rychle menu  

 

   

   
 Datum : 2.8.2015
 Název

Peťánkův týden divů - s CK Alpina - Dolomity

k jezeru Sorapis

 Lokalita Dolomity
 Okres provincie Belluno, region Benátsko
 Mapa oblasti

Najdete nás na mapy.cz

ANO foto na facebooku - 800x600
Statistika

 Délka trasy

15km

 Maximální výška 2378 m.n.m.
 Minimální výška 1780 m.n.m.
 Převýšení 598m
 Dnes vystoupáno 710 m
 Stav "Okolo Česka II." 1644 km
 Celkem vystoupáno 52,045km
 

  

 Počet účastníků: 1+autobus, druhý den v italských Dolomitech začal deštivým ránem, déšť však ustal a podle předpovědi se počasí mělo vybrat po obědě, proto Katka naplánovala prohlídku města Cortiny a pak trochu upravenou trasu k jezeru Sorapis a místo trasy 215 jsme došli do cíle přes 213 (můžete se podívat i na mapy.cz, kde je trasa  zaznamenána. Vrátím se k městečku Cortina, která byla dějištěm zimních olympijských her v roce 1956 a v roce 1963 zde bylo i mistrovství v krasobruslení. Samozřejmě nechyběla návštěva tohoto zimního stadionu, kde se dnes hraje italská hokejová liga,i když místní nepatří k těm nejlepším. V odpoledních hodinách jsme se přesunuli do sedla Pso de Troci a odtud jsme zamířili skoro po vrstevnici, občas s řetězy na přidržení, občas i přes malé vodopády až k jezeru Lago del Sorapis, kdeje turistická chata a krásně modrá voda v jezeře. Nesmělo chybět i ochutnání zdejšího piva, když už jsem se tak daleko vyšplhal. Po malé pauze pak následoval prudký výstup po trase 216 a odkud jsme měli i krásné výhledy. A po trase 223 jsme došli v krásném údolí pod vrcholem Razesta (2768 m.n.m.) kde na jednom místě byl ještě sníh, až k lanovce, která nás naposled svezla v 17:10 dolů do Cortiny. Pak už jen přesun do campu, večeře, bečka apod. prostě takové běžné věci, které se na akcích CK Alpina dějí.

 

autobusové nádraží Cortina vydávám se po městě, pak se připojím i k dalším, aspoň se neztratíme

   

  ti co zabloudí, má CK zajištěnou náhradní dopravu

   

   

   

   

olympijský stadion, jdeme i dovnitř hraje se tu italská liga a v roce 1963 zde bylo mistrovství v krasobruslení, ale to tehdy ještě střecha nebyla

  nechybělo i amerikáno kafe a pivo

   

  počasí se nám umoudřilo, v sedle Pso del Tre Croci

   

   

  a už začínají ty panorámata na Zimes de |Macuoira

   

  občas nějaký ten vodopád

  nechybělo i lano, spíše na jistotu při mokru

i železné schody a aby to bylo zajímavé, zde byla i "mokrá ferrátka" muselo se projít malým vodopádem a ještě se přidržet lana

  Katka nás čekala na rozcestí k chatě a dávala si do nosu, inu, vedoucí musí být vždycky fit

  krásné to výhledy na Dito di Dio tyčící se za jezerem

  ranní ptáče bez lahváče

  jezero Soratis

  tak to abyste věřili, že jsem se tam dostal taky

   

pak nastalo hodně prudké stoupání na hřeben, někdy až moc velké schody, až se mi roztrhaly kalhoty :D doufám, že si toho nikdo nevšiml  

   

  no není to hezké ?

  a pak údolím kolem  hor Zimes del Ciadin del Loudo

   

   

   

   

   

sedlo Forc Ciadin  

ze sedla pak stále po 223 nahoru, někteří mohli jít i po 213 k lanovce, ale když šli všichni nahoru, tak já tam chybět nesměl  

   

   

  sedlo Forc. Faloria

malá ferrata - stačí překonat malé stoupání a je tu další údolí kdo nemohl, na toho si počkal místní dravec

   

   

   

   

  to je prostě ono, procházet se pod horami

   

malé ledové pole  

  za touto horou je už dnešní cíl - lanovka

  v údolí kamzíci

  trochu napětí

   

   

  a už je tu skoro závěr dnešního výletu

  hmm, pořádný kus cesty jsme urazili tedy

  lanovka, bacha na odjezd poslední, je v 17.00

   

  ostatní už tu čekají

výhledy dolů, než se vyjedná skupinová sleva  

už přijíždí začalo odpočítávání, kolik nás vlastně tak přibližně přesně je

pak šup dolů spodní stanice lanovky

autocamp, kde jsme našli útočiště, camp Sass Dlacia, logo i odkaz je na začátku každé reportáže  

NAVRCHOLU.cz