Zámek Bojnice je jedním z nejstarších  a nejvýznamnějších slovenských hradů/zámek/.První písemná zmínka o existenci hradu je z roku 1113 a to v listině zoberského opatství,kde v tomto latinsky psaném dokumentu potvrzuje král Koloman majetky benediktinského kláštera sv.Hypolita na území Horní Nitry.Původní hrad byl dřevěný a vznikl z hradiska.Postupně se předělával a ve 13.století byl vybudovaný z kamene  jako majetek rodu Poznamovců.

Obvodové stěny hradu přiléhali k nerovnostem skalnatého terénu a tvořili nepravidelný půdorys se širokým opevněním.Koncem 13.století se Bojnic zmocnil uherský velmož Matúš Čák Trenčianský a hrad mu patřil až do roku 1321.Po Matúšovi Čákovi se v Bojnicích v e 14.a 15.století vystřídali majitelé a šlechtické rody a to :Gilethovci,Leustachovci,Norffryovci a výsledkem tehdejších aktivit je dodnes zachovaný půdorys v tvaru protáhnutého oválu střední obytné části hradu postavené okolo malého nádvoří se studní.Bojnický hrad i panstvo vždy bylo královským majetkem a král přiděloval hrad do zálohy a nebo do dědičného vlastnictví oddaným velmožům.

V roce 1489 král Matej Korvín daroval bojnický hrad i s panstvem svému nemanželskému synovi Jánovi Korvínovi.Po smrti krále Mateja Korvína se hradu zmocnili Zápoĺského vojska a hrad drželi až do roku 1526.V této době bylo na hradě vystavěné mohutné hradní opevnění ,které zůstalo zachované dodnes.K vstupní bráně s padacím mostem se přidali vnitřní hradní zdi přerušované v pravidelných odstupech čtyřmi věžemi.Zároveň bylo vybudované vnější parkové opevnění.V roce 1527 král Ferdinand I. hrad daroval Alexejovi Thurzovi.Thurzovci hrad upravili a přestavěli na pohodlné renesanční sídlo.

Původní gotický hrad dostal charakter renesančního zámku se stejnými obytnými budovami ze skupenými okolo vnitřního nádvoří.Po vymření rodu Thurzovců hrad opět připadl koruně a král Ferdinand III. jej v roce 1643 daroval Pavlovi Pálffymu za pomoc v boji proti Turkům.V Bojnicích znovu zavládl stavební ruch a hrad dostal barokovou podobu.V této stavební etapě se starým jádrem hradu příliš nepočítalo.Obytné a reprezentační prostory se přesunuli do popředí.Stavební aktivita na hradě skončila koncem 17.století a jeho podoba se v průběhu 18. a 19. století podstatě nezměnila.Po delším období strategie a úpadku získal bojnické panství i s hradem v roce 1852 jeho poslední majitel Ján František Pálffy.

Byl významným soukromním sběratelem výtvarných památek.Že se mu povedl tento cíl naplnit vytvořit obrovskou sbírku svědčí skutečnost,že po jeho smrti v roce 1910 odborníci odhadli jeho majetek na 90 milionů korun.Mimo to vídeňského a Budapešťského paláce měl na Slovensku ještě šest sídel a to palác v Bratislavě,kostel v Kráĺovej,kostel v Pezinku,zámek v Bojnicích,kostel v Suchej nad Parnou a kostel v Trstenej na Ostrove.Prvenství patří zámku Bojnice ,který nechal přestavět podle vzoru francouzských gotických zámků v údolí řeky Loiře.Hlavním architektem byl bratislavský architekt Jozef Huber.Realizace interiérových prací v duchu tyrolské gotiky pověřil Pálffy innsbruckou firmu Gebüder Colli.Rozsáhlá neogotická přestavba se uskutečnila v letech 1889-1910 a změnila hrad na čarokrásný zámek.Pálffy se ale úplného dokončení nedožil,protože zemřel ve Vídni 2.6.1908.

Už ve svém testamentu Pálffy vyslovil přání,aby jeho paláce ve Vídni a  v Budapešti,kostel v Kraĺovej a zámek v Bojnicích byli zpřístupněné pro veřejnost a aby umělecké díla zůstali na původních místech a přehlídka byla umožněná každému  zájemci.Pálffy však netušil,že tohle jeho přání se splní až o několik roků později ,konkrétně až od roku 1950,kdy v bojnickém zámku bylo zřízeno Krajské nitranské muzeum.

Dnešní muzeum je součástí Slovenského národního muzea.V roce 1970 byl zámek vyhlášený za Národní kulturní památku také se mu říká slovenský Karlštejn.

Před zámkem naleznete "Lípu kráľa Mateja" - nejstarší lípa na Ponitří a snad i na Slovensku. Podle historické pověsti za svého pobytu v Bojnickém zámku uskutečňoval pod ní král Matej královský sněm. Zajisté byla už tehdy velkým a košatým stromem. Její obvod při kořeni je 12,5 metrů. Lípa kráľa Mateja je slovenským vzácným památkovým i botanicky důležitým stromem a je státem chráněný.