Hrad postavil před rokem 1232 Jetřich, synovec Hroznaty, po němž se tento rod nazývá Hroznatovci. Jetřich dostal od
krále Václava I. v této krajině a už v roce 1232 se psal z Krašova. To
je také první písemná zpráva o hradu. Jetřichův stejnojmenný syn seděl
na Krašovicích a jeho bratr Sezema zůstal od roku 1268 na Krašově.
Sezema měl čtyři syny, z nichž Sezema založil Vrtbu a stal se předkem
rodu pánů z Vrtby, Racek postavil hrad Bělou, Jetřich dostal Krašovice a
na Krašově zůstal Bušek. Před rokem 1339 si Bušek postavil hrad Pušperk
a Krašov předal svému synu Vilémovi, kteý jej v polovině 14.století
prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmberka. Ještě ve 13.století došlo k
přestavbě a rozšíření hradu. Byla vybudována obvodová zeď prvního
nádvoří a nová kruhová věž, jež se stala dominantou hradu. Později byl
hrad znovu přestavován ve slohu pozdní gotiky. Přesnou dobu však nelze
určit. Do druhého nádvoří byl vestavěn nový palác a upraveno opevnění. V
15.století došlo pravděpodobně k výstabě předhradí.
Synové Viléma Švihovského z Rýzmberka Půta, který si postavil Rábí a Břeněk prodali Krašov asi koncem 70.let 14.století Albrechtovi z
Kolovrat. V té době patřily k hradu Krašov 5 vsí. Po smrti Albrechta z
Kolovrat roku 1393 zdědil hrad Krašov jeho syn Albrecht mladší, který
umírá v roce 1413.Jeho synové Bedřich a Hanuš byli katolíci a přesto na
počátku husitských válek značně rozšířili pamství. Hanuš bydlrl na
Krašově, Bedřich na Libštejně. Husité několikrát přitáhli do zdejší
krajiny,ale o dobytí hradu se nikdy nepokoušeli, protože pro svou polohu
byl opravdu nedobytný. Ve snaze zachránit Libštejn uzavřeli oba bratři v
roce 1430 dohodou s Prokopem Holým.Zikmud jim chtěl odebrat zastavený
majetek, ale neměl na zaplacení.Hanuš z Kolovrat se stal jako hejtman
pražských měst nepřítelem Jiřího z Poděbrad, když roku 1448 Jiří z
Poděbrad dobyl Prahu, utekl Hanuš na své statky. Jeho syn Hanuš II. se
po ovdovění stal duchovním a byl v Plzni roku 1469 zvolen proboštem
pražské kapituly a administrátorem pražského arcibiskupství. Hanušův syn
Albrecht prodal roku hrad Krašov Jetřichovi Bezdružickému z
Kolovrat.Jetřichův nástupce Jan zahynul v roce 1526 v bitvě u Moháče.
Protože jeho nezletilému synovi Jetřichovi patřil ještě Buštěhrad,
prodali poručníci v roce 1529 krašovské zboží s městečkem Kozojedy a vsi Milíčov, Břesko, Třímany, Rakolusky, Borek a Bohy Mikulášovi Svitákovi z
Landštejna za 3250 kop grošů míšeňských.
Za Mikulášova synovce Viléma Svitáka, posledního svého rodu, byl hrad dále
upravován.Budovy byly zceleny a opatřeny sgrafity. Vilém Sviták se však zadlužil
a proto rozprodával části statku až nakonec v roce 1589 prodal i hrad Krašov s
podhradím. Nový majitel Ferdinand Ronšperk z Držkovic byl však roku 1595 z
finančních důvodů nucen postoupit panství Jeronýmovi staršímu Hrobčickému z
Hrobčic na Manetíně za 27 500 kop grošů míšeňských. Ani v jeho rodě Krašov
dlouho nezůstal a už v roce 1616 jej koupila Helena Regina Příchovská. Její
manžel, věrný stoupenec Habsburků, prodal roku 1631 hrad Krašov Janu Davidovi Boryňovi ze Lhoty za 32 000 kop grošů míšeňských.
Okolí hradu Krašova bylo za třicetileté války zpustošeno.Všude se potulovali
vojáci a nikde nebylo bezpečno. Zadlužené a zpustošené panství koupili v roce
1649 Jan Gref z Grefenberka a jeho zeť František Miseroni z Lisonu za 16 866
zlatých.později se Miseroni stal jediným majitelem.Miseroniové původně měšťané
přišli do Čech koncem 16.století z Itálie. V roce 1608 bylo Miseroniové povýšeni
do šlechtického stavu. František Miseroni požadoval od svých poddaných velké
roboty a měl i spory se sousedy a proto byl nenáviděn. V roce 1656 jej smrtelně
postřelil kovář z Lednice. Františkův syn Norbert měl spory s plaským opaten a s
jeho poddanými z Brodeslav a z Lednice a několikrát usiloval o opatův život.
Nakonec byl Norbert Miseroni v roce 1678 nucen prodat Krašov i s panstvím
Benediktu Engelkenovi za 27 500 zlatých.
Hrad nebyl obýván a teprve roku 1701 byl upraven na letní sídlo
řeholníků.Barokní úpravy hradu byly ukončeny roku 1774. Podle popisu tu byly dvě
kaple, refektář, kuchyň a 27 obytných místností. Po zrušení kláštera v roce 1785
byl hrad ponechán osudu a rychle pustl. Při opravě dvora Rohy dala správa
náboženského fondu lámat kámen z hradu a také okolí obyvatelé začali používat
jako příhodného kamenného lomu.
Dnes tu stojí krásná zřícenina hradu.