Zde se nacházíte: Domovská stránka ► Hlavní stránka ► Hrady zámky ► Hrady moravskoslezského kraje ► Štramberk
![]() |
Štramberk
|
|
|
![]() |
![]() |
Původní vzhled |
|
| Datum návštěvy | 10.12.2005 | |||
| www | oficiální stránky | |||
| Okres | Nový Jičín | |||
| Reportáž | ANO - první část. část druhá. | |||
| Turistická známka | ||||
| Turistické razítko | ||||
| Dostupnost | dle návštěvních hodin | |||
| Fofografování: |
|
|
|
Další hrady
a zámky v kraji:
|
| Fotogalerie : |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Historie :
Zřícenina hradu, jehož původ není znám (pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra). Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic. Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200.
Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů (Literatura: T. J. Pešina, Prodromus Moraviographiae, 1663). Po zrušení řádu v roce 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od roku 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od roku 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského.
Nejvýznamnějším majitelem hradu po roku 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař (do roku 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší vyobrazení z roku 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál.
V letech 1901-1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit
zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta
Kamila Hilberta. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa
Hrstky (1864-1931) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s
areálem a přilehlými úseky opevnění (NKP), pro níž se ujal název Trúba (lidově
Kulatina), tvoří výraznou dominantu města.