Zde se nacházíte: Domovská stránka ► Hlavní stránka  ►  Hrady zámky ►  Hrady  olomouckého kraje    ► Šternberk

Šternberk

			Původní vzhled	dobové foto 1   dobové foto 2
			Datum návštěvy	8.5.2008
			www	na stránkách města Šternberk
			Okres	Olomouc
			Reportáž
			Turistická známka
			Turistické razítko
			Dostupnost	dle návštěvních hodin
			Fofografování:	za poplatek i interiéry BEZ BLESKU

 

Historie :

První konkrétní údaj o Šternberku je z roku 1269 v listině Přemysla Otakara II..Nepřímá historická zpráva o tomto hradě se vyskytuje v kronice Přibíka Pulkavy z Radenína/1380/,kde se uvádí,že Zdeslav obdržel od Přemysla nějaké statky na Olomoucku,kde si vystavěl hrad.Nejstarší části šternberského hradu pocházejí asi z druhé poloviny 13.století to Zdeslavova syna Alberta I./1263-1303/Vynikající osobností mezi držiteli hradu z rodu Šternberků byl v druhé polovině 14.století Albert II.//asi 1322-1380/,působil i diplomaticky jako rádce  a přítel císaře Karla IV.Do této doby také spadá druhá úprava hradu.

Po smrti Albertova synovce Petra ze Šternberka  v roce 1397 připadl hrad i s městem Petrovi z Kravař.Petr z Kravař převzal panství před rokem 1409,ale brzy nato v roce 1411 zemřel.také jeho rodina vymřela po meči ,syn Beneš zemřel brzy po otci a dospělý Jindřich,moravský hejtman padl ve vojsku krále Zikmunda pod Vyšehradem v roce 1420.Za Jindřicha  se sešla 28.9.1415 na hradě drobná šlechta z Olomoucka ,aby zde podepsala stižný list do Kostnice proti upálení M.Jana Husa.

V husitské době  v letech 1426-1437 držela panství sestra Jindřich ,Eliška z Kravař,manželka Jindřicha z Rožmberka.Za její vlády oblehl Šternberk v létě 1430 Prokop Holý s táborským vojskem.Po osmitýdenním dobývání husité hrad obsadili a v jejich moci zůstal plné dva roky.Dne 19.3.1432 se husité vzdali za právo svobodného odchodu.Nástupcem Elišky z Kravař se stal synovec Petra z Kravař,Jiří.Poslední mužský člen z rodu Kravařů Jiří zemřel v roce 1466 a zanechal čtyři panství a stejný počet dcer.toto panství obdržela nejstarší dcera Ludmila,provdaná za Alberta Kostku z Postupic,přítele krále Jiřího z Poděbrad.

Po ovdovění někdy po roce 1476 se provdala  v roce 1480 za Jana Berku z Dubé a Lipé,čímž přešlo šternberské panství takřka na sto let do rukou tohoto významného panského rodu.Za doby Berků z Dubé došlo během 16.století k velké přestavbě hradu,při níž se uplatnily prvky renesanční architektury.Úpravy za Václava Berky z Dubé ,který držel hrad v letech 1502-1520 dokazuje letopočet 1507 a znaky jeho a jeho manželky Johany z Boskovic na kamenném nadpraží v prvním patře mez velkým sálem a arkýřovou komnatou.Největší pozornost věnoval hradu poslední Berka ,Jan Václav,který nejdřív vybudoval v podhradí hospodářské a správní budovy v roce 1532 a v roce 1536.

Po požáru města v roce 1538 dal rozšířit areál hradu o rozsáhlé přístavby,které byly dokončeny v roce 1560.Po smrti Jana Václava Berka v roce 1565 přešlo šternberské panství sňatkem jeho dcery Kateřiny do rukou knížat z Münstrberka a po jejich vymření v roce 1647 sňatkem kněžny Marie Alžběty z Münstrberka s vévodou Sylviem Nimrodem na vévody württemberské.Po smrti Sylviově bylo panství rozděleno na tři díly mezi jeho syny.Dva díly koupil v roce 1695 kníže Jan Adam z Lichtenštejna a třetí získal v roce 1700,čímž bylo panství spojeno v jeden obrovský celek,který Lichtenštejnové drželi až do roku 1945.

Pohromou pro hrad byly léta 1643-1650  za třicetileté války.V roce 1678 pak požár,který zničil horní část válcové věže.V roce 1945 se stává hrad majetkem československého státu.Od roku 1959 je majitelem Krajské vlastivědné středisko.Dnes Státní hrad kde v jeho prostorách renesančního paláce je pozoruhodný Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech,pěkné jsou dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu.Při návštěvě se seznámíte s cennými sbírkami původního rodového muzea Liechtenštejnů,je zde i mobiliář svezený z nepřístupných severomoravských zámků.Nově byl objeven původní středověký prevet/záchod/.V podhradí je muzeum hodin je to jediné svého druhu u nás