ze Štrby na Štrbské pleso vede cesta nová a již z dálky jsou vidět bezoblačné hory

a taky náš cíl - Kriváň

pohled na Predné Solisko - staví se tam nová 4-sedačková lanovka.

Predné Solisko v odrazu Štrbského plesa

cesta vede po Tatranské magistrále, je to 4 km chůze bez většího převýšení - rozcestník u Jamského plesa 1462 m.n.m.

tak, na Kriváň je to jenom 2:45 hodiny

v údolí je mlha, otevírají se nám pohledy na Západní Tatry

po cca 300 výškových metrů vycházíme z lesa a vidíme před sebou Kriváň (vlevo) Važeckou dolinu

zprava - Sedielkova kopa (2061 m.n.m.) Jamská kopa (2079 m.n.m0

pohled zpět do údolí

v pozadí Roháče

pohled na druhou přístupovou cestu - z rozcestníku Tri studničky

cesta vede po kamení neustále, obcházíme Malý Kriváň a otevírá se nám pohled na ten náš Kriváň

i na druhém přístupu je lidí jako smetí - inu byl krásný den a spoustu lidí využilo krásného počasí

v údolí je stále mlha i když se již rozpouští, tam vzadu je i Ďumbier, z něho jsme minule koukali na Kriváň

Kriváň a Daxnerovo sedlo

svět je malý - Bruntaláci měli na Kriváni slezinu

a opět pohled do údolí, kde teče Belianský potok, v pozadí opět Roháče

ale jsou to panorámata, že jo?

Daxnerovo sedlo se blíží

rozcestí v Krivánském žlabu (2120 m.n.m.) místo, kde se naše trasa setkává s trasou ze Tří studniček, moc místa tu není a je třeba dávat pozor na padající kamení - další trasa vede totiž vzhůru nad rozcestník

kuk - tohle je "svišť bruntálský" jak se krmí, ale nic nám nedal

pohled na rozcestník - já to říkal, že tam povede cesta

blížíme se na vrcholek Malého Kriváně a k Daxnerovu sedlu

opět kouzelné Roháče

protější kopečky - Ostrá veža, za ní Štrbské Solisko

pak po nás nakukuje Krivánské Zelené pleso

někteří se již vracejí zpět, k vrcholu je to cca 150 výškových metrů, druhá polovina výpravy však zůstává - zřejmě malé příznaky horské nemoci

vrcholek Kriváně byl obsypán

bohužel neštěstí chodí nejen po lidech ale i po horách, míjíme záchranáře - údajně zasahovali u otevřené zlomenině dolní končetiny u chlapce, který spadl na vrcholku ze tří metrů, no hlavně, že to nebylo horší jako tentýž den u Lomnického štítu

jeden ze záchranářů se spustil dolů k ostatním kolegům, pak následoval malý přesun na lepší místo a naložení pacienta

opět kochání se okolím

takže "sám" se škrábu nahoru, začíná exponovaný úsek, řetězy nejsou a tak je třeba využít všech výčnělků ke zdolání vrcholu

konečně jsem nahoře - vrchol 2494 je dobyt - další do mé sbírky vrcholů

asi ten nejkrásnější pohled na Nefcerskou dolinu a Nižné Terianské pleso - tak tohle jsem chtěl moc vidět, mám to už nejen v kalendáři, ale už také na svém foto

záchranáři nakonec úspěšně ukončili svou misi a odlétli na základnu

a já šmejdím po vrcholu a fotím a kochám se

na vrcholku Kriváně najdete vrcholový kříž

 a také pamětní desku s textem "V památný den 16. srpna 1841 vystoupil na staroslavný Kriváň slovenský národní buditel Ľudovít Štúr a jeho další druhové. Při 155. výročí výstupu z úcty věnuje Matice Slovenská" (dovolil jsem si to přeložit)

občas se přehnal mráček

a už sestupuji dolů, je třeba se občerstvit, nabrat nové síly

a po malé svačince sestupujeme druhou cestou - je to úmorná, příkrý svah

občas se přes Kriván přehnal mrak

cestou dolů je vidět nejvyšší hora Polska - Rysy - tam se chystám také

a kocháme se a kocháme se

tak jsem se trochu zvěčnil

slunce je už nízko, musíme si pospíšit,

už se sešeřilo, když v tom byl slyšet řev medvěda, nedá se odhadnout jak byl daleko, ale byli jsme rádi, že jsme ho neviděli, jen slyšeli a jak nám potvrdili místní domorodci, medvědi jsou i tak drzí, že si chodí po magistrále

na Štrbské pleso docházíme za tmy, i když je krátce po 19 hodině a pak už do Štrby na pivíčko, jídlo a odpočinek. No a kam zítra? No to se uvidí jak bude ráno