rychle menu  

 Pobřeží růžové žuly (bublina 4) ("Cóte de Granit Rose") - jeden z nejkrásnějších úseků bretaňského pobřeží. Jeho koulo spočívá v kontrastu: na jedné straně u hlubin na povrch vyvřelá růžová žula (případně oranžová) a na druhé straně zlatý písek a smaragdově zelené příbřežní vody. Narazíte především na útesy a obrovské balvany, jejichž tvary vedly k romantickým pojmenováním, a samozřejmě pláže. Ostrůvek Ile Grande, spojený s pevninou malým mostem, je domovem ornitologické stanice. Dále tu objeve rozsáhle vřesoviště a megalitickou krytou chodbou. Na pobřeží mezi malým přístavem Ploumanac'h a letoviskem Perros-Guirec jsou v útesech jeskyně, kde stále žijí mořské vydry.  Cestou můžete navštívit maják, nádherné skalní útvary, vykoupat se na pláži v městečku, kde je také i sprcha ( s výhledem na hrad Costaérés), pozůstatky přílivové elektrárny, oratorium sv. Guirece (bohužel při odlivu), kapličku sv. Guirece a spoustu vyhlídkových míst. A pokud někomu vyhládne, může se posilnit v jedn z mnoha restaurací.

Kalvárie: (bublina 5) - nedaleko Morlaix se nachází několik enclos paroissiaux, farních areálů s kostely, hřbitovy, kostnicemi, triumfálními oblouky a zejména krásnými kalváriemi. Jde o charakteristické ědictví bretaňské náboženské kultury. Mistři sochaři vytesali příběhy Krista do kamene, aby tak názorně vzělávali věřící (podnětem byla i protireformace) a tak můžeme dodnes obdivovat živé figurky. Často se na nich podepsal zub času, někdy jsou obrostlé mechem, ale možná právě proto jsou působivé. K nejzajímavějším patří kalvárie v St.-Thégonnec až z roku 1610 a Guimilliau z let 1581-88. My navštívili právě tu v městečku Guimilliau. Farnost je zasvěcena sv- Miliau, který byl v roce 792 sťat na příkaz svého bratra.