BOLESLAV I. Ukrutný narozen asi v roce 915 a zemřel roku 972
Český kníže, který vládl v letech 935-972
Boleslav I., taky se mu říkala bratrovrah, si postavil hrad v Čechách a pojmenoval ho svým jménem Boleslav. Zosnoval vraždu bratra Václava I. a pak obsadil Pražský hrad, kde převzal moc do svých rukou a také nechal pronásledovat Václavovy nejbližší rádce a důvěrníky. Taky nejspíš i jeho rodinu. Další krok udělal, že byli vyhnáni i mnozí kněží. Boleslav I. je považován za velmi zdatného panovníka, který posílil panovnickou moc a dovršil budování pokročilejšího typu státu. Také rozšířil území a moc přemyslovského státu až do Slezska a Krakova , ke svému knížectví připojil i Moravu a západní Slovensko. Boleslav I. jako první z českých knížat dal razit stříbrné mince-denáry. Boleslav I. také vedl čtrnáctiletý boj s německou říší,kde nebyl sice poražen, ale síla nepřátelského vojska jej donutila k vyjednávání. Kníže Boleslav I. se podrobil a uznal svrchovanost německého krále Otty I. Ke konci života se Boleslav I. snaží o založení biskupství v Praze.
Manželka se uvádí,že to byla jistá Biagota, ale jiné údaje o ní nejsou známy.
Děti:- dcera Dobrava , která byla roku 965 provdána za polského knížete Meška I. Piastovce
- synové Boleslav, Strachkvas, byl jako řeholník v Řezně přijal jméno Kristián. Byl jako první z historicky známých Přemyslovců určených k církevní dráze a je taky autorem legendy Život a mučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily.
- dcera Mlada, neboli Marie, byla abatyše prvního kláštera svatého Jiří na Pražském hradě.
BOLESLAV II. Pobožný narodil se kolem roku 929 nebo 935 a zemřel 7.2.999
Český kníže vládl v letech 972-999
Boleslav II. pokračoval v díle svého otce Boleslava I. a hranice českého státu ještě výrazně rozšířil.Boleslav II. vládl i Slezsku a části území Ruska, které sahalo až k hornímu Bugu. V roce 981 se však Boleslavovo panství s nástupem ruského knížete Vladimíra Velikého začalo rozpadat.Za vlády Boleslava II. bylo v roce 973 založeno a uznáno pražské biskupství, jehož prvním biskupem byl Sas Dětmar. Dal založit kláštery v Břevnově a v Ostrově. Druhým pražským biskupem byl Slavníkovec Vojtěch. Vztahy mezi knížetem Boleslavem II. a tímto biskupem byly velmi složité. Šlo hlavně o různé pravomoci a také financování církve, ale i rivalství mezi oběma rody. Dne 28.9.995 vydal kníže Boleslav II. Pobožný příkaz k zničení hradiště v Libici nad Cidlinou, které bylo centrem Slavníkovců.Všichni byli vyvražděni a tím činem bylo ukončeno sjednocení Čech pod přímou vládu Přemyslovců. V roce 997 byl zavražděn i pražský biskup Slavníkovec Vojtěch. Byl to jeden z nejvzdělanějších mužů té doby. Později byl svatořečen.
Manželka Emma, možná dcera Konráda , krále burgundského.
Děti:
- syn Václav, není o něm nic známo
- syn Boleslav, později Boleslav III. Ryšavý
- syn Jaromír
- syn Oldřich a dcera neznámého jména
BOLESLAV III. Ryšavý narozen není známo a zemřel roku 1037
Český kníže vládl v letech 999-1002 a pak 1003
Se jménem Boleslavem III. je spojená první vážná krize českého státu. Vítězným vojenským tažením polského knížete Boleslava I. Chrabrého ztratil Boleslav III. Krakovsko a Slezsko. Boleslav III. měl pocit, že je na knížecím stolci ohrožen i svými mladšími bratry Jaromírem a Oldřichem. Pro jistotu tedy nechal Jaromíra vykastrovat a Oldřicha se pokusil naštěstí bezúspěšně zabít. Oba uprchli ze země. V roce 1002 byl kníže Boleslav III. sesazen z trůnu a vypuzen ze země a polský kníže Boleslav I. Chrabrý využil rozvratu způsobeného bezohlednou politikou Boleslava III. a obsadil Čechy a na trůn byl povolán kníže Vladivoj, který byl spřízněný s rodem Přemyslovců. Vladivoj vládl jen pár měsíců na přelomu let 1002-1003 a v únoru 1003 dosedl Boleslav III. na knížecí stolec podruhé, i když jen na krátko. 9.2.1003 Boleslav III. vydal pokyn k vyvraždění Vršovců, včetně zetě.Polský kníže Boleslav i. Chrabrý jej opět sesadil z trůnu a zmocnil se sám vlády v Čechách. Na několik měsíců v letech 1003-1004 vznikla říše polsko-česká.Nezískal však v Čechách uznání, tak umístil na česká hradiště své bojovníky a Boleslava III. dal osletit a uvěznit. Z temnoty i z vězení ho po více než třiceti letech vysvobodila až smrt.
Manželka její jméno není známé.
Děti - dcera , není známo její jméno a pravděpodobně byla provdána za jednoho ze zavražděných Vršovců.
BOŘIVOJ I narozený okolo 852 a zemřel 889
První historicky doložený panovník,který vládl v letech 867/68-889
Bořivoj I. se v letech 867/68 stal pražským knížetem, ale jeho moc nepřesahovala rámec středních Čech.Od roku 872 podporoval s ostatními českými knížaty moravského Svatopluka v boji s falckými bojovníky. Roku 874 se oženil s Ludmilou s níž v letech 882-884 přijal na Velehradě u velkomoravského knížete Svatopluka křest od arcibiskupa Metoděje.Během své vlády nechal Bořivoj I. vystavět první křesťanské kostely v Čechách a to svatého Klimenta na Levém Hradci a Panny Marie poblíž vrchu Žiži.Teprve pak začalo budování základů dnešního Pražského hradu, kde přenesl i své sídlo z Levého Hradce a tím se Praha stala rodícím se centrem českého státu. Koncem 9.století je možno říci,že měly jednoho hlavního knížete. Když roku 889 Bořivoj I. zemřel, tak se vlády ujal velkokníže Svatopluk, který vládl v letech 890-894.
Manželka Ludmila, která podle kronikáře Kosmy pocházela z Pšova u Mělníka, byla dcerou Slavibora. Taky první česká světice, která v roce 921 byla v Tětíně úkladně zavražděná.
Děti -
- Spytihněv
- Vratislav
BŘETISLAV I. narodil se roku 1002 a zemřel 10.1.1055
Český kníže, který vládl v letech 1035-1055
Břetislav I. nemanželský syn Olodřicha I. a neurozené ženy Boženy musel o podporu českých družníků i o nárok na knížecí trůn velmi tvrdě usilovat. Pro Břetislava I. bylo nejdůležitější aby měl vhodný sňatek na úrovni přemyslovského rodu. Odpovídající nevěstou byla Jitka ze Schweinfurtu , která byla spřízněná s rakouským panovnickým rodem Babenberků. Roku 1021 Břetislav I. Jittku unesl z kláštera a tím si nový český kníže Břetislav I. podrobil v roce 1038 část Slezska a Krakov. V roce 1039 dobyl sídelní hrad Piastovců ve Hvězdně, kde v bazilice Panny Marie bylo uloženo tělo svatého Vojtěcha. Jeho ostatky nechal převézt do Prahy. Ve Hvězdně byl vyhlášen nejstarší zemský zákoník tak zvaně Břetislavova statuta. Tímto zákoníkem usiloval o dodržování křesťanských mravů. Na sklonku své vlády a to v roce 1054 vydal ještě Břetislavův stařešinský zákon, jimž bylo stanoveno, že českým knížetem se stane vždy nejstarší Přemyslovec. Na Moravě pak měli vládnout mladší synové. Břetislav I. měl velkou ctižádost založit velkou slovanskou říši a proto usiloval o dobytí polských území. To se ovšem nelíbilo novému německému králi, římskému císaři Jindřichu III., který jeho výbojům učinil záhy konec. Břetislav I. se mu poddal a slíbil mu věrnost. Pro své syny zřídil na Moravě údělná knížectví Brněnsko, Olomoucko a Znojemsko. Břetislav zemřel při výpravě do Uher.
Manželka byla Jitka , dcera Jindřicha ze Schweinfurtu
Děti-
- syn Spytihněv II. český kníže
- syn Vladislav II. český kníže
- syn Konrád I. Brněnský český kníže
- syn Jaromír pražský biskup
- syn Ota I. Olomoucký olomoucký údělník
JAROMÍR není známo, kdy se narodil a zemřel 4.11.1035
Český kníže vládl v letech 1003, 1004-1012, 1033-1034
Jaromír byl v roce 999 na příkaz bratra knížete Boleslava III. vykastrován. Poté spolu s bratrem Oldřichem a matkou uprchli do Bavorska k vévodovi Jindřichu II. V roce 1003 byl Jaromír povolán , aby se ujal vlády, ale záhy však musel opět uprchnout, protože na knížecí trůn se dostal opět Boleslav III. Po dvou měsících byl však svržen. V letech 1004-1012 se Jaromír stal opět českým knížetem. Roku 1004 Jaromír spolu s římským králem Jindřichem II. vstoupil do Čech a polské posádky z hradišť byly vytlačeny. Morava však i nadále zůstala pod polskou korunou. Roku 1012 sesadil Jaromíra jeho mladší bratr Oldřich a Jaromír uprchl k bavorskému vévodovi Jindřichovi. Ten ho však dal uvěznit v Utrechtu a pak jej vydal knížeti Oldřichovi, který ho pro jistotu uvěznil v Lysé. V tomto vězení Jaromír strávil dvacet jedna let. Roku 1033 byl na příkaz německého krále a římského císaře Konráda II. opět povolán, aby spolu se synovcem Břetislavem I. vládl v Čechách. Když byl Oldřich propuštěn a vrátil se zpět nechal Jaromíra oslepit. Záhy po svém návratu však Oldřich zemřel a Jaromír opět na krátký čas usedl na knížecí trůn, ale vzápětí se ho zřekl ve prospěch svého synovce Břetislava I. v listopadu ruku 1035 byl Jaromír krutě zavražděn Vršovci
OLDŘICH narození není známo a zemřel 19.11.1034
Český kníže , který vládl v letech 1012-1033 a pak 1034
Jelikož byl Oldřich nejmladším synem Boleslava II., tak na trůn nastoupil Boleslav III., který chtěl bratry zlikvidovat. Proto utekl s bratrem Jaromírem i matkou pod ochranu bavorského vévody Jindřicha. Po nástupu Jaromíra na trůn se Oldřich vrátil na svůj úděl na Žatecku v oblasti dnešních Postoloprt. Kolem roku 1001-1002 se seznámil s prostou selskou ženou Boženou a to navzdory tomu, byl již ženatý.Také Božena nebyla svobodná a v té době byla provdaná za jakéhosi Křesinu. V roce 1012 Oldřich zbavil Jaromíra vlády a vypudil ho ze země. Také se o Oldřichu říká, že byl velmi cílevědomý, ale bezohledný muž, který pouze on mohl zaručit trvání přemyslovského rodu a z toho důvodu byli přívrženci přemyslovského rodu schopni a ochotni smířit se s budoucími evidentními nesrovnalostmi v čistotě přemyslovského rodokmenu. V roce 1019 dobyl zpět na Polácích Moravu a připojil ji k českému státu. Nově nabyté území svěřil do správy svého syna Břetislava, čímž upevnil jeho legitimitu a v roce 1032 založil Oldřich sázavský klášter. Roku 1033 zbavil Konrád II, král německý a císař římský Oldřicha vlády a dal ho uvěznit. Důvodem byly Oldřichovy výboje do Uher. Na jaře příštího roku jej císař Konrád II. omilostnil a směl se vrátit zpět na knížecí stolec do %Cech, kde si začal vyřizovat účty. Bratra Jaromíra dal oslepit a uvěznit. Dokonce ze země vypudil i svého syna Břetislava , ale z jakých důvodů k tomu došlo není známo. Za Oldřichovy vlády, jakkoli byla krutá, tak došlo k překonání krize českého státu.
Manželka : u první není jméno známo a druhá manželka , podle legend selská dívka Božena
Děti, měl s druhou manželkou syna Břetislava
SPYTIHNĚV I. není známo,kdy se narodil a zemřel v roce 915
Český kníže , který vládl 895-915
Spytihněv I. byl právoplatným nástupcem na knížecím stolci.Po smrti otce Bořivoje I. byl vytlačen velkomoravským knížetem Svatoplukem. Spytihněv I. se tedy postavil do čela proti moravské opozice. V roce 895 východofranský král Arnulf pořádal v Řezně slavný sjezd na který se dostavili všichni čeští vévodové a králi Arnulfovi se poddali. Tím se Čechy odtrhly od Velkomoravské říše. Spytihněv I. podporoval křesťanství a taky se mu připisuje založení kostela svatého Petra a Pavla v Budči
.Manželka není známá, ani jeho děti
SPYTIHNĚV II. narozený roku 1031 v Olomouci a zemřel 28.1.1061 v Hradci nad Moravicí
Český kníže který vládl v letech 1055-1061
Jako dítě se Spytihněv stal a to roku 1039 rukojmím krále Jindřicha III., kterému se znelíbila expenzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čechy byl vyměněn za německé pány.O rok později byl ale Jindřich úspěšnější a Spytihněv putoval znovu jako záruka míru do německých zemí. Není známo, jak dlouhou dobu tam strávil, ale Spytihněvových sedmnácti letech mu otec Břetislav I.svěřil olomoucký úděl a před svou smrtí ho Břetislav povolal do Čech na knížecí stolec a Moravu rozdělil mezi další tři syny.V roce 1055 přijal Spytihněv po smrti otce Břetislava I. od král a císaře Jindřicha III. Čechy v léno, v zápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě a dle Kosmy dal všechny Němce včetně své matky ze země vyhnat. Dochované prameny tomu ale odporují. Kníže dal vyhnat zřejmě jen svou matku, protože snad bránila jeho mladší bratry, a abatyši u svatého Jiří německého původu. Sám Spytihněv měl německou manželku a také ze Sázavského kláštera vypudil slovanské slovanské mnichy, které nahradili mniši němečtí, provádějící latinskou liturgii.V roce 1057 Spytihněv II. zakládá litoměřickou kapitulu a v roce 1059 vrátil olomoucký úděl bratrovi Vratislavovi , aby otupil spojenectví mezi Uhrami a Svatou římskou říši.Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy svatého Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.Dá se předpokládat, že Spytihněv usiloval o královskou korunu. Své ambice opřel o stabilnější papežství. Po jednání s papežem získal v roku 1059 nebo možná roku 1060 mitru - jako předstupeň koruny.Spytihněv zemřel ve třiceti letech, po šesti letech vlády. Stalo se tak 28. ledna 1061snad po bojích okolo Hradce nad Moravicí a pohřben je ve Svatovítské bazilice. Mnozí kronikáři předpokládali, že druhá polovina 11. století bude dobou Spytihněva, nepochybně schopného knížete, osud tomu ale chtěl. Jeho nástupcem a prvním českým králem se stal Spytihněvův jeho bratr Vratislav II.
Manželka byla Ida Wettinská
Děti
- dcera neznámého jména
- syn Svatobor , který se stal aguilejským patriarchou a to roku 1085 ale už 23.2.1085 byl zavražděn při pouliční výtržnosti.
VÁCLAV I. Svatý narozený kolem roku 907 a zavražděn 28.9.935
Český kníže a světec vládl v letech 921-935
Kníže Václav I. byl nejstarším synem Vratislava I. a Drahomíry. Vychováván byl na Tětíně a to svou babičkou Ludmilou, která ho nechala vyučovat slovanským knězem Pavlem. V pozdějších letech byl poslán do Budče, kde se učil i latině. V únoru 921 po smrti otce Vratislava I. se vlády ujala poručnické vlády jeho babička Ludmila. Ta však byla ještě téhož roku v září zavražděna a poručnické vlády se ujala jeho matka Drahomíra.Václav I. začal vládnout přibližně od roku 922. Zapudil matku, ale po nějaké době ji opět povolal k sobě. Roku 929 německý král Jindřich I. Ptáčník spolu s bavorským vévodou Arnulfem podnikli vojenský vpád do Čech. Podařilo se jim proniknout až k Praze a Václav I. byl nucen se německému panovníkovi podrobit a platit poplatek římskému králi. Václav I. založil na Pražském hradě kostel svatého Víta. kde část ostatků svatého Víta získal právě od krále Jindřicha I. Václavova orientace na západní křesťanství se však nelíbila matce Drahomíře ani mladšímu bratrovi Boleslavovi I., za kterým stála četná skupina přívrženců. Tento konflikt pak vyvrcholil 28.9.935, kdy byl Václav I. zavražděn v Boleslavi. Když se pak Boleslav I. stal knížetem, tak nechal převést Václavovo tělo do chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Ty jsou uloženy ve Svatováclavské kapli dodnes. Kníže Václav I. byl již od druhé poloviny 10.století považován za patrona české země a za světce.Od dob krále Karla IV. se symbolem českého státu stává svatováclavská koruna.
Jméno manželky není dodnes známo.
Děti-podle legendy by to měl být syn Zbraslav
VRATISLAV I. narozen okolo roku 888 a zemřel 13.2.921
Český kníže vládl v letech 915-921
Kníže Vratislav I., mladší syn Bořivoje I. vládl po smrti bratra Spytihněva I.. Musel bránit Čechy před častými nájezdy Maďarů. Vratislav I. je také zakladatelem kostela svatého Jiří na Pražském hradě. Celou dobu usiloval o sblížení s dalšími západoslovanskými kmeny.
Manželka Drahomíra, která po smrti Vratislava dne 15.9.921 vyslala na Tětín své družiníky, aby uškrtili její tchýni Ludmilu.Na krátký čas se ujala poručenské vlády za svého syna Václava I. a také se zmocnila Ludmilina majetku.
Děti-
- Václav I.
- Boleslav I.
- Spytihněv
- a čtyři nejmenované dcery.