbu na Ile de Sein. Když založil Charles de Gaulle v červnu 1940 v londýnském exilu organizaci Svobodná Francie, která měla osvobodit vlast, přihlásilo se mu dost mužů i z nedaleké Bretaně. Proslavil se hlavně ostrůvek Ile de Sein. Při přehlídce prvních 600 vojáků se de Gaulle zeptal každého z nich, odkud je. 130 jich odpovědělo "Sein" "Ale potom tady Sein je čtvrtina Francie" prohlásil generál. Šlo téměř o celou mužskou populaci ostrova.