►►► |
rychle menu |
|
|
Pozvánka : Prohlídková trasa umožňuje návštěvníkům projít
se stejnou cestou, kterou každý den absolvovali havíři, začíná se ve známkovně,
pak do řetízkové šatny, cejchovny pak k oltáři sv. Barbory a šup "dolů".
Nenajdete tu žádné vyumělkované a nazdobené muzeum, spíše naopak. Všechno včetně
špinavých stěn, ošlapaných schodů a ohmataného zábradlí tu působí dojmem, že
směna před chvíli skončila.. Prohlídka začíná v každou lichou hodinu, tudíž sraz
nejpozději 12.45 před muzeem, adresa: Čs. armády 95/413, Ostrava-Michálkovice.
Délka prohlídky 100 minut, cena Kč 30. Tak teda Zdař bůh na prohlídce Počet účastníků: 2, počasí, všelijaké, na prohlídku akorát, po exkurzi návštěva bunkru v Bohumíně a také bohumínský aquapark. Díky panu průvodci jsme se dozvěděli mnoho a mnoho zajímavých informací a popravdě, asi bych havíř být nemohl. Kdo tam ještě nebyl, neváhejte, navštivte tuto naši památku. Snad tady dodám i odkaz na jejich oficiální stránky, pokud se mi podaří je sehnat. |
|
|
ač je to k neuvěření - náš dnešní výlet začal na letišti Mošnov - hold někteří už jeli na dovolenou do Egypta za faraonem při zpáteční cestě navštívíme restauraci Florian - část Ostravy Proskovice - skutečně výborné jídlo - kuřecí nudličky s nivou | a proč se jmenuje Florián - hádejte |
|
|
důl Michal nacházíme poměrně snadno, kolem Bazalů porád dozádu podél trolejbusu | ve 13.00 si nás vyzvedl průvodce - pan ing. Miloslav - a dál jsem to zapoměl, ale to není podstatné - v naší skupině jsme byli sami dva, předchozí skupina byla početnější - asi 9, po nezbytných formalitách a úřadování začíná prohlídka - doufám že to nepopletu |
|
|
- po příchodu horníka do práce ho čekaly píchačky na vrátnici - poté se dostavil pro svou známku, aby mohl sfárat - to zelené byla výdejna známek - známkovna | jelikož nás není mnoho, ukazuje nám průvodce mimo program i sprchy kde se sprchovali štajgři - ti to měli zvlášt než haviři. A pak už do sprch pro mužstvo - kdo by si bral do koupelny třebas dva miliony, to dá rozum |
|
|
další cesta havíře vedla do řetízkovny | a proč takový název? kdo by tam dával skřínky, vždyť by se tam ani nevlezly, takže kvůli úspoře místa a kvůli tomu aby se použitý oděv na řetízku do další směny vysušil přírodní cestou - na tuto otázku jsme odpověděl správně a dostal jedničku do žákovské knížky - btw kdo sledoval film Parta hic tak to musí vědět |
|
|
visící předměty - takový zvláštní druh umění - odhaduji, že žádná scéna nebyla dvakrát pokaždé to byl originál pohledu | pan průvodce nám ukázal klasický oděv havíře co tam všechno měl viset to co myslíte tam neměl ale |
|
|
celkový pohled na řetízkárnu | pak se jdeme podívat mimo trasu horníků - do oddělení měřičů - zde se vždy rozhodovalo, kolik horníci dostanou za práci, kolik se toho vytěžilo podle měření - inu měřiči se drželi hesla - Věř ale komu věříš měř |
|
|
stůl vrchního měřiče - bohatý na pomůcky. I měřiči museli jednou za měsíc sfárat aby to správně zaměřili všecko | jeden z novějších měřících přístrojů |
|
|
a jeden měřič dokonce i s kompasem | poté se přesouváme do dispečinku - tady, většinou bývalí štajgři - dohlíželi na celý chod šachty a robili zaznamy, jak bylo zřejmé z deníku, tak již v roce 1980 byl důl již uměle udržován při životě |
|
|
stěny byly pokryty fotografiemi | halo tu štajgerm Hanys, je tu nuda jak cyp, všeci běžte do knajpy a tam vas vyzvednem na konci šichty |
|
|
a pak jdeme dále do dalšího patrech po schodech, tam se ještě smělo naposled kouřit, pak už měl každej útrum - v posledním patře byla výdejna jídla, a kdo dřív přišel ten dřív mlel | a kdo zmeškal a šel mimo vymezený čas, tak měl smůlu, už nesfáral |
|
|
určitě byl na místě zákaz kouření - směs metanu je velice výbušná látka - Rauchen verboten - kontroly na vlastnictví sirek, cigaret apod nebezpečných věcí byly prováděny přísně kontroly - nedivím se, tam dole 500 metrů pod zemi se pak není kde schovat | a poslední štace haviřů - fasung lamp |
|
|
kdo si to řadně nezkontroloval, tak mohl taky vidět úplně h..o dole když mu došla baterka | vnitropodnikové směrnice - myslím, že toto nebral nikdo na lehkou váhu - zkuste si na 5 minut v noci vypnout všechno a přežít |
|
|
mimo program nám pan průvodce ukázal druhy lamp, které se používaly, od klasických benzinových až po ty nejnovější a také různé dechové filtry, které byly povinnou výbavou, no smykat bych to nechtěl celou šichtu | tak poslední kontrola poslední fasung - pak poslední dveře a jde se k věži kde čekají kabiny |
|
|
spojovací tunel k lávce - pak do kabiny a šup dolů | tady byly kabiny pro mužstvo a díra dolů - dnes vyplněná díra betonem |
|
|
nástupní kabiny mají celkem tři patra | z jednoho vyjížděly vozíky s uhlím |
|
|
nějaký požární vozík | co to asi bude? |
|
|
dorozumívací zařízení | a pohřební kámen k ukončení činnosti na dolu - to se pozná podle obrácených kladívek |
|
|
a pohled zvenku - cesta do Jámy | pak jsme se přesunuli do strojovny |
|
|
|
|
a tady tajně náš průvodce - jinak kabina pro strojníky, kteří se starali o to, aby všichni sfárali do správné štoly a i materiál | |
|
|
ovládací kabina - přístup byl regulovaný, a kdo neměl pozvání ten si mohl akorát tak nasr...t a to bez hledu na postavení | je obdivohuhodné že takové stroj to celé držely v vchodu - i dnes to vypadá jako kdyby byly právě vypnuty |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
no a pak byl konec prohlídky strojovny a pak zase venku | podívali jsme se na známkovnu, řetízkovnu a další i z venku no a pak zazvonil zvonec a prohlídky bylo konec, pan průvodce byl ochotný a rád se kouknul do naší knihy Toulavá kamera a doporučil nám nám bunkr v Bohumíně |
|
|
a tady je - u cesty místa tam moc není | a pak si trošku zasportovat - aquapark Bohumín |
|
|
|