►
►
►
rychle menu
|
►►► |
|
rychle menu |
|
|
|
|
|
|
Počet účastníků: 1, vždycky jsem si přál poznat blíže Šumavu - snad proto, že byla tak dlouho nepřístupná, snad proto, že je pro mě nejvzdálenější. A jak jinak jí tedy poznat, než celých přechodem se spacákem i se stanem na zádech. Jako obvykle přípravy byly celý rok sháněním informací i plánováním trasy. Termínově jsem měl září - jednak z důvodu, že v září je již méně turistů a také některé trasy jsou uzavřeny až do 15.7. kvůli tetřevům. Počasí nakonec bylo přímo nádherné letní a i když jsem nocoval v nadmořských výškách nad 1200 m.n.m. ani chladno nebylo (důvod, pro který to někteří vzdali předem) A ty krásné slunečná rána byly opravdu nádherné. V NP Šumavu se může tábořit jen na určených místech. Všude jsou na slunných místech, jen v Novém Údolí se slunce ráno k Vám nedostane. A tak Vás pozývám na malou prohlídku Šumavou do místa startu Hojsova Stráž, kde jsem přijel o 2 hodiny později (vlaky mají občas i zpoždění) a nakonec mi ty dvě hodiny chyběly a program se musel trochu upravit.
A co závěrem? Počasí vyšlo neskutečně, krajina ušla, Šumava je díky bývalému vojenskému pásmu vhodnější spíše pro kola, ale i pěší turisté si tu příjdou na své. A já si přes zimu naplánuji další šumavské trampování, které si dám opět v září příštího roku. Ale to už bude mnohem méně náročnéjší co se týče délky trasy Inspiraci jsem čerpal: http://itras.cz/prechod-sumavy/ |
|
|
|
| ráno u hotelu Alpská vyhlídka v obci Bučina | pak se jde pasekami |
|
|
|
| v tomto pohraničí najdete i hřbitov | |
|
|
|
| památník padlým války 1914-1918 | |
|
|
|
| jsou zde i zbytky kostela | |
|
|
|
| tato část Šumavy je hezká - nikde ani živáčka, jen dvě německé turistky jsem potkal | |
|
|
|
| u Červeného potoka je státní hranice - ta doopravdická | |
|
|
|
|
|
|
| rozcestník Furik - kdo by přemýšlel, že na nocovišti Strážný zakončí nebo by chtěl doplnit proviant, doporučuji odbočit na Ždárecké jezero a pak po zelené přímo do obce Strážný | já však pokračoval dále po vytyčené trase |
|
|
|
| německá civilizace | |
|
|
|
| U Krmelce, do Bavor je to co by dup | jako turista jsem nemusel překročit velmi rušnou cestu |
|
|
|
| potok Řasnice poskytl občerstvení a ochlazení | pohled k sousedům - kostel v Marchhauseru |
|
|
|
| české pastviny | pohled u rozcestníku Mlaka |
|
|
|
| u Krásné hory je odpočívadlo - do Nového údolí je to už jen skok | |
|
|
|
| cestou můžete shlédnout i pamětní kameny | i zbytky po vojácích - tady by se dal točit i film Král Šumavy :D |
|
|
|
| jak vypadá takový strom zevnitř ? | ovečky se pásly |
|
|
|
| Nové Údolí - dost se tady toho změnilo, u železničního muzea to vypadalo jako u letní hospody, díky nově otevřené restauraci to tam vypadalo jak na špacíru, samá němčina, ale nebojte, mluvil jsem jen česky, německy jsem odmítal | šlapadlo u muzea |
|
|
|
| navštívil jsem opět i nejkratší mezinárodní trať | |
|
|
|
| státní hranice | a to už koukám z Německa |
|
|
|
| železniční muzeum anebo krčma Vagon ? :D | a je to opět v eurohajzlu a pak na nedaleké nocoviště, kde nás bylo opět více |
|
|
|
| ráno nás všechny budilo békání oveček | |
|
|
|
| první zajímavost dnešního dne - obelisk J. Rosenauera - tvůrce plavebních kanálu | |
|
|
|
| poslední studánka před stoupáním na Třístoličník - minule tu George hledal kontaktní čočku | |
|
|
|
| nastalo stoupání, já a mých 18kg na zádech - ani mi to ale nepřipadalo, spoluturistům, které jsem potkal u obelisku v pohodě stíhám | |
|
|
|
| cesta je trochu zarostlá | |
|
|
|
| brzy se překonají ty výškové metry a pak už jen panorámata | |
|
|
|
| a když uvidíte Dreisesselberg, je jasné, že vrchol je nadosah | |
|
|
|
| Třístoličník - do roku 1765 se zde stýkaly hranice tří států - Čech, Německa a Rakouska. | |
|
|
|
| výhledy na vrchol Vysoký hřeben | |
|
|
|
| a taky pohled do Bavor | |
|
|
|
| foto z minulého výletu - setkání hrabat George Von Franzensbad, George von Freudenthal und George von Schönberg | |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Trojmezí (Dreieckmark) - místo kde se nyní stýkají hranice CZ - D - A | hrabě Petanek von Troppau a mí spoluturisté |
|
|
|
| blížím se k nejvyššímu bodu Šumavy na Plechý | |
|
|
|
| kdo nedává pozor, žlutou odbočku mine a k Plešnému jezeru nedojde, žlutá se nachází vlevo i když to svádí obcházet to zprava | Plešné jezero z Kučerovy vyhlídky |
|
|
|
| Stifterův památník nad Plešným jezerem - známého básníka Šumavy, jehož rodný dům najdete v Horní Plané | |
|
|
|
| zde je u hráze kámen s vytesanou korunkou s nápisem, vytesaným na památku první návštěvy prince Jana ze Schwarzenbergu (13.8.1868) | pak už scházím dolů, nedaleko je nouzové nocležiště, ale je teprve 15.00 - to v pohodě stihnu úplně až dolů a přiblížím se k civilizaci. Předpověd počasí není na další den příznivá |
|
|
|
| od bufetu pak mířím po zelené značce do Nové Pece, minule jsme to brali po žluté a bylo to nuda. No tato je o něco lepší | |
|
|
|
|
|
|
| pila u nádraží v Nové Peci, a já stihnul poslední vlak v 17:40 a odjel do Horní Plané, kde jsem přečkal noc a ráno vrazil do Chebu | dopravní spojení kolem Lipna je celkem chabé mimo sezonu, vlak jel v7:14 a pak až v 9:14, zvolil jsem cestu busem do č. Krumlova a přes České Budějovice do Plzně, kde jsem vyrazil do centra |
|
|
|
| plzeňský žralok | muzeum v Plzni |
|
|
|
| kostel sv. Bartoměleje na náměstí | kašná a v pozadí pasáž Slávie - určitě si vzpomenete na film Diskopříběh |
|
|
|
| interiér kostela | |
|
|
|
|
|
|
| z Plzně, kde jsem zřejmě získal "rychlotitul" JUDr. jsem se vypravil do královského města Cheb - ano tam, kde "zapíchli" Albrechta z Valdštejna | kavárna Šaplíček |
|
|
|
| a další den zpět do Oloví - cestou je i podemletá trať z bleskových povodní, která tu řádila | a pak přesun do Prahy - znáte pořad Taxik? Taková malá projížďka Prahou neuškodí - Legerova ulice v dáli silueta Národního muzea |
|
|
|
| pohled na Hradčany od Národního divadla | nejdražší tržiště v Praze - aby se neřeklo, ceny úmyslně uvádějí jen za 100g takže zdánlivě mandarinky stojí pouhým 20Kč (kolik sotjí skutečně kilo si dovedete sami spočítat) |
|
|
|
| Národní třída | pohled na Petřín |
|
|
|
| na Tančící dům | na Vyšehrad |
|
|
|
| a pohled na Vyšehradskou skálu | odkud Horymír skákal na Šemíkovi do Vltavy a to je prohlídky konec a taky konec celého výletu. A správná odpověď na to, kolik vážil batoh se vším je 17,5kg bez jídla a vody, takže i s jídlem a vodou se váha pohybovala vždy okolo 20kg |
|
|
