►
►
►
|
►►► |
|
rychle menu |
|
|
|
|
Počet
účastníků: 2 :
cestou z podzimních Vysokých Tater navštěvujeme
slovenský orloj ve Starej Bystrici u Čadce (TV spot byl i na ČT), je krásný
podzimní den, pro nás sváteční (28.9.), tento orloj sice nedosahuje
velikosti toho pražského, ale i tak je hezký a má své kouzlo. Takže další
turistické lákadlo je na světě, jen by to chtělo dokončit i to ostatní -
infocentrum je přímo v orloji - bylo otevřené, suvenýry i památeční razítko
lze získat snadno. To co mě trochu mrzí je to, že není možnost se posilnit
jídlem, v okolí nebyla otevřena žádná restaurace, kde by se vařilo, pizzerie
zavřená do 14.00, místní občerstvení u orloje nabízí jen malé občerstvení.
Ale i to se zlepší, uvidíme, snad zase jindy - pokud jedete do Tater a
chcete se vyhnout věčným frontám u Žiliny, Strečna, Martina - stačí zvolit
jinou trasu, která právě vede přes Starou Bystrici, dále pak na Terchovou,
Dolný Kubín, Ružomberok - osvědčená trasa, která uspoří hodně času, zvláště
při pátečních a nedělních jízdách. Popisy soch i apoštolů je převzato z materiálu infocentra Stará Bystrica |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
- celá kompozice představuje sedící Madonu, Sedmibolestnou Pannu Marii, patronku
Slovenska - celý návrh hliněný model od akademického sochaře Lovišky přepracoval architekt Ivan Jarin do výkresové dokumentace - šest bronzových plastik (popis níže) byly odlity z bronzu v ateliéru Tri Kameně ve Stupavě -sedm soch slovenských apoštolů vytesal z topolového dřeva lidový řezbář Peter Kunik z Tvrdošína - ve věži jsou dva zvony - jeden odbíjí čas a druhý tvoří zvukovou kulisu při promenádě apoštolů. Odbíjící zvon nese název sv. Juraj, druhý zvon nese název Riečnická Madona
|
|
|
|
| Andrej Hlinka (27.9.1864 Černová - 16.8.1938 Ružomberok). Jeho bronzová plastika je umístěna v pravém výklenku. Andrej Hlinka byl slovenský římskokatolický kněz, politik, vedoucí osobnost slovenského národního hnutí. Andrej Hlinka byl jedním ze signatářů Martinské deklarace z 30.října 1918. Byl také spoluautorem Memoranda slovenského národa na Pařížské mírové konferenci z 20.9.1919. Za národní věci byl několikrát odsouzen maďarskými, a později i česko-slovenskými soudy. Bronzovou plastiku Andreja Hlinku dali odlít pánové Martin Melicher a George Trabelssie. | Ľudovít Štúr (28.10.1815 v Uhrovcích - 12.1.1856 v Modré) jeho plastika je umístěna v pravém dolním výklenku. Ľudovít Štúr byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století, poslanec uherského sněmu za město Zvolen v letech 1848-1849, koordinátor současného slovenského spisovného jazyka založený na středoslovenských nářečích, jeden z vedoucích účastníků Slovenského povstání v letech 1848-1849, politik, jazykovědec, učitel, spisovatel a novinář. Patřil mezi politických vůdců první Slovenské národní rady. Slovenská národní rada vyzvala k září 1848 Slováky do ozbrojeného povstání za vydobytí si svých národních a sociálních práv. Bronzovou plastiku Ľudovíta Štúra dali odlít pánové Ján Čierňava a Jozef Škorvaga. |
|
|
|
| král Svatopluk - plastika je umístěná v pravém horním výklenku. Král Svatopluk je zobrazen s korunou na hlavě, když se stal prvním králem starých Slováků. Po vítězstvích nad Němci se Svatopluk stal mocným vladařem celé říše, která za jeho panování k Panonii, Čechy a po území lužických Srbů. Celou říši odevzdal pod ochranu papežské stolice a zasloužil se o rychlé šíření křesťanství. Dokonce i český kníže Bořivoj přijal křest na dvoře krále Svatopluka z rukou arcibiskupa sv. Metoděje. Nejmocnější slovenský král, kterého sousedi nenáviděli, poněvadž se ho báli, zemřel v roce 894. Bronzovou plastiku krále Svatopluka dal odlít pan Branislav Petro | Anton Bernolák (3.10.1762 Slanica - 15.1.1813 Nové Zámky) jeho plastika je umístěna v levém dolním výklenku. Anton Bernolák byl slovenský římskokatolický kněz a jazykovědec. Jako první kodifikoval spisovnou slovenštinu. Bernolakům pravopis vycházel z trnavského nářečí. Jeho mimořádný talent se projevoval již v bratislavském Generálním semináři, kde se "zapálil" za osvícenské reformy a tam se stal i propagátorem národnobuditelských snah slovenského národa. Ovládal více cizích jazyků od klasických až po moderní a měl na tehdejší dobu široké vědomosti ze všeobecných dějin, ekonomiky, medicíny, estetiky, hudby a politiky. Oproti tomu, že jeho aktivita byla zaměřená na jazykovědné díla, velmi dobře si uvědomoval, že bez toho, aby obyvatelstvo žijící na území Slovenska nepoužívalo živou řeč v písemném styku a ve školství není možné, aby se formoval novodobý moderní národ. Bronzovou plastiku Antona Bernoláka dali odlít pánové Pavol Masnica a Radoslav Hančinský. |
|
|
|
| kníže Pribina - plastika je umístěná v levém horním výklenku orloje. Kníže Pribina je zobrazen s mečem v ruce. Pribina vládl v Nitře okolo roku 830. Jeho knížectví se rozprostíralo v úrodné kotlivě řeky Nitra. Pod nadvládu Pribiny patřily i knížectví na východ od Malých Karpat.Pribina byl pohan, ale jeho kostel v Nitře, který vysvětil solnohradský arcibiskup Adalrám, je první křesťanským kostelem na území západních Slovanů. Tímto činem vstoupil slovenský národ mezi křesťanské národy Evropy. Později byl Pribina z Nitry vyhnán moravským knížetem Mojmírem. Svůj život ukončil v roce 861 jako vladař v Panonii u Blatenského jezera (dnes Balaton) na hradě Blatnohrad, který dal postavit. Bronzovou plastiku knížete Pribiny dal odlít pan Milan Jagnešák | Milan Rastislav Štefánik (21.7.1880 - 4.5.1919). Jeho bronzová plastika je umístněná v levém krajním výklenku. M.R. Štefánik byl slovenský astronom, politik, generál francouzské armády. V letech 1914-1918 organizoval česko-slovenské legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětské intervenci na Sibiři. Byl členem Národní rady v Paříži, později se stal prvním česko-slovenským ministrem národní obrany. Spolu s T.G. Masarykem byl hlavním tvůrcem nové Česko-Slovenské republiky. Zahynul při letecké katastrofě při návratu na Slovensko. Bronzovou plastiku dal pro tento orloj odlít pan Igor Choma |
|
|
|
|
|
|
| sv. Konstantin - Cyril (827 Solúň - 14.2.869 Řím) Na orloji je zobrazen jako mnich s otevřenou knihou. Sv. Cyril byl byzantský filozof, theolog, misionář, jazykovědec, překladatel a hymnograf, zakladatel slovenského písemnictví. V roce 863 ho spolu s bratrem Metodějem byzanský císař Michal III., pověřil misí na Velkou Moravu. Franckým knězům se nelíbilo, že by se snažili vymanit zem z jejich vlivu a tak jich obvinili z heterického učení, načež se oba bratři vydali do Říma, kde dosáhli u papeže Hadriána II. schválení staroslovenké liturgie a staroslovenský jazyk se stal čtvrtým povoleným liturgickým jazykem. V Říme se s podlomeným zdravím odevzdal do benediktínského kláštera sv. Klementa a přijal řeholnické jméno Cyril. Prací předčasně vysílený zemřel v 42 letech a byl pochován v chrámě sv. Klimenta v Římě, Je spolupatron Evropy. Vytvoření sochy sv. Cyrila podpořil pan Jozef Markuljak | sv. Metoděj (815 Solúň - 6.4.885 Velká Morava) - na orloji je zobrazen jako biskup s dvojkřížem. Sv. Metoděj byl spisovatel, překladatel, právník, první arcibiskup na území Slovenska, papežský legát a misionář. V roce 867 odešel s Konstatinem do Říma, kde byl na začátku následujícího roku vysvěcen za kněze. Papež ho v roce 870 jmenoval za metropolitu Panonie a Velké Moravy, čím Velkou Moravu vyňal z církevní sféry Bavorska a podřídil jí přímo Římu. Na Velké Moravě takto vzniklo první slovanské arcibiskupctví a sv. Metoděj byl jeho prvním biskupem. Na jeho podnět byl v roce 880 vydaná papežská bula, kterou Jan VIII. oznámil Svatoplukovi, že arcibiskup Metoděj je pravověrná a opětovně potvrdil používání staroslovenštiny jako bohoslužebného jazyka s tím, že při mši se má evangelium přečíst nejdříve v latinském a až poté ve staroslovenském jazyku, Sv. Metoděj je spolupatronem Evropy. Vytvoření sochy podpořili pánové Jozef Šilhář a Robert Kráľ |
|
|
|
| sv. Gorazd (9.-10.století). Na orloji je vyobrazen jako kněz držící v ruce malý dvojkříž a v druhé ruce zavřenou knihu. Sv. Gorazd byl slovenský biskup a literát. Byl žákem sv. Cyrila a Metoděje. Pocházel z okolí Nitry z lokality dnešní obce Močenok, z usedlosti Gorazdov. Společně se sv. Cyrilem a Metodějem a jejími pomocníky patří do skupiny světců označovaných svatí Sedempočetníci. Za kněze vysvětil Gorazda biskup Formozus v Římě v roce 868. Po smrti krále Svatopluka byl s největší pravděpodobností sv. Gorazd vysvěcený za biskupa a povýšen na arcibiskupa Velké Moravy. Po vpáde Maďarů do Karpatské doliny byl přinucen utéct do zahraničí. Vytvoření sochy sv. Gorazda podpořil pan Ľubomír Rajnoha. | sv. Beňadik (zemřel 1034) - poustevník. Na orloji je zobrazen jako mladý mnich se složenými rukami. Sv. Beňadik je první slovenský mučedník, žák sv. Andreje-Svorada a patrón nitrianské diecézy. Beňadik žil nejdříve v klášteře na Zobore a později jako poustevník v jeskyni na Skalce u Trenčína, kde v roce 1034 zemřel na následky zranění způsobené útokem zbojníků. Jeho mrtvé tělo shodili zbojníci do Váhu. Legenda vzpomíná, že po jeho smrti sedával velký orel na břehu řeky. Voraři, kteří se plavili po Váhu okolo tohoto místa, si proto zvolili Beňadika za svého patrona a ochránce. Společně se sv. Andrejem-Svoradom je patron římskokatolického kostela v sousední obci Radostka. Vytvoření sochy sv. Beňadika podpořil pan Jaroslav Fekula |
|
|
|
| sv, Andrej-Svorad (okolo roku 980 - okolo roku 1030). Na orloji je vyzobrazen jako starý poustevník s kapucí na hlavě, opírající se o tyč a převěšenou kapsí. Sv. Andrej-Svorad je světec, patrón města Nitry a nitrianské diecézy. Sv. Andrej-Svorad se narodil v Opatowci na Wisle v Malopolsku. Několik let žil jako poustevník nedaleko vesnice Tropia nad Dunajcom. Za vlády uherského krále Štefana I. přišel do Nitry, kde vstoupil do benediktinské řehole v klášteře sv. Hypolita na Zobore. Tam přijal od opata Filipa mnišské rouno a řeholnické jméno Andrej. Sv. Andrej-Svorad poustevničil také v klášteře na Zobore, traduje se, že vedl poustevnický způsob života v malé jeskyni nedaleko kláštera. Jeskyně se od té doby nazývá Svoradova. Žil v tak přísné askéze, že podle legendy se mu železný řetěz, který nosil omotaný okolo pasu, časem srostl do jeho těla. Jeho žákem byl sv. Beňadik, se kterým nejdříve poustevničil na Skalke u Trenčína. Svatý Andrej-Svorad zemřel někdy okolo roku 1030. Jeho ostatky jsou uloženy v katedrále sv. Emeráma v Nitře. Vytvoření sochy podpořil pan Miloš Buček | sv. Bystrík (zemřel 1046), slovenský mučedník a nitrianský biskup z první polovině 11. století. Je vyobrazen jako biskup s palmovou větvičkou. Sv. Bystrik pocházel z vyššího rodu z okolí Nitry. Předpokládá se, že sv. Bystrík absolvoval učiliště sv. Hypolita na Zobore. Zemřel jako nitrianský biskup během útoků pohanů u Budapeště, kteří mu mečem způsobili smrtelné zranění. Vytvoření sochy sv. Bystríka podpořil pan Jozef Baculak |
|
|
|
| sv. Vojtěch (asi 956-997) Je vyobrazen jako biskup s mitrou, berlou a knihou. Sv. Vojtěch byl od roku 982 druhý pražský biskup, pocházel z významného rodu Slavníkovců. Podle tradice pokřtil prvního uherského krále Štefana I. a určité období se zdržoval také na slovenském území tehdejšího Uherska. Později působil jako misionář na území dnešního Polska. Zemřel pod rukou pohanských Prusů. Sv. Vojtěcha uctívali i na našem území a to v souvislosti s jeho pokřtěním, resp. po biřmování sv. Štefana. Jméno sv. Vojtěcha nese také i nejvýznamnější slovenský náboženský spolek, Spolek sv. Vojtěcha, který byl založen v roce 1870 a od té doby mnoho vykonával pro slovenskou náboženskou i nenáboženskou kulturu. Vytvoření sochy podpořil pan Tomáš Kondek |
|
|
