O vzniku bruntálského hradu,předchůdce dnešního zámku,který stál v severozápadním nároží původní městské zástavby,víme jen málo.Na proti tomu je známo založení Bruntálu ,který byl kdysi královským městem nadaným horním právem,spadá podle uničovské listiny vydané králem Přemyslem Otakarem I.,již před rokem 1223.První zmínka o hradu v Bruntálu se nachází až z roku 1506 ve smlouvě o prodeji bruntálského panství krnovskou kněžnou Barborou a jejím spoluvládcem Jiřím ze Šelmberka a na Kosti Janu a Hynkovi z Vrbna, synům příslušníka staré slezské šlechty Jana z Vrbna.Ten držel bruntálské panství v zástavě již v letech 1476 a 1496.

Přesídlení pánů z Vrbna do Bruntálu způsobila jednak okolní naleziště drahých kamenů,jednak také výstavnost města samého.V roce 1556 došlo k přestavbě hradu.Přestavěný hrad zachycuje kresba Bruntálu z roku 1579 na mapě bruntálského panství.K největším změnám došlo na hradě až za Janova syna Hynka staršího z Vrbna,který zaujímal významné postavení mezi slezskou šlechtou.Zmíněnými přestavbami se postupně gotický hrad měnil v renesanční zámek.Hynkova smrt v roce 1599 přerušila na čas stavební práce,které se pak naplno rozběhly na přelomu 16.století.

Všechny tyto úpravy byly zřejmě dokončeny před rokem 1608,kdy Jan mladší z Vrbna zemřel. Panství se ujímá jeho syn Hynek mladší který si sňatkem s dcerou Karla staršího ze Žerotína rozšířil své statky.Bruntálský zámek se stal také místem častých politických jednání a návštěv významných politických osobností.Již v roce 1577 zde přijal Rudolf II.hold opavských stavů,v letech 1608 a 1611 zde opavští stanové holdovali jeho nástupci Matyášovi a konečně v roce 1620 se zde na cestě z Vratislavi zastavil /zimní král/ Fridrich Falcký.

V roce 1617 zakoupil zadlužené panství Jan z Vrbna z vedlejší větve a za aktivní účast ve stavovském odboji v letech 1618-1620mu bylo panství císařským dekretem ze dne 17.7.1621 zkonfiskováno a za 200 000 zlatých prodáno řádu německých rytířů do osobního majetku velmistra řádu,jimž byl tehdy bratr císaře Ferdinanda II. arcivévoda Karel.Zámek hodně utrpěl za třicetileté války a pak v roce 1626 dobyli Dánové.Ti byli sice císařskými již v následujícím roce vypuzeni,ale v roce 1642 obsadili Bruntál Švédové,kteří jej drželi s přestávkami až do roku 1650.

Při trojnásobném dobývání města značně utrpěl i zámek.Rozsáhlejší opravy zámku zahájil v roce 1652 místodržící Augustin Osvald z Lichtenštejna.Georg Fridrich Gans připravil projekt přestavby zámku,ale sedmiletá válka/1756-1763/ přerušila stavební činnost.Ještě v průběhu války v roce 1761 jmenoval velmistr Karel Alexandr Lotrinský komisi,která měla zajistit stav zámecké budovy.Přestavba začala v roce 1766 a při ní objekt dostal dnešní podobu.Bruntálský zámek se měl po provedení vnějších a vnitřních úprav stát jedním z reprezentačních řádových sídel

V druhé polovině 19.století nedošlo ve výbavě zámeckých interiérů k podstatnějším změnám V letech 1899-1900 upravil opavský malíř Pavel Assmann freskové malby v tanečním sále,Na nádvoří byla vybudována honosná kašna a na zdech umístěny kamenné znaky velmistrů a místodržících.Pozornost byla věnována i zámeckému parku.Podstatně byla také rozšířena zámecká galérie a to jednak nákupy ,ale i svozy z Evženových sídel v Innsbrucku a Salcburku a z pevnosti Hohenwerfen.Tak byla na přelomu století vybudována v Bruntálu jedna z nejvýznamnějších obrazových sbírek na Moravě,která kvalitou i počtem převýšila sbírku olomouckých arcibiskupů.V dalších letech přinesly mnoho změn.

První světová válka a vznik Československé republiky rozhodly také o dalším osudu bruntálského zámku. Ten byl na základě zákona o konfiskaci habsburského majetku převzat ihned do státní správy.K definitivní konfiskaci všeho řádového majetku došlo až v roce 1938,kdy byl rozhodnutím říšských úřadů řád zrušen.Jeho statky převzala nacistická správa,jejímž sídlem se stal bruntálský zámek.Po osvobození Československa v roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu.Zprvu sloužil potřebám nejrůznějších úřadů a posádkové správy,v roce 1958 byl určen pro kulturní účely.Od roku 1960 byl zámek zpřístupněn veřejnosti.