I n f o r m a c e

F o t o g a l e r i e

H i s t o r i e

Kdy byl hrad založen přesně nevíme. Podle původního názvu Borchenstein by zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburku, často připomínaný v letech 1248-1276, Vzhledem k tomu, že první písemná zpráva o hradu je až z roku 1344, kdy je připomínám Bedřich ze Šumburka, pán na Perštejně, by tedy zakladateli mohli také být saští Šumburkové. Ale i tyto dva názory lze spojit. Šumburkové byli totiž spřízněni s Rýzmburky, takže po nich mohli hrad zdědit.

Významnými členy rodu byli bratranci Aleš a Vilém ze Šumburka, kteří spolu bojovali o majetek. Nakonec došlo k dělení panství. Aleš získal Perštejn, Vilém  si na nedalekém kopci postavl hrad Nový Šumburk. Bylo to l.p. 1431. Oba bratranci se neshodli ani v politických názorech, Vilém se přidal k straně pražanů a Jiříého z Poděbrad. Aleš byl jejím důsledným odpůrcem. Proto vstoupil v roce 1446 do lenního svazku saského knížete Fridricha a otevřel mu svůj hrad Perštejn. Stal se členem strakonické jednoty, nepřátelské Jiřímu z Poděbrad. Německá posádka na Perštejně začala pustošit zboží sousedních Jiříkových spojenců. Nájezdy neskončily ani po Alešově smrti rocku 1451, kdy se pánem na Perštejně stal Bedřich ze Šumburku a Glouchova. To bylo důvodem, proč uspořádali Jiříkovi spojenci v roce 1451 odvetnou výpravu. V čele tohoto tažení stál zkušený husitský vojevůdce Jakoubek z Vřesovic. Jeho dobře vyzbrojené vojsko s dělostřelectvem oblehlo pevný Perštejn. Posádka nakonec kapitulovala, Byl jí povolen volný odchod se zbraněmi. Perštejnské panství bylo ponecháno Alešovým potomkům, hrad však byl vypálen a pobořen, aby nemohl sloužit nepřátelům Koruny české. Bedřich na svou porážku nikdy nezapomněl a v letech 1468 - 1469 byl jedním z vůdců křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad Teprve její porážka u Vilémova znamenala načas uklidnění. Hrad Peštejn byl částečně opraven. Majitelé se střídali. Roku 1537 se poprvé mluví o hradě jako o zřícenině

Boreš z Rýzmburka

Byl dvorním maršálkem a oblíbencem krále Václava I.. V roce 1248 mu pomáhal v boji proti jeho synovi Přemyslu Otakaru II., který se postavil do čela povstání české šlechty. 1. listopadu 1248 přepadl s vojsky Přemysla obléhajícího Most a porazil ho. Když nastoupil Přemysl Otakar II. v roce 1253 na trůn, neušel Boreš perzekuci. Ztratil úřady i část majetku, Nakonec se s králem usmířil. Dokonce se vyznamenal v bitvě s Uhry u Kressenbrunnu 12.7.1260. Stará zášť vůči Přemyslovi a touhou po pomstě ožila v Borešovi po nástupu Rudolfa Habsburského na císařský trůn roku 1273. Po boku Záviše z Falknštejna vedl roku roku 1276 opět boj proti Přemyslovi. Když v roce 1277 zemřel, byl obviněn ze zrady a zbaven majetku., Ovšem dříve, než mohlo dojít ke konfiskaci, padl i král Přemysl Otakar II. roku 1278 na Moravském poli. Boreš, kromě toho, že zřejmě založil hrad Osek a město Riesenburg a poblíž Saydy na druhé straně Krušných hor hrad Borschenstein