►►► |
rychle menu |
|
|
|
Počet účastníků: 11, malý výlet na nejvyšší bod Slezských Beskyd na Velkou Čantoryji se nám určitě vyvedl, pozvání opět přijali přátelé z Kopřivnice. Byl krásný slunný jarní den (v triku jsem šel až na Velký Stožek), trochu větrno ale poměrně teplo (no jak pro koho, podotknul Pavel, který trochu podcenil sílu větru). Jen ta fronta na chatě Čantoryje byla hrozná a nejpomalejší (kam se hrabe Barborka) a pak nám ta časová ztráta chyběla do plánovaného odjezdu po 17 hodině. Terén byl po hřeběni spíše sněhový, pod Velkým Stožkem byla ledovka. Kromě ztrát jednoho nesmeku se nestalo nic horšího a výletu jsme si užili. Foto níže - u rozhledny Velká Čantoryje |
|
|
|
stoupání za Nýdkem | nebyli jsme sami kdo chytal sluníčko |
|
|
pohled směrem k Javorovému vrchu (taky tam brzo vyrazíme) | |
|
|
místo, kde se v letech 1654-1709 tajné evangelické bohoslužby, pamětní deska je hezky schována. Pamětní deska zde byla umístěna k 400. výročí narození Jiřího Třánovského jehož duchovní a literární odkaz byl oporou pronásledovaným. | |
|
|
|
|
kuk, nahoře Ondra s Kamilou | |
|
|
a začíná opět sníh | jako obvykle u každého kopce - prý zde číhá slezské vojsko a příjde nám na pomoc - kdy, to ale nikdo neví (jako obvykle) |
|
|
chata Velká Čantoryje - strašně pomalá obsluha, velká časová ztráta | |
|
|
když jsem se ve frontě po 10 minutách ani nepohnu, zabalil jsem to a še na ahváče na rozhlednu, tam nebyl nikdo | |
|
|
|
|
společné foto i když někteří už nevydrželi a zmizeli jiným směrem | jdeme směr Beskydské sedlo |
|
|
|
|
občas kuk do Polska | |
|
|
při stoupání na Velký Šošon jsme minuli nejen sněhurku | ale i konec lanovky |
|
|
až na samotný vrchol pak jdeme prakticky po sjezdovce | |
|
|
|
|
pohled z Vekého Šošonu na polskou část Beskyd | polský vrchol Cieslar (921 m.n.m.) |
|
|
chatová oblast Stožek Maly | |
|
|
na Velký Stožek jsme se doslova vydrábali, cesta byla jako sklenka ledu, u chaty jsme potkali i fialovou krávu | chata na Velkým Stožku, nezbytné foto do Beskydské výzvy a jdeme konečně dolů (jedna skupina byla nedočkavá a valila po modré předem a ani nečekali - prý chvíli přituhne a bude to klouzat a nestihne se vlak (vlaky jezdí každou hodinu). Vrátili se a šli nakonec poslušně po předem vytyčené trase i se zkratkami po neznačných lesních cestičkách |
|
|
|
|
|
|
a pak už sněhu ubývalo a nám se šlo čím dál tím lépe | |
|
|
v osadě Zimný je malý pomníček - zřejmě dva místní rodáci Otakar Lochlar a Jindřich Škoda oběti 2. světové války | malá zvonička v zahradě |
|
|
studánka V Bukovém háji | |
|
|
a pak už zkratkou a ocitli jsme se na kraji Návsí a na vlak to bylo už co by dup, |
|