►►► |
rychle menu |
|
|
|
Počet účastníků: 3, druhý den na Kokořínsku, snad se nám podaří vidět to nejlepší z Kokořínska, teoreticky jsme připraveni byli. Po ránu jsme vyrazili na hrad Kokořín, sice ne na prohlídku (já už tam byl), ale alespoň na věž Šárka se držela statečně na ochozu. Pak jsme vyrazili na vyhlídku, kde se točily záběry z pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele. Poté jsme se vydali na naučnou stezku k Bobříku odvahy, kde jsme se cestou napásli borůvek (ano, i přes toto nízké datum) - že nevěříte ? úvodní foto naší čertice hovoří jasně. A když Kokořínsko, tak k tomu patří i Kokořínské pokličky. Na závěr jsme se vydali ke švédskému valu a Průsečné skály (stezka vysekaná ve skále). Takže náš úkol vidět to BEST OF snad vyšel. Ubytování: penzion http://vevojtechove.cz/ |
|
|
ráno ve Vojtěchově | |
|
|
cestou na Kokořín jedna z chalup | |
|
|
mňam | |
|
|
hradní věž se na chvíli ukázala | výstup k hradu, bud takto nebo po asfaltu |
|
|
malá přeháňka, která se ted přehnala jsme přečkali v tunelu | vstup do hradu, ten zadní, |
|
|
Kokořín poznáte jednoduše, i špička věže je kamenitá | |
|
|
|
|
mostek do věže | |
|
|
panoráma na hrad | Šárka pro jistotu u vnitřní zdi |
|
|
že by prevét ? | |
|
|
letecká Šárka | |
|
|
|
|
školní výprava odchází z hradu - hezky v řadě za sebou a Šárka má dneska dohled | |
|
|
|
|
|
|
princezna Lada zde potká babičku a ptá se - Čípak je to hrad? Princův. A kterého, No našeho | |
|
|
místní mladoboleslavské pivo - no pro mě nic moc a ti co mají rádi hořké piva, tak si dejte radši limču nebo kofolu | |
|
|
stoupáme červenou naučnou stezkou - Podhradská cesta | |
|
|
že by nějaký duch? oči to má i tu huběnku teš | |
|
|
občas se cestička zužuje | Podhradská cesta rozcestník, jdeme vpravo na NS |
|
|
|
|
vyhlídka na hrad | |
|
|
no to není možné, tak brzy? malá borůvková pauza | |
|
|
opravdu jsme ty borůvky neměli | v jednom místě to bylo hodně úzký, na dvě stopy vedle sebe tam místo nebylo |
|
|
čertice Šárka vůbec nemá fialový jazyk, kdo to někde slyšel, tak kecá | |
|
|
procházíme okolo autocampu - je prázdný | |
|
|
|
|
jsme u Bobříka odvahy, no není to tu nádherné? | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
konečně něco zajímavého, malý žebřík ke zdolání Šárka zvládla levou zadní, já fotím zepředu a Leoš .... | obejít se to fakt nedá |
|
|
pak jsme to vzali neznačenou cestou, která nás zavedla zpět na modrou | |
|
|
|
|
|
|
rokle Apatyka - prý tu je mnoho bylinek, proto ten název, jen tak jsme na kousek nakoukli | |
|
|
úplná divočina, na celou rokli si udělám čas příště | malé miniatury staveb lesních příbytků |
|
|
tak a opět do kopce, tentokráte na Pokličky | |
|
|
|
|
chtělo by to trochu upravit, ty břízy brání ve výhledu a za chvíli turisté uvidí prd | |
|
|
zaujal mě bílý a černý mrak, který mi připomněl letadlo | blížíme se k dalšímu našemu bodu - k Průsečné skály |
|
|
ale nejdříve útvar Žabák | a Obří hlava |
|
|
Průsečná skála | |
|
|
já u Švédského valu s vojákem, kterého tam zapomněli Švédové za Třicetileté válce. To už se nám trochu rozpršelo. | |
|
|
skalní kaplička | |
|
|
útvar Hefaiston | a na závěr ještě studánka pod Bílou Skálou |
|
|
a po odpočinku, večeři se vydáváme do Ráje | okolo Rybníku Stříbrník |
|
|
|
|
půlměsíc se ukázal, když jsme se vraceli zpět | a protože to byla cesta daleká (1,5km jedna cesta) řádně nám zase vyhládlo. No a pohádky je pro dnešek konec. |
|