Zde se nacházíte: Domovská stránka Hlavní stránka   Hrady zámky  Hrady  olomouckého kraje    Bouzov

Bouzov

 

 Původní vzhled

dobová fotka  

 Datum návštěvy  12.8.2006
 www  oficiální stránky
 Okres  Litovel
 Reportáž   ANO
 Turistická známka

   turistická známka  

 Turistické razítko  
 Dostupnost  dle návštěvních hodin
 Fofografování:  pouze exteriéry


Další hrady a zámky v kraji:

Vsevjednom.cz

Fotogalerie :

Historie :

     Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století jako strážní hrad. Vystřídal řadu majitelů,  ve 14. století to byli pánové z Bouzova, Jan z Vildenberga, markrabě Jošt, pánové z Kunštátu (v této souvislosti je nutno uvést, že hrad Bouzov bývá někdy označován za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad); v 15. století hrad vlastnili pánové z Kunštátu, Zdeněk Kostka z Postupic a Jan ze Šelmberka; v 16. století rod Podstatských, Nakser z Chotějovic, Jan Berger z Bergu.

        V 17. století se stali majiteli hradu Friedrich z Oppersdorfu, Eusebie Podstatská, Leopold z Hodic či František Josef z Hodic. Posledně jmenovaný prodal hrad s celým panstvím roku 1696 Františku Ludvíkovi, falckraběti rýnskému, biskupovi ve Wormsu a Wratislavy, který působil současně jako velmistr Řádu německých rytířů a hrad tak přešel do majetku řádu. Tento stav setrval až do října roku 1939, kdy německý nacistický stát hrad zkonfiskoval.

      V období II. světové války na hradě sídlila jednotka SS. Od roku 1945 se hrad stal majetkem československého a později českého státu.V současné době je veden o vlastnictví hradu restituční spor mezi Českou republikou a Německým řádem. V průběhu staletí měnil hrad svou podobu i funkci. Zhruba do poloviny 16. století plnil hrad výraznou obrannou úlohu.  Během 18. století byly již ale obydleny pouze budovy předhradí a samotná budova hradu velmi rychle chátrala. Na konci 19. století rozhodl velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský (1863-1954) o obnově hradu, usiloval o jeho přeměnu v reprezentativní sídlo.  Přestavba byla realizována na základě plánů architekta Georga von Hauberissera (1841-1922).