►►► |
rychle menu |
|
|
|
|
Počet účastníků: 5, další výšlap za beskydskými tisícovkami - tentokráte za nádherného počasí, s ranní teplotou -15, pak už to ale šlo a bylo to opět na triko. Zdolali jsme Malou Stolovou, Velkou Stolovou, Folvark, Čertův Mlýn, Magurku. A zajímavý byl sestup z Magurky, kdy se stopy náhle ztratily a my se brodili po kolena a někdy i po kulena ve sněhu. Ještě že jsme to prošli minule za sucha. A někteří se vrátili do svých dětských let a váleli se ve sněhu. Škoda, že jste u toho nebyli. A po dnešním výletu nás zbývá už 14 tisícovek pro letošní rok. |
|
|
|
ráno začínáme pod Čeladenských hradem, teplota -15 | |
|
|
|
|
krásný bílý sníh, azurová obloha, co víc si přát ? | |
|
|
některým bylo i tak zima, že se zakuklili, to jsem zvědav, kdy z kukly vyletí nějaký motýl | |
|
|
zlatý sníh - padající sníh ze stromů ve svitu slunce | |
|
|
|
|
|
|
výhledy na Skalku a Ondřejník | |
|
|
|
|
i na Lysou horu byl krásný výhled | |
|
|
krásně namrzlý les | |
|
|
to se prostě neomrzí nikdy | |
|
|
|
|
|
|
bacha na medvědy | |
|
|
první tisícovka - Malá Stolová | |
|
|
|
|
|
|
|
|
pak míříme na Velkou Stolovou | |
|
|
cestička vyšlapána | teda až do zatáčky, tam stopy mizí a my tvořili chodníček vlastní |
|
|
někde i trochu více sněhu | |
|
|
a další tisícovka - Velká Stolová | |
|
|
|
|
po velkém výkonu - po kališku dáme pak si zazpíváme | |
|
|
ze Stolové pak jdeme na další méně známou tisícovku - Folvark | |
|
|
|
|
a už je to na triko | |
|
|
ledovný les | okolo Kněhyně občas vykoukne sněhulák |
|
|
sedlo Kněhyně, dnes za partyzánkou Růženu Valentovou nejdeme | |
|
|
|
|
Čertův Mlýn, dnešní nejvyšší bod trasy | |
|
|
a nastává hledání cestiček na Magurku | |
|
|
|
|
|
|
|
|
byli jsme úspěšní | |
|
|
|
|
|
|
a z Magurky jdeme jako loni, leč u plotu nám stopy zmizely a já tvořil vlastní cestičku, sněhu opravdu dost | |
|
|
no a Kristi udělala koulení se, trojitý odpich s vrtulí :D ale do krásného bílého prašanu | |
|
|
konečně konec lesa a my spatřili vrchol Smrku a zanedlouho jsme se napojili na krásnou lesní cestu, která nás dovedla až dolů | |
|
|
a ještě jdeme kolem pomníku hajného Josefa Děckého, který zde zahynul za německé okupace v roce 1944 ve věku 44 let |