První písemná zpráva o Vildštejně pochází z roku 1224, kdy valdsaský opat Erhard mluví o výkupu desátků od Gerolda z Vildštejna. Gerold byl asi zakladatelem hradu.V roce 1225 se objevuje jako svědek na listině o urovnání sporů o panství v Elsterberku, dnešní Sasko Albert Nothaft z Vildštejna, který byl asi Geroldovým blízkým příbuzným. Albert a jeho bratr Jindřich darovali v roce 1243 spolu s Jindřichem z libštejna další desátky ve výši 8 talentů hraběti Jindřichovi z Ortenburka, který je postoupil valdsaskému klášteru. Jiný člen tohoto rodu vystupuje v roce 1251 jako svědek na listině českého krále Václava I. o valdsaském patronátu nad kostelem v Plané. Roku 1295 prodal Engelhard Hothaft z Vildštejna témuž klášteru za 60 hřiven stříbra část lesa Forst u Skalné a daroval mu pozemky v okolí Plesné, které k němu patřily a to vše zaručil se svým synem Albertem Nothaftem z Falknova. V roce 1298 prodal Albert Nothaft panství svému zeti Janu Ravovi z Mechelsgrünu s právem na jeho zpětný výkup v roční lhůtě.

Od Nothaftů získal Vildštejn jejich příbuzný Rüdiger ze Sparnecku, který jej přijal v roce 1349 od Karla IV. jako léno České koruny.V letech 1358-1360 však patřil Vildštej spolu se Starým Rybníkem znovu Rabům z Mechelsgr'unu a roku 1362 Rudolfu z ramberka. Po roce 1376 držel Vildštejn Fridrich, pukrabí z Donína, tedy rovněž jako léno České koruny.Vldštejn byl od konce 14.století dědičným statkem. V letech 1412-1439 vládli na Vildštejně chebští Frakengrünerové, kteří měli s rodným městem velké spory, které byly odstraněny v roce 1418 smírným vyrovnáním. Roku 1439 koupil Vildštejn Albert Šlink, ale hned jej prodal chebským Gummerauerům,kteří jej drželi do roku 1521, kdy přešel sňatkem zase na Šliky.V roce 1452 vypálilo Vildštejn české vojsko Jiřího z Poděbrad.

V roce 1531 prodal Albrecht Šlink panství Vildštejn a hrad se statkem Křižovatkou a s příslušnýni osadami za 7000 zlatých Volfovi z Viršperku , jehož rod zde vládl až do roku 1596. V roce 1541 došlo k rozdělení jednotného panství. Volf z Višperku v letech 1546-1547 byl chebským královským purkrabím, zemřel v roce 1561 a jeho syn Volf Adam přestoupil i se svými poddanými na evangelickou víru, ale byl už v roce 1568 stižen chebskou klatbou pro vraždu vilštejnského rychtáře.O rok později zavraždil Kašpar Višperk dokonce svého bratrance Abraháma ze Starého Rybníka. Brzy po požáru Vildštejna zavraždil Bartl Višperk svého příbuzného Volfa Kryštofa a pana Lamingena. Řada jiných krvavých zločinů vyvolala dvě nové výpravy proti Vildštejnu a ro v roce 1579 a roce 1596. Při druhé z nich byl Kašpar Višperk zajat a uvězněn nejprve v Chebu a potom v Bílé věži na Pražském hradě. Byl odsouzen k pokutě 6000 zlatých a ke konfiskaci majetku, zemřel v roce 1607. Vildštejn koupili v roce 1596 Trautenberkové, kteří tu vládli až do roku 1799. Ti měli spory zase s poddanými, kterým ukládali nadměrné roboty i s městem Chebem , které nechtělo trpět vaření piva ve Vildštejně. Spory s Chebem skončily kompramisem. Po postavení zámku přestal hrad sloužit jako šlechtické sídlo a od roku 1843 jej zdejší měšťané využívali jako pivovarské sladovny.později patřil státnímu statku ve Skalné.
 

•  Muzeum hradu se skutečnými ostatky bílé paní. Muzeum hasičské techniky s technikou po baronu Trautenberkovi.
•  Nocležnu pro pocestné vězení i šibenici.
•  Královský sál, který slouží k pořádání slavnostních hostin, konferencí  i seminářů.
•  Pořádání svatebních  obřadů  i královských hostin s nezapomenutelnou kulinářskou i historickou atmosférou.
•  Středověkou hodovnu v historickém stylu - hosté zde mohou hodovat, neboť hrad má svou bohatou kuchyni s rytířským menu. Proto si zde každý může připadat jako král.