Hrad dali postavit asi roku 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús, účastník bitvy u Kressenbrunnu, v které 12.7.1260 král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV. Hrad pojmenoval po svém erbu, lišce, tedy fuchsberk, z kterého znikl počeštěný název Pušberk. V letech 1264 a 1266 se Jaroš psal už z Pušberka. Hrad byl postaven na ochozu nové cesty vedoucí od Horažďovic přes Klatovy, Poleň k Horšovskému Týnu a odtud k zemské hranici.Měla tak být posílena ochrana zemské hranice, kterou chránila nově založená královská města Klatovy a Domažlice a hrady Rýzmberk a Starý Herštejn.

Roku 1298 držela hrad Jarošova vdova Kateřina, která ho však záhy prodala členům rodu Hroznatovců, z kterých se jako prvý připomíná Bušek, který se psal už roku 1339 z Pušperka.Buška vystřídal Racek, uváděný v roce 1355. Roku 1391 se připomíná další Bušek z Pušperka, kterému však už hrad nepatřil a který držel Svrčovec.Asi v 70. letech 14.století držel hrad Pušperk Ctibor Tlam, lovčí dobříšských královských lesů a od roku 1379 držitel sousedního statku Únějovic. Roku 1390 daroval král Václav IV. hrad Renvaldovi z Ústupenic, který však statek značně zadlužil. Značnou pohledávku tu měl i pražský žid Jonáš, který se jako hlavní věřitel stal jeho držitelem. Po Jonášově smrti však připadl statek jako odúmrť opět Václavu IV., který jej asi kolem roku 1400 prodal bratřím Renvaldovi a Bohunkovi z Ústupenic, z kterých první se stal jako pán z Pušperka, uvádí se 1404.Renvalda vystřídal bratr Svojše, který se za husitské revoluce přidal na stranu Zikmundovu a padl v bitvě u Vyšehradu 1.11.1420. Po něm zdědil statek Hynek z Ústupenic, který zemřel po roce 1439. Také on byl katolík a proto i nebezpečný soused nedalekého táborského města Klatov.

S pomocí Klatovských byl hrad neznámo kdy dobyt a pobořen. V roce 1434 byl sice pušperský statek Hynkovi z Ústupenic vrácen, ale hrad obnoven nebyl.Když Hynkova vdova Ofka prodávala pušperské zboží svému třetímu manželu Jetřichovi z Čiremperka, uvádí se hrad jako zpustlý a pobořený. Ale roku 1457 se zjistilo, že smrtí Hynka z Ústupenic připadl hrad králi Ladislavovi Jagellonskému. Od něho koupil Pušperk v roce 1465 Jiřík z Říčan, který si však ponechal jenom polovinu statku, kdežto druhou polovinu získal téhož roku třetí manžel vdovy po Hynkoviz Ústupenic, Ofky,Jetřich z Čiremperka. Ten však už před rokem 1473 prodal svoji polovinu s pobořeným Pušperkem Břeňkovi z Ronšperka, který hrad obnovil.Protože prý Břeněk z hradu znepokojoval okolí, byl po sněmu v Benešově, na kterém byl obnoven v zemi mír, Pušperk v červnu 1473 Klatovskými dobyt a pobořen. Zdá se však, že hlavní příčinou dobytí hradu bylo Břeňkovo katolictví, což se nesrovnávalo s podobojím klatovských měšťanů, kteří byli věrni králi.Pobořený hrad už nebyl obnoven. Na sklonku 15.století připojil pušperský statek Švihovští z Rýzmberka ke švihovskému panství a o obnovení hradu nestáli, protože sídlili na hradě Švihově. A když bylo pušperské zboží roku 1548 od švihovského panství znovu odděleno a prodáno Albrechtovi Nebílovskému z Draholuze, nový majitel si záhy po roce 1550 postavilo v nedaleké Poleni, která byla rovněž součástí pušperského statku.

Koncem 16.století byla na hradišti přestavěna kaple svatého Václava, která však byla za Josefa II. zrušena a časem se zřítila.
Dnes se ze zříceniny hradu Pušperk mnoho nedochovalo.