Původní hrad, vybudovaný podle všeho pasovskými biskupy, kolonizujícími území kolem Valtic. V roce 1192 získal hrad výměnou Vichard ze Seefeldu, jehož úkolem bylo vybudovat z něho strategicky významné sídlo jako protiváhu (spolu s Falkenštejnem) proti moravským hradům — neboť Valtice příslušely až do riku 1920 k Dolním Rakousům. Vichardův syn Kadold podporoval rytířské hry, které lákaly do Valtic četné minnesängry, zejména pěvce Ulricha z Lichtenštejna.Kadoldův nástupce Albero byl věrným stoupencem českého krále Přemysla Otakara II., tehdejšího vládce Rakous. Alberovy statky ležely nejen v okolí Valtic, ale byly roztroušeny po obojích Rakousích i ve Štýrsku. Jím vymřel seefeldský rod po meči a na dědictví valtického hradu se podílelo šest stalých dcer; po delším jednání získali jednu polovinu Rauhensteinové a druhou Potendorfové.

Poslední z Rauhenstem Jindřich, zemřel bez dědiců, a tak smlouvou z 6. července i došlo k nové dělbě nároků na hrad a majetek mezi tři rody: Kuenringy, Potendorfy a Rauhensteiny.Jednou z podílnic byla Alžběta, rozená Puchheimová, třetí manželka Jana I. z Lichtenštejna, hofmistra rakouské ho vévody Albrechta III. (1365 ta svůj podíl, to je jednu šestinu Valtic, odkázala listinou z 13. července 1387 svému manželovi pro případ, že by zemřela dříve než on. Tento c se stal zárodkem pozdějšího obrovského panství Lichtenštejnu. V roce 1393 přejal Jan i. z Lichtenštejna lénem Katzelsdorf, který odkoupil od bratrů Rudolfa a Ludvíka z Trnavy, takže  roku 1394 vlastnili Lichtenštejnové nejen celé Valtice, ale i pozdější valtický velkostatek.Neblahým rokem pro Jana L z Lichtenštejna byl rok 1394; tehdy totiž upadl z neznámých důvodů v nemilost vévody Albrechta III., jenž ho dosud zahrnoval svou přízní. Jan byl nečekaně svými příbuznými zajat, uvězněn a všechny rakouské lichtenštejnské statky propadly konfiskaci.

Důvodem snad obava rakouského panovníka z přílišného hospodářského a poutického rozmachu Lichtenštejnů. Bezodkladné podrobení Janovo zmírnilo krutý trest, takže dostal statky nazpět, n nimi i Valtice. 1. února 1395 potvrdili Jan z Lichtenštejna a jeho bratr Hartneid písemně, že panství, hrad a město Valtice, které bylo jejich zděděným a zakoupeným majetkem a jež jim vévoda odňal, znovu od něho přijímají lénem. Valtice vlastnili Lichtenštejnové až do roku1945.Architektonická tvář valtického zámku se za vlády dalších Lichtenštejnů už podstatně nezměnila, i když menší stavební úpravy zde probíhaly až do roku 1945. Současně s vnější úpravou se měnil i interiér, v němž se postupně odrážely všechny umělecké směry. Bohatě byly vyzdobeny zejména reprezentační prostory a sály v prvním patře. Od roku 1945 je objekt majetkem státu.Dnes je zapsán v UNESCO a taky nádherně opravený.