►►► |
rychle menu |
|
|
|
Počet účastníků : 4, důstojné rozloučení se zimou se vším všudy, tak jak se sluší, počasí nejdříve vhodné pro turistiku, na vrcholku Kněhyně se začala převalovat mlha a začalo pršet - od Pusteven byl již všude sníh a opustil nás až při sestupování do Kunčic, Pod Kněhyní jsme navštívili i pramen "Partyzánka" nebo-li pramen Kněhyně, pomníček partyzánky R. Valentové (padla zde 6.11.1944) a vyšlapali i na samotný vrchol. okolo Kněhyně byl navíc velmi úzký vyšlapaný chodník, takže pouze pro odvážné, "srágorky" raději si určitě zvolí jiný výlet, aby si nepolámali nehtíky a nezlomili si podpadky na lodičkách. I přes nepřízeň počasí výlet nebyl zkrácen ani předčasně ukončen (ono to taky jinak nešlo) |
|
|
jojo, začátek trasy vede okolo Maměnky | jdeme okolo bývalých skokanských můstků |
|
|
a pohled samotný - snížek všude, a to jsme teprve ve výšce těsně nad 1000 m.n.m. | sníh je mokrý a těžký, ale aspoň to neklouže |
|
|
jojo přírodní chlazení, to je ono | |
|
|
jejda, pozor na medvědy | sněhová přikrývka se zvyšuje, stoupáme na Čertův Mlýn |
|
|
jen krátká zastávka a jdeme zase z prudkého kopce, občas potkáváme pár správných chlapů, kteří se nezaleknou nějakého sněhu | |
|
|
u Kněhyňského sedla jsou stopy po obydlí, ale jestli jde o chatu, kde byl a působil Ján Ušiak a byl zde raněn v roce 1944, o tom nic nevíme | v sedle Kněhyně je pomník partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova |
|
|
první polovina skupiny nesleduje značku k pramenu Kněhyně a bloudí chvíli, no jo, kdyby nedřystali, tak by nezabludili - po 10 minutách chůze po úzké cestičce narážíme na pramen Kněhyně zvaný Partyzánka | a asi 100 metrů vlevo je zmíněný pomníček Růženy Valentové - učitelky z Olomouce, která zde položila svůj život v boji s okupanty. Po chvíli se vydáváme zpět do sedla. |
|
|
Velitel a organizátor zavelel vzhůru na vrchol Kněhyně, což někteří přivítali nadšeným remcáním. Značení na vrchol není žádný, řídíme se stopami, výška sněhu dosahuje přibližně 30-40 cm, ale sníh se neboří | |
|
|
jedem z mála výhledů dolů do údolí | a poslední partyzánský pomníček - ten není zakreslen ani v mapě |
|
|
začíná pršet a ze směru od Lysé hory se valí černé mraky, sestupuje zpět na turistickou trasu. Cestička okolo Kněhyně je velmi úzká, její zdolání ztěžuje sníh, ale všichni to zvládli bez úhony. | konečně nás sněhová přikrývka opustila, prší stále a jdeme okolo potoka Stelovec, na kterém jsou krásné vodopády |
|
|
a konečně civilizace - útulná koliba Pod stolovou, dáváme si jedno, což nás stálo hodinu čekání na nádraží | a když se loučíme se zimou a čekáme jaro, tak aspoň nějaký ten symbol jara |
|
|
v Kunčicích pod Ondřejníkem je krásný urnový háj a dřevěný kostelík | malým otvorem se lze podívat dovnitř, takže zde omluvte sníženou kvalitu |
|
|
|
|
a pak směr nádraží - i bledule už jsou venku | |
|
|
a konečná - nádraží v Kunčicích - slyšíme hlášení - Vážení cestující. Vlak je vyprodán. Zbylí cestující vyčkají další vlakový spoj nebo se vydají pěšky ve směru jízdy vlaku. Děkujeme za pochopení. Nevěříte? Ale věřte, pustím i záznam zvuku pro nevěřící "Tomáše" |
|