►
►
►
|
►►► |
|
rychle menu |
|
|
|
|
|
|
Počet účastníků: no celkem dost přibližně asi přesně 18 +- autobus, skvělý víkend ve společnosti turistů - v sobotu se skupina rozdělila do tří částí: jedni odvážní (já + Jirka) vydáváme na delší tůru na Malý a Velký Javorník (asi 28km) druhou skupinu ještě odvážnější Luboš si tu trasu odběhl, třetí část - vyznavači spánku vyrazili na méně náročnou 10 km trasu o něco později (asi o 2 hodiny). Večer jsme po výborné večeři hráli společenské hry apod Cestou na Portáš (chata univerzity TB ve Zlíně) se nachází na česko-slovenském pomezí nedaleko Nového Hrozenkova na hřebenu. Cestou tam se nestalo nic zvláštního, jen někteří si popletli stanoviště pro odjezd autobusu a tak dojeli s malým zpožděním a tudíž i Martin a Michal dojeli později. Ale nakonec jsme to našli a setkali se v pátek večer se všemi. V sobotu ještě dojel Janko, takže účast přímo mezinárodní. A nyní již podrobnější přehled |
|
|
|
| brzo ráno se vydávám na obhlídku okolí, všichni ještě spí a je čas na budíček. Nedaleko chaty je horská chata Spartak - také sídlo Horské služby. | je nádherné ráno, teplota něco kolem 8 stupňů, oblečení přímo letní, piji kávičku a procházím se po okolí a koukám že na mě kolemjdoucí koukají - asi kvůli letnímu oblečení |
|
|
|
| asi 700 metrů se nachází chata Kohůtka, a tak zkouším fotit přes digi zoom | Osmá hodina udeřila a vyhlašuji hlasitý budíček, většina to stejně ignoruje a vstávají jen ti zodpovědní. Toto je logo uvnitř chaty, ještě starý znak VUT Gottwaldova |
|
|
|
| v 9.00 vyrážíme na trasu na Velký Javorník, turistická trasa vede neustále po státní hranici se Slovenskem. Tak to jsem já na slovenském území | nedaleko chaty je chata Portáš, odpoledne jí pak navštívíme znovu |
|
|
|
trasa vede lesem a před Malým Javorníkem je menší stoupání. Vrchol se opravdu
nacházel na pomezí (1019 m n.m.), chvilka odpočinku, někteří si i zakouřili
 |
pak vcházíme na území Slovenska, naštěstí nikdo nechtěl cestovní pas, toto je sedlo Bukovina |
|
|
|
| obec Makov jako dárce tohoto šutříku a této desky - zajímavý informační materiál - a takových desek můžete na cestě vidět hafooooo | Další zastávka s nádherným výhledem je Stratenec - je zde památní deska obětem při zdejším osvobození dne 3.5.1945 |
|
|
|
| zdejší památníček navštívil i cyklista, tato trasa byla zřejmě oblíbená, cyklistů běžců a turistů bylo celkem dosti | A to jsou kříže na Stratenci, dokonce jsme vyfotografováni jednou slovenskou agenturou, to jsem zvědavej kde teda budu |
|
|
|
| na posledním rozcestníku jaksi nedáváme pozor, kocháme se krásou přírody a odbočujeme mimo plán směr Kasárně a tak na Velký Javorník jdeme až po obědě. Alespoň potkáme v Kasárnách Luboše. A skutečně jsme ho tam našli | Útulný příjemný malý hotýlek, dobrá obsluha a hlavně zvuk kytar a zpěvu a hlavně NÁDHERNÝ výhled na Beskydy, to fakt stojí za to si odpočinout. Šošovicová polievka a pivíčko Černá Hora - tak to byla ta svačinka. Luboš zůstává u kytar a dává nám hodinový náskok. My míříme na Velký Javorník |
|
|
|
| a cesta vede po sjezdovce - takže kopec je to velkej | a další šutr označující nedaleký Velký Javorník. |
|
|
|
| a to je vrchol Velký Javorník, vlastně tam nic není | jedna z krásných výhledů na krajinu |
|
|
|
| světe div se, zde jsou ještě zralé borůvky a tak si dáváme do trumpety | jedna z krásných pohledů po trase. Zpáteční cesta nám ubíhá mimořádně rychle a tak 14km zdoláváme za 2:15 a až na chatě Portáš nás doběhl Luboš. |
|
|
|
| a cestou fotím ještě naši chatu UTB | a to jen pro jistotu že jsem skutečně na hranicích se Slovenskem |
|
|
|
| honosně vypadající chata Kohútka - no obsluha by mohla být rychlejší | připojuje se i druhá skupina a někteří okamžitě se vrhli na jídlo - s úsměvem jde všecko lépe |
|
|
|
| a kohút na střeše - naštěstí jen model, červený kohút tam nebyl | a vleky v okolí čekají na zimu a na svůj provoz |
|
|
|
| v neděli pak úklid chaty a loučíme se - naše společná fotka bez Martina, teplota +5 stupňů a já sem ten vpravo jen v triku (jako vždy) | největší hlad měl asi Puňta |
|
|
|
no i Filip měl měl hlad že už pomalu šilhal
 |
a velitel akce Martin dokonce i velkou žízeň |
|
|
|
| Filip s Jirkou si vybrali tuto mňamku, pak mizíme do Vsetína na vlakové nádraží a zde by mohl být opět konec, leč díky Ondrovi opět nebyl | Ondra se rozhodl jet do Opavy a tak čas kdy se doma balil, jsem využil a zavedl ostatní do Ameriky k soše Svobody. A pak už byl skutečně konec akce |
|
|
|
| osádky dvou aut mají čas a tak jdeme ještě na chvilku na nějaké to papáníčko. U chaty byly spící kočičky |
|
|
