Čachtice
Zde se nacházíte: Domovská stránka ► Hlavní stránka ► Hrady zámky ► Hrady zahraniční ► Čachtice
|
|
Čachtice
|
|
|
 |
 |
Původní vzhled |
|
| Datum návštěvy | 1.6.2008 | |||
| www | ||||
| Okres | Nové Mesto nad Váhom | |||
| Reportáž | ||||
| Turistická známka | ||||
| Turistické razítko | ||||
| Dostupnost | volně přístupný | |||
| Fofografování: |
|
|
|
Další hrady a zámky na Slovensku
|
|
|
| Fotogalerie : |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Historie :
Osada Čachtice je v archivních dokumentech zmiňována v roce 1263 jako příslušenství Nitranského hradu,ale potřeba zabezpečit hranici s Českým královstvím vedla k výstavbě kamenné pevnosti.Její jádro stálo už v roce 1273,když synové Kazimíra z bínské větve Hunt-Poznanovců ubránili Čachtický hrad před vojsky českého krále Přemysla Otakara II.Později se hradu zmocnil Matúč Čák a do vlastnictví koruny se vrátil až po oligarchově smrti v roce 1321.Od roku 1392 byl Čachtický hrad dědičným vlastnictvím Stiborovců a po vymření jejich rodu se v roce 1436 se stal majetkem královského pokladníka Michala Országha.Ve vlastnictví jeho dědiců hrad zůstal do roku 1567 kdy rod Országhovců pánem Krištofem vymřel.O dva roky později v roce 1569 císař Maxmilián II.uprázdněné čachtické hradní panství vyměnil Uršule Kanizsaiové,vdově po palatinovi Tomášovi Nádasdym a jejímu nedospělému synovi Františkovi za jejich hrad Kanizsu,který potom přestavěl na protitureckou pevnost.Po smrti obávaného protitureckého bojovníka Krantiška Nádasdyho v roce 1604 převzala jménem svého šestiletého syna a dcer správu rodinných majetků vdova Alžběta Báthoryová.Fakta o ní říkají,že nejčastěji žila v Sarvári nebo na hradech Léka a Keresztúr/dnes v Rakousku/,přechodně se zdržovala na panstvích Füzér a Ecsed nebo v bratislavském a vídeňském paláci.
Do Čachtic přicházela jen příležitostně .Z hlediska historie Čachtického hradu její zdejší účinkování bylo jen epizodou.Je pravda,že se žádným hradem na Slovensku se nepojí tolik příběhů a legend jako s Čachtickým hradem.Téměř všechny je má na svědomí Alžběta Báthoryová.Alžbětě Báthoryové například koupání v krvi,jsou pravděpodobně spíš výmyslem jezuity Ladislava Thuróczyho,který příběh Čachtické paní oživil a dotvořil až v díle Ungaria suis cum Regibus compendia data,vydaném v Trnavě v roce 1729.
Dnes díky filmu a literatuře ji každý zná jako krvavou hraběnku. Podle jedné z pověstí se její krvavý příběh začal právě po smrti jejího manžela.Čachtické panství si po Báthoryčině smrti rozdělili syn Pavel a jeho sestra Kateřina provdaná za Jiřího Drugetha.V dubnu roku 1671 byl popraven Pavlův syn krajinský soudce František II.Nádasdy,jeden z předních představitelů protihabsburského Wesselényiho spiknutí.Jeho majetek byl zkonfiskován a nádasdyovský díl čachtického panství královská komora v roce 1695 předala Krištofovi Erdödymu.Na počátku 18.století během Rákocziho protihabsburského povstání byla na Čachtickém hradě dislokovaná posádka císařských vojáků.Vbojích značně poškozený hrad potom nějaký čas sloužil jako vězení,ale když v roce 1799 vyhořel ,zůstal úplně opuštěný Zřícenina hradu Čachtice se ale dochovala dodnes.
Alžběta Báthoryová
Manželka Františka Nádasdyho,Alžběta rozená Báthoryová je nejznámější postavou z historie Čachtického hradu.Šla o ní pověst,že na svých panstvích zabila nebo dala zabít mnoho děvčat a žen.Koupala se v jejich krvi,aby si zachovala věčné mládí.Mnohé zaklínací modlitby a čarodějnické praktiky jí poradila šafářka myjavského statku.Ve večerních hodinách 29.12.1610 ji v čachtickém zámku /už neexistuje/překvapil palatin Jiří Thurzo s doprovodem.V zámku našli mrtvé děvče a další dvě byly rozdrásané.Na druhý den paní Alžbětu převezli na hrad,kde byla internována bez soudního procesu a rozsudku jen na ústní příkaz palatina až do své smrti 21.8.1614.Její společníci a spoluviníci /například šafářka myjavského statku/byli odsouzeni a popraveni v Bytči už v roce 1611.
Režisér Juraj Jakubisko zde v roce 2006 natočil historický velkofilm "Bathory".
