Hrad Cornštejn byl vybudován v 1. polovině 14. století . Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zohn (hněv) a Stein (skála), tím měla být vyjádřena síla a pevnost hradu. Vznikl jako královská pevnost . Poprvé se uvádí v listině markraběte Karla z 31. května 1343, kterou dovolil Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka . V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, avšak k roku 1363 se Lichtenburkové opět uvádějí jako držitelé.

       Roku 1422 hrad údajně padl do rukou husitů.  Od roku 1460 držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Jiří z Poděbrad hrad roku 1464 oblehl a jeho dobývání trvalo téměř rok.  V polovině roku 1465 byl Cornštejn králem dobyt, Lichtenburkům konfiskován a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang jej opravil a nově opevnil. 

      Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburků . Za jejich panství bylo v roce 1542 opevnění Corštejna v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posíleno.  Roku 1576, změnil hrad majitele a  zanikla potřeba dále jej udržovat. Od konce 16. století je hrad pustý. Jako součást bítovského panství přecházel Cornštejn postupně do vlastnictví Jankovským z Vlašimi (1617), hrabatům z Daunu (1788), počátkem 20. století zdědili panství Haugvicové.

     Roku 1906 je prodali Janu Ladislavovi Zamoyskému, který je postoupil knížeti Františkovi Radzivillovi. V roce 1912 získal panství Jiří ml. svobodný pán Haase z Hasenfeldu, jemuž zůstal až do zestátnění po 2. světové válce.