r y c h l é   m e n u
zbytky hradu založeného na počátku 13. století , po obnově v držení  Vartemberky a rodem Berků

 I n f o r m a c e

 
Děčín
 
26.4.2016
50.8571550N, 14.5817628E 
bez omezení
fotografování bez problému
parkování pod hradem 
 
 
   

F o t o g a l e r i e

 

H i s t o r i e

   

Rozsáhlá hradní zřícenina, dominanta krajiny v nejzápadnější části Lužických hor, "okupuje" 670 m vysoký čedičový suk nad Jiřetínem po Jedlovou. Strategicky výhodnou skálu opevnili zřejmě již v polovině 13. století Vartemberkové a hrad pojmenovali podle oné skály (Dohlenstein - Kavčí kámen), střežili odtud cestu z Čech do Lužice.

První písemná zmínka pochází z roku 1337, kdy hrad držel Vaněk z Vartemberku. Toho roku také Tolštejn dobyla vojska Lužičanů - posádka totiž podnikla loupeživé výpady na Žitavsko. Hrad byl obnoven, od roku 1402 jej koupili Berkové z Dubé a připojili ke svému rozsáhlému panství. Berkové tehdy ovládali území až po Lužici a sasky Hohenstein. Jan Berka byl původně stoupencem kalicha, ale měl strach o svůj majetek, a tak se spojil s katolickým panstvím - v té době Tolštejn sloužil jako předsunutý zvědný hrad odkud šlo do Lužice a Slezska varování o pohybu husitských vojsk. Jenomže vypočítaví Berkové i Vartemberkové uzavřeli s husity mír, přijali jejich posádky - tak byl roku 1425 na Tolštejně vězněn zajatý budyšínský hejtman Mikuláš Ponikau. A husité se při svých válečných taženích Tolštejnu vyhýbali.

Kolem roku 1460 se Albrecht Berka z Dubé pro nepřiznané dědictví postavil proti Jiřímu z Poděbrad a ten dal roku 1463 Tolštejn dobýt. Pan Albrecht se utekl pod ochranu papežského legáta do slezské Vratislavi, v roce 1464  byl v nepřítomnosti odsouzen včetně ztrát Tolštejna. Ke statku tak přišli Vartemberkové - a nad Tolštejnem byla vyhlášena církevní klatba. Na oplátku Vartemberkové válčili s Lužany. Vartemberk se při těchto válkách finančně dost vyčerpal, a tak hrad roku 1481 prodal saským knížatům, od nich se panství v roce 1485 dostalo do rukou Šlejniců. Ti hrad opravili a podpořili těžbu stříbra, pro saské horník pak založili město Jiřetín. Pak se tu vystřídalo několik majitelů, koncem třicetileté války v roce 1642 se tu usadila rakouská armáda. Hrad obléhali a ohnivými střelami vypálili Švédové. Objekt už nebyl nikdy obnoven. Od roku 1681 i s panstvím patřil Liechtenštejnům

Jeden čas se v rozvalinách ukrývala loupeživá banda vedena jistým Kardínkem a později záhadným lapkou zv Zelenovous. Ještě v červenci roku 1757 obsadila hrad rakouská armáda při pronásledování ustupujících Prusů. Zříceninu pak postupně rozebírali místní obyvatelé na stavební materiál ke zkáze přispěli i hledači pokladů. Vypráví se, jak skupina Vlachů objevila tajnou chodbu. Zlý démon, hlídající cennosti, ale bleskem zapálil zříceniny a zabil jednoho z odvážlivců - ostatní všeho nechali a utekli. Podle jiné pověsti se ruinamu prochází Bílá paní hlídaná velkým černým psem. Jiný příběh připomíná velkého černého  ptáka, který občas přiletí za tichých měsíčních nocí - jakmile usedne, sesune se část dosud stojících stěn.

Od 19. století se Tolštejn stal i turistickým cílem, v roce 1866 tu byla dokonce zřízena restaurace. Dnes tu vidíme zbytky mohutní štítové zdi, vysoké 15 metrů a silné přes 3 metry, základy vstupní věže, zbytky původního horního paláce, na severu je šlejnicovská bašta a v sz cípu okrouhlá věž a hladomorna.

 

 

Vsevjednom.cz