r y c h l é   m e n u

Stavbou mohutného a důmyslného pevnostního systému byli ve 14. - 17. století pověřováni věhlasní stavitelé z mnoha evropských zemí. V roce 1996 postihlo Ston ničivé zemětřesení, které obrátilo historický střed městečka v sutiny

 

 I n f o r m a c e

 
 
 
21.6.2009
 N 42°50'18.359", E 17°41'46.672"
v návštěvních hodinách,
v době návštěvy volně přístupno
 
 
 

F o t o g a l e r i e

 

H i s t o r i e

 
   

 

STON
Dějiny Stonu jsou velmi staré. Sahají svými počátky až do římských dob. Ve středověku byl biskupským sídlem. Na plánovitém budování a opevňování Stonu se výrazně podílela Dubrovnická republika. Ston byl totiž jako celý poloostrov Pelješac od první poloviny 14. století její součástí. Vybavila jej také různými sociálními a jinými, na svou dobu velmi pokrokovými zařízeními. Dubrovnická republika měla na Stonu mimořádný zájem pro jeho velmi výnosné saliny.Jeho základem se staly tři pevnosti - Veliki kaštio, Podzvizd a Koruna, propojené 5,5 km hradeb se čtyřiceti věžemi a sedmi pevnůstkami.
Současně představoval po strategické stránce předsunutou výspu této republiky.Tvořilo ho patnáct bloků po deseti domech oddělených šest metrů širokými hlavními ulicemi a dva metry širokými vedlejšími, kolmými. Jednalo se o největší urbanistický projekt své doby.

Stavbou mohutného a důmyslného pevnostního systému byli ve 14. - 17. století pověřováni věhlasní stavitelé z mnoha evropských zemí. V roce 1996 postihlo Ston ničivé zemětřesení, které obrátilo historický střed městečka v sutiny. Rekonstrukce hlavních památek zničených zemětřesením je dnes již téměř dokončena. Nepoškozena tehdy zůstala nejvýraznější část někdejšího opevnění, pevnost Veliki Kaštio. Od ní vedou hradby na vrch Pozvizd a do Malého Stonu, zpevněné 31 hranolovými věžemi a 6 válcovými bastiony. Hradby byly dlouhé 980 m. Ston utrpěl i menší škody ve válce v letech 1991/92. Část hradeb je obnovena a je na ně možný přístup po schodech od parkoviště na východní straně města (zatím se neplatí vstupné) a dají se obejít až na západní stranu. Krásné výhledy na Ston a okolí se otevírají z horních partíí, zejména z pevnosti Pozvizd.

MALI STON
Nevelká obec a přístav v Malostonském zálivu (Malostonski zaljev), v těsné blízkosti městečka Ston (1,5 km). Má 225 obyvatel. Leží na pobřeží a na úpatí kopce Bartolomija. V chráněném zálivu mohou kotvit nevelké jachty.V mělkém zdejším zálivu a v blízké zátoce Bistrina je jedna z největších chovných stanic ústřic a slávek na východním pobřeží Jadranu, ve zdejších četných restauracích a konobách je možno prakticky kdykoli ochutnat tyto plody moře, naprosto čerstvé.
Mali Ston pochází ze 14. stol. a byl vybudován Dubrovnickou republikou jako součást mohutného systému opevnění města Stonu, který byl hraničním městem republiky ze severu, a jeho salin. Tvořily jej původně bloky domů ve třech ulicích. Dominantu tvořila soustava hradeb a pevností.
Za války začátkem 90. let 20. stol. byla obec ze 70 % vypálena a zničena v bojích se Srby a Černohorci, kteří usilovali proniknout tudy na poloostrov Pelješac a zmocnit se odtud Jiho  a Středodalmatských ostrovů (podle srbského plánu mělo severní křídlo Srbů postupovat od Maslenického mostu a od Zadaru ke Splitu a zde se právě spojit s jižním křídlem od poloostrova Pelješac - Chorvatům mělo zbýt pouze pobřeží od horského hřebenu Velebit k severu a Istrie). Právě v Malém Stonu se Chorvatům podařilo útok odrazit, zabránit tak obsazení poloostrova a ostrovů a rozbít tím celý srbský plán. Dnes je obec nově vybudována, veškeré stopy po válečných událostech byly odstraněny.

 

.