rychle menu  

Počet účastníků: 1+901,  na Vandráckou 50 jsem se chystal loni - jenže počasí a velká sněhová pokrývka na hřebenech Bílých Karpat mě zastavila. Ale letos, kdy sníh jsem viděl jenom několikrát, počasí přímo vybízelo k tomuto dálkovému pochodu, který pořádal Turistický oddíl mládeže Nivnice letos už po 36. Využil jsem i skromného ubytování přímo na startu, sice domácí postýlka to není, ale nejsem přece z cukru a něco vydržím. Milého přijetí se mi dostalo hned po příjezdu (kdybych měl tu  paměť na jména lepší). Pochod se nesl v příjemné atmosféře, s některými jsem se míjel několikrát, někteří mě na začátku s úsměvem předběhli, abych je na 41. km předešel s úsměvem. (já mám začátky pomalejší, ale pak mám dlouho výdrž). Škoda jen toho počasí - teplota byla přijatelná, jenom ten opar - panorámata moc velká nebyla. A tak doufám omluvíte i dnešní menší počet fotek.  Mezi zajímavé zážitky byla např trasa s vlastním značením - cestička vedla lesem, všude vůně medvědího česneku, trasa byla značená vtipy (např. Lord povídá sluhovi. Žán - běžte ven zalít trávník. Žán: lorde, venku ale prší.  Lord: To nevadí Žán, klidně si vemte deštník). Snad ti, co šli kratší tratě se mohli trochu více seznámit s tímto značením. No a dalším zážitkem byl krpál na Velký Lopeník, no to jsem si zase dal a věřte, že když už jsem byl u rozhledny, říkal jsem si, že už tam nepáchnu. Ale kdo mě zná, tak ví, že tam půjdu zas.A jak to už bývá, na pochodech Vám do života krátce vstoupí ostatní, aby za chvíli zase vystoupili. Hovořím o těch spoluturistech. Ke mě se přidal na K2 mladý student z Vlčnova, se kterým jsme těch 16 závěrečných km zdolali ve velmi slušném čase 3 hodiny, občas jsme si i povídali a cesta nám rychle ubíhala. Takže ho tímto zdravím, toho spoluturistu č. 23 z Vlčnova a dík že mi dělal společnost. A určitě bych na závěr poděkoval všem, kdo se na pořádání Vandrácké podílel, určitě jich bylo hodně a abych na někoho nezapomněl, dělám to raději najednou.